Oddíl Tuláci
zážitky, přátelství, hry, příroda, dobrodružství, zapomenuté legendy

Bylo nás šest

Sázení stromků Máme sobotu 5.4.2008. Sázení stromků za blbce, 12. ročník. Naposledy roku 2005 a nyní letos… Bylo nás šest, šest, co se rozhodlo tentokrát jít sázet stromky, jen tak pro radost, pro přírodu a taky trochu i za ty, co by něco takového nešli dělat – za ty, co si budou moci napsat na lístek a ten zavěsit na zasazený stromek:)

Začátek byl dobrodružnější. Městskou dopravu hledám na internetu výjimečně. Tentokrát jsem to udělal. Autobus však nepřijel a bylo jasné, že sraz na Roztylech je pro mne nedostupný, že asi ani nestihnu odjezd. V té chvíli mi píše Světluš, že má zpoždění, že ji ujelo, co mohlo, ale jede nadoraz. Píšu Móně a Davidovi a Jenůfce. Té však – jaká náhoda – sms nedojde, tak volám.

A ejhle, ona zaspala a na sraz ji veze mamka autem. Vzala to cestou kolem Novodvorské, kam jsem se mezitím dostal, byl jsem naloděn a auto pokračovalo směle dál. Stihli jsme to o fous, bus již zavřel dveře, ale řidiči vida běžící Jenůfku a mne belhajícího se za ní, se nás zželelo a ještě je otevřel…

V Kladrubech měla být první směrovka na mýtinu u rehabilitačního ústavu (na zastávce), byla tedy na zastávce, ale o jednu dál…
Na místo jsme trefili, známé tváře – lesáci, Vláďa Šedina – pořadatel. Známé motyky, provázky vytyčující linky, podél kterých se sází, známé tyče – délka pro šíře linek a odstup stromků. A tak se z planiny postupně stával budoucí les. Známý Tulák z Ulity, Pepa Chmel – vedoucí stejnojmenného oddílu, přišel také. Bývalý moderátor z Country radia také dorazil. Svět je malý – řekl jsem ten den ještě několikrát při různých příležitostech.
Když je co dělat, čas ubíhá rychle. Pustá pláň, plná zbytků lesa, se postupně měnila ve školku, které pár let potrvá, než povyroste do dospělosti.
Vláďovy koláčky byly skvělé, i ty buřty, co jsme si mohli opéct na ohni..:)

I kytaru jsem na pár písniček vyndal z pouzdra, celkem se tam sešly tři nástroje, což nebývá zvykem na této akci. A pak už jsme se loučili, udělali jedno společné „kronikové“ foto a vydali jsme se pěšky do Vlašimi, do cukrárny. Těch tam je několik, ale po cca 5,6km jsme na místě spatřili jen zavřené dveře. Místní velkonákupna byla chabou náhradou za nenaplněný sladký sen. Autobus z Vlašimi jel načas a stejně tak byl i v cíli – na Roztylech. Tam jsme se rozprchli do svých domovů, chudší možná o pár sil, ale bohatší o zážitky a les o pár stromků, které musí ještě vyrůst…

Mějte se všichni fajn a příště nás doufám bude víc:)
 Michal

Komentáře

Komentáře nejsou pod tímto článkem povoleny.

Kalendář akcí

««« září 2017 »»»
PoÚtStČtSoNe
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930 

Všechny události

Dnes je: 22.09.2017
Svátek má: Darina
Zítra slaví: Berta

Narozeniny slaví

19.09. - Eliška (11)

Kalendář