Oddíl Tuláci
zážitky, přátelství, hry, příroda, dobrodružství, zapomenuté legendy

Červnovka: spousta kešek a noční návštěva divočáka

p6210302-nahled Zdice → Točník, 20. – 22. 7. 2014

Pátek 20.6.

Naše dobrodružství začalo v pátek v 16:30, kdy jsem psala Šmoulinkovi, že se Hříbek odhlásil, protože mu je špatně, a že Šmoulinka může koupit o půl chleba méně. Na to napsal Šmoulinka, že nepojedou (on a David). Nejdřív jsem si myslela, že si dělá legraci, tak jsem mu volala, ale nebral to. Tak jsem vyrazila na sraz a v tramvaji jsme s Matějem potkali Toma.
Přijeli jsme na Hlavní nádraží a nikdo jiný tam nebyl. Konečně jsme se dovolali Šmoulince a zjistilo se, že legraci si nedělal a ani on ani David nejedou. Z nahlášených lidí chyběl ještě Dominik a když jsem zavolala na číslo jeho maminky, vzala to Ester (Domčova sestra) a řekla nám, že máma jí nechala mobil doma a jela s Dominikem na zápas – takže na výpravu asi zapomněli. No, co naplat. Přece to teď nezrušíme! Tak jsme se my tři sebrali a šup na vlak do Zdic.
Ve vlaku jsme Tomáše naučili štychy a mně se to moc líbilo, protože jsem vyhrála. Vystoupili jsme asi v sedm ve stanici Zdice. Prošli jsme podchodem a pokračovali na most přes dálnici. Potom jsme odbočili na první kešku této výpravy. Byla schovaní v choroši na stromě. Pak jsme šli dál a stavili se ještě na kešce v želvě. Ve Zdickém krámku jsme si koupili věci, co nám chyběly, a taky zmrzlinu – Mrože a Míšu.
Se zmrzlinou v ruce jsme pokračovali po modré turistické ven z městečka do polí. Za vesnicí za polem s řepkou a vlčími máky jsme začali stoupat do kopce a našli tam přístřešek. Pokračovali jsme však ještě na jednu kešku a kluci odbočili z cesty. Šli jsme děsným krosem přes klády, maliní a křoví. Bylo to děsný, tak jsem dokonce napsala Berunovi smsku, že mě tu ty dva tahají roštím. Jim to ale nevadilo a tak nakonec přece jen našli cestu a došli jsme ke keši.
Keš byla na stromě. Byla vidět a byla opravdu hezká – vyřezaná do tvaru sovy. Ke kmeni jsme si přistavili pařízek, abychom se dostali k první větvi a pak už to šlo hezky po větvích. Nakonec jsme tam vylezli všichni. 
U keše jsme nenašli žádné vhodné místo na spaní, protože tam foukalo a rozhodli jsme se vrátit do přístřešku. Cestou zpátky jsme to vzali jinudy a narazili na louku plnou balíků sena. Matěj naučil Toma jezdit na balíkách, což ho bavillo tak moc, že celý zbytek výpravy, kdykoli byly balíky na obzoru, hned začal přemýšlet, jestli by nemohl jezdit.
Na noc jsme si ustlali v přístřešku, který vypadal jako bývalý kiosek a byla v něm cedule „VEŘEJNÁ TELEFONNÍ STANICE“. Večer jsme si ještě na blízkém ohništi udělali ohýnek a pak šli spát. 

Sobota 21. 6.

p6200216-nahled Ráno jsme vstali, posnídali müsli, do kterého Tomáš přidal třešně ptačky, které rostly za přístřeškem. Byly krásně malé a skvěle to dochutily. Uvařili jsme si čaj na ohni a pak mě kluci definitivně vytáhli ze spacáku.
Po snídani jsme si sbalili a vyrazili směr vesnice Hředle. Na kraji vesnice byla v zahrádce skřítčí vesnička. Byl tam i mlýnek, televize, zvonek, domeček a spousta skřítků včetně ženicha a nevěsty. Pozdravili jsme tedy paní na zahrádce a pokračovali na náves. Našli jsme tam kapličku sv. Huberta se studánkou a posvačili Milu. Tomáš běžel fotit kachny, které před ním ale uletěly do potoka.
Napojili jsme se na turistickou značku a vyrazili na lov husitské série kešek. Začali jsme houfnicí (husitské dělo) a pak jsme během dne našli ještě kešky o palcátu, o husitské výstroji, pavéze, kuši, hákovnici, pak keška „na dostřel“, husitské vůz a všechny byly hezké (kromě těch dvou, co někdo ukradl a teď jsou tam jen PETky). Většinou to byly modely zbraní nebo hrádky.
Došli jsme na Točník a prošli si medvědí stezku. Zjistili jsme heslo a pak nějakou dobu pozorovali medvědy, kteří však jen leželi a občas se převalili. Asi se dost nudili. Vyfotili jsme se u hradního jezírka (je tam taky keška) a šli si prohlédnout hrad. U pokladny jsme oznámili heslo a dostali jsme pohled s medvídky. Prošli jsme si hrad – královský palác, purkrabství a vyhlídku. Pořád jsme slyšeli netopýry a pak jsme došli k starému rozvalenému schodišti, kde jsme je i cítili – smrděli fakt hrozně.
Na vyhlídce jsme viděli jiného kačera (geocachera), jak loguje kešku. Tak jsme si šli dát k obědu párek v rohlíku a bramboráček a pak na tu kešku šli taky. Taky jsme se pomazlili s koťátky u pokladny a koukali na rojení vos nebo včel u střechy.
Od hradu jsme šli po turistické značcce k dalším keškám (dobývání, cep, řemdich) a pak uhnuli do lesa ke kešce „Angry birds útočí“, kde byl na stromě model hradu, který se musel povalit házením, abychom zjistili kód na otevření kešky. p6210390-nahled Házeli jsme klacky asi půl hodiny a nakonec se povedlo a kešku jsme otevřeli. 
Zamířili jsme už do lesa, kde jsme chtěli přespat a našli poslední dnešní keš. Uprostřed lesa dál od cesty. Uvařili jsme si těstoviny k večeři a pak si povídali u ohně. Řekli jsme Tomovi, že nám Kleopatra na minulé výpravě dala další dopis pro Caesara, protože se bála, že ho Tuláci nedonesou dost rychle. Taky nám dala dekódovací kartičky, ale zatím jsme zprávu nerozluštili.
Chvíli jsme nad zprávou přemýšleli, co by asi mohla znamenat. Napadlo nás toho spousta. Třeba že „sluchátka s nožem se potkaly u Mikuláše, který když to viděl, tak vykulil oči na ten nůž. Nebo, že se ta zpráva čte od konce a znamená "Mikuláš se dívá do hrnku před oknem, kde leží míč, se kterým si hraje kachna, když je bouřka a pa kse Mikuláš kouká na televizi před oltářem s hadem, co se zamotal v krabici s chlebem, která je připojena na hrníček Mikuláše.“
Nakonec jsme usoudili, že zpráva asi nebude napínavý příběh o Mikuláších, kachnách, tučňácích a televizích. A zkusili jsme se podívat na dekódovací tabulky. Nejdřív jsme nevěděli, co s tím, ale pak Tomáš začal počítat tečky a přišel na posloupnost, která dávala smysl. Pomocí teček jsme sestavili abecedu a Tom vyluštil zprávu.
Caesar bohužel nebyl nikde poblíž, takže jsme mu zprávu nemohli předat. Začali jsme se chystat ke spánku a v tom za sebou slyšíme hluboké „chro chro“. Docela jsme se lekli a přihodili jsme do ohně, abychom si posvítili. Byl to doopravdy divočák. Zachrochtal na nás a zmizel. Nevěděli jsme kam a Tom prohlásil, že tu neusne. Tak jsme zalili ohniště vodou, abychom ho pořádně uhasili a sebrali si všechny věci. Našli jsme si na mapě, kde bychom mohli přespat a vyrazili jsme. Když jsme byli na dohled vesnice Točník, rozbalili jsme si plachtu a usnuli.
 

Neděle 22. 6.

p6210422-nahled Probudili jsme se brzy, protože nějaký pán přijel autem na blízké parkoviště a pozdravil nás. Zjistili jsme, že z ohrady hned za cestou přes noc utekly kozy a teď chodili kolem nás a mečely.
Vykulili jsme se ze spacáků a začali připravovat snídani. Zjistili jsme, že jsme si koupili k nutele cibulový chleba. Vodu jsme včera vylili na ohniště, takže jsme si nemohli uvařit čaj, tak jsme se po chlebech s nutelou sbalili a vypravili do vesnice na nákup. 
Na návsi jsme našli obchůdek, kde jsme pořídili vodu na čaj, malinovku a Tom vrátil láhev od piva, kterou našel v lese a za tři obdržené koruny si koupil žvýkačku. Já jsem začala vařit čaj k svačině a kluci vyrazili na kešku na hrad. PO chvíli mi Matěj volal, že Tom uklouzl na pěšině a spadl dolů ze srázu a že už zavolal záchranku. Běžela jsem k nim a doběhla jsem společně se sanitkou. Záchranáři Toma naložili a odvezli do nemocnice. Pro nás přijel Beruna autem a jeli jsme domů.
 

Zapsala: Píšťalka

Komentáře

Komentáře nejsou pod tímto článkem povoleny.

Kalendář akcí

««« listopad 2017 »»»
PoÚtStČtSoNe
  12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930   

Všechny události

Dnes je: 22.11.2017
Svátek má: Cecílie
Zítra slaví: Klement

Narozeniny slaví

26.11. - Timur (10)

Kalendář