Oddíl Tuláci
zážitky, přátelství, hry, příroda, dobrodružství, zapomenuté legendy

Bahno v lese, ale i na nás aneb do Všenor

Klínec – Všenory, 20.1.2002

U školy jsme ještě chvíli čekali na Báru a Vlaďku, a pak jsme konečně vyrazili.
Jeli jsme z Hlavního nádraží. Ve vlaku jsme se bavili, skládali zkoušku, Týna (moje sestra) ukázala Michalovi, jak už ode mě umí morseovku, Borůvka vyprávěla příběh do zkoušky a Vlaďka si taky něco plnila.

Asi po 40 minutách jízdy jsme vystoupili v zastávce Klínec. Bylo to docela pěkné místečko uprostřed lesa. Hned na kraji lesa někdo postavil sněhovou bránu, a tím inspiroval Ondru a Michala k tomu, aby po velkém Michalovi začali házet sníh, já a Týna jsme se k nim přidaly a provokovaly jsme tak dlouho, dokud Michal neutrhl (no, spíš neurval) Týně dva ze tří knoflíků na kapuci.

Šli jsme dál lesem a Vlaďka s Michalem zpívali.
Po chvíli chůze někdo vepředu objevil nějakou stopu a Michal řekl, že to asi bude pes. Pak jsme šli polem, bylo tam těch stop víc – pes nebo liška, jednou dokonce i kanec, ale to už bylo na začátku dalšího lesa. Kousek v tom lese jsme poobědvali a všichni, kdo máme oddílovku, jsme si plnili ohně. Ondra a Vlaďka měli postavit hranici, Borůvka pyramidu a já pagodu, zbylé ohně jsme kreslili. Bylo to docela zábavné.
Šli jsme dál a došli jsme až do dalšího lesa, tam bylo bahno všude, kam se člověk podíval. Někteří z nás (například já) se rozhodli s kopce lítat od stromu ke stromu. Jiní šli s kopce pomalu a co chvíli se vyváleli v blátě. Byli i tací, že prostě šli tak rychle, že ani nestačili upadnout a zašpinit si oblečení.

Když jsme sešli s kopce, naskytl se nám pohled do toho nejzabahněnějšího lesa, jaký jsem kdy viděla. Tak jsme se zase klouzali a škobrtali bahnitou cestou (spíš bych to nazvala močálovitou pěšinou), občas jsme se museli chytit kořene nebo lézt po čtyřech. Jednou jsme se všichni drželi kořene, jako by to bylo zábradlí, a Konopík nás musela vytahovat do svahu. Nakonec jsme se z lesa dostali na silnici, byly tam zledovatělé kaluže a my se k nim hned rozběhli a začali se klouzat, ale Monty nás zastavila ještě dřív, než jsme si stačili udělat pořádnou modřinu.

To už jsme došli mezi domky. Šli jsme tou vesnicí až na druhý konec k nádraží. Teprve tehdy jsem si uvědomila, že to jsou Všenory.

Píšťala

Komentáře

Komentáře nejsou pod tímto článkem povoleny.

Kalendář akcí

««« listopad 2017 »»»
PoÚtStČtSoNe
  12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930   

Všechny události

Dnes je: 23.11.2017
Svátek má: Klement
Zítra slaví: Emílie

Narozeniny slaví

26.11. - Timur (10)

Kalendář