Oddíl Tuláci
zážitky, přátelství, hry, příroda, dobrodružství, zapomenuté legendy

Letní puťák: 44 km Adršpašsko-teplickými skálami

putak-6-nahled Teplice nad Metují, 1. – 5. 7. 2015

Středa – 4 km pěšky

Na letní pětidenku jsme vyrazili ve složení 9 dětí a 3 vedoucí. Jeli jsme Jirkovým autem od Hostýnské. Stavěli jsme až v Trutnově, kde jsme nakoupili zásoby na 4–5 dní. Potom jsme jeli ještě asi půl hodiny do města Teplice nad Metují. Tam jsme se plácli na koupaliště, protože bylo ohromné vedro. Koupaliště bylo velmi studené, snad 4°C. Nejdřív se nám nechtělo, ale nakonec jsme tam naskákali kromě Píšti všichni. Dokonce i všichni co chtěli, skákali z čtyřmetrového můstku. putak-2-nahled

Asi ve čtyři jsme se sbalili a naskákali do auta. Dovezli jsme se do osady Ostaš pod stejnojmenným vrchem. Po cestě nastaly malé navigační problémy, protože jsme přehlédli odbočku. Po koupi turistických vizitek jsme vyšlapali po turistické značce k první skalce. Byli jsme z ní nadšení. Fotili jsme ji a prolézali různými průrvami. To jsme ještě nevěděli, že jich tento výlet uvidíme stovky.

Na začátku skalního labyrintu jsme se dozvěděli, že nesmíme sejít ze značky. Tím pádem jsme prolézali všemožné díry a průlezy a některá místa jsme navštívili dvakrát. Za bludištěm se zjevily pískovcové útvary připomínající žábu či vojáka. Vždy na ně ukazovala cedulka s názvem a nám netrvalo dlouho jejich tvary rozpoznat. Na vrcholu Ostaše je kamenný blok a z něj parádní výhled do okolí. Traktory vypadají jako mravenci.

Celou dobu jsme ve velkém sbírali borůvky, kterými byl Ostaš obsypaný. Po cestě dolů byly na jednom místě kamenní trpaslíci,
tak jsme další dostavěli. Večer jsme dorazili do kempu a připravili na spaní.

Mates

Čtvrtek – 13 km pěšky 

Ráno jsme vstali a rozdělali oheň. Většina z nás volala „Pššššš!“ a zbudila půlku kempuBig grin Dali jsme si dobrou snídani – housky s povidlama a čaj na ohni. Pak jsme vyrazili do hor. Před vchodem jsme si koupili pohledy atd. Vstoupili jsme do hor a v horách jsme trhali borůvky.

Lili

Došli jsme k ozvěně a Tomáš jí hned vyzkoušel a hned si vykřičel hlasivky a to hodně. Ozvěna byla pergola (altánek) a řvalo se na protější kopec. A potom jsme šli po modré značce na Střmen. Byla to vyhlídka s 300 schody, ale mně se zdálo, že jich je aspoň 600. Asi ty lidi, co to počítali neumí počítat přes 300. A potom jsme šli dál viděli jsme spoustu útvarů. U rozcestí pod skalní nevěstou jsme si dali oběd, k obědu byl chleba s taveňákem.

putak-3-nahled Potom jsme došli na rozcestí a pak jsme šli do Sibiře. V Sibiři bylo asi 5°C na rozcestí bylo asi 27°C. Sibiř byla průrva, ve které vedla lávka na druhou stranu a tam bylo údolí jako v pravěku.O chvíli později jsme došli do chrámového náměstí a já jsem tam viděla kešku a Mates ji pak vyndal ze skály. A pak jsme došli k chrámu, kde byly skály 70 metrů vysoké. 

Zuzanka

Cestou dál jsme viděli nejvyšší bod Teplických skal. Dolů jsme sešli Sedm schodů do Vlčí rokle, kde jsme si dali sůšu ke svačině. Po žluté značce jsme došli k pokladně a zpátky do campu. Dali jsme si okurku. Šli jsme na dřevo. K večeři jsme opékali buřty. Potom jsme šli spát. Dobrou noc!

Eliška

Pátek – 8 km pěšky


Ráno jsme vstali brzo. Rozdělali jsme oheň. Kolem sedmý se probudil Pampeliška. Začali jsme se nudit. Kouř protáhl všem dutiny. Vysílali jsme kouřové signály a probudili jsme sousedy. Všichni byli „spokojeni“ :) Kolem osmé jsme zjistili, že vedoucí jsou vzhůru. K snídani byly buchty. Po snídani a bla bla bla jsme vyrazili k vlaku. Vlakem jsme se dostali do Adršpachu. V Adršpachu byly pěkné, hezké, hladké, pojmenované, hrubé, vysoké a před nimi ještě větší fronty. Podpírali jsme homoli cukru (skálu) klacíkama. Zapomněl jsem ještě napsat, že tam byl bývalý pískový lom s průzračnou vodou. Pozorovali jsme ryby a našli keš. Pak jsme obešli Gotickou branku, která byla jako z Hobita. putak-4-nahled

Potom jsme viděli Sloní náměstí. Potom jsme prošli kolem skály vypadající jako zub. Čertův moc, Hromový kámen, schody, Malý vodopád a Velký vodopád. Dále jsme viděli Jezírko, Milenci, na kterých jsme pozorovali horolezce. Dále se nám líbila pamětní deska, vyhlídka Velké panorama, vyhlídka na Starostu a Ozvěna. Potom jsme šli na vlak, který nás dovezl do města odkud jsme šli na koupaliště, na kterém jsme se dosytosti vyblbli. Přišli jsme velmi pozdě a po chvíli jsme šli do hajan.

Hříbek + Pampeliška

Sobota – 15 km pěšky

 Ty, co ráno brzo vstali, šli dělat oheň na čaj a postupně se vzbudili všichni. K snídani byly housky s nutelou a čaj na ohni. putak-5-nahled Tomáš došel ráno pro housky do krámu jako snídaňová služba. Vyrazili jsme po modré z campu. Cestou jsme viděli závodníky na kolech. Došli jsme na zříceninu Bischofstein. Bylo to tam hezký, ale bylo tam hodně schodů. Odtamtud jsme se vydrápali na Čapí vrch a málem jsme při tom chcípli vedrem. Nahoře jsme si dali oběd. K obědu byl chleba se sýrem Pribina. Vystoupali jsme  na rozhlednu a Eliška a Honzík se báli, Jirkovi se víc líbila dřevěná konstrukce.Cestou dál nám Píšťa řekla, že když to stisknem, půjdem na koupaliště. A někdo málem viděl fatamorgánu a nejvíc jí viděl David a Já. Protože mě hrozně bolela hlava. Protože už skoro došlo pití.

Zuzanka

Podařilo se nám dorazit na Kraví horu o které Pampeliška prohlašoval, že se tam bude líbit třem lidem z nás. Sami můžete hádat, kdo to byl. Krásná lesní cestička, obklopená borůvčím a občasnými výhledy na pískovcové skalky, nás dovedla k Lokomotivě. Byla to skála s výběžkem jako komín. První čtyři dorazivší nalezli kešku a za chvíli již dorazili ostatní i se svačinou (sušenkou) a posledními kapkami vody. Každý měl jeden lok.

Asi v pět jsme dorazili do kempu, kde jsme si vzali pouze plavky a pokračovali dál na koupaliště. Tam jsme se cachtali asi hodinu a půl a skákali z velkého i malého skokánku. Mně se podařilo dvakrát skočit salto pozadu a Lili se trochu naučila šipku. Zuzanku bavilo točit a fotit pod vodou. David, Dan a Honzík se koupali hlavně ve žlábku na kraji, kde byla voda teplejší. Píšťtě se do vody moc nechtělo, ale nakonec tam vlezla celá. V sedm jsme odešli pryč a k večeři nám Píšťa udělala rýži s gulášem. Mňam! Večer jsme psali kroniku a hráli stolní fotbálek.

 

Mates

Neděle – 4 km pěšky

Po snídani jsme se rozdělili na dvě skupinky. První v čele s Jírkou se šla podívat na start cyklozávodu, který začínal v parku pod kempem. Dokonce tam viděli i dvě jednokolky. To všechny překvapilo, protože podle mapy byl závod dost dlouhý a po lesních cestách.

putak-1-nahled Druhá skupina (Píšťalka a Hríbek) se vydala do Ivanitské poustevny (světový unikát) s poutním kostelem Panny Marie Pomocné těsně pod kempem. Provázel nás nadšený badatel a místní učitel hudby. Viděli jsme fresky na stropě, dvě cely, kde dřív žili poustevníci a zahrádku, kudy dřív protékal léčivý pramen (dnes je z něj odpadní strouha). Ten průvodce nám vyprávěl všechno o životě inuitských poustevníků v 18. století a ukázal zákoutí poustevny. Nakonec nám v kostele zahrál na varhany. To se muselo líbit i andělům na stropě. 

Poděkovali jsme za prohlídku a vyrazili zpět do kempu. Tam jsme vše sbalili do auta. Odevzdali jsme cedulky a odjeli na hrad. Vyškrábali jsme se do kopce na hrad Adršpach. Cestou jsme ulovili hezkou velkou keš, kde jsme vyměnili nějaké věci. Nahoře jsme se rozhlíželi a hádali, které skály jsme viděli při minulých výletech. Zahlédli jsme i několik horolezců, kteří vypadali jako malé tečky pohybující se po skalách.

Cestou dolů jsme se rozdělili podle toho, jestli jsme chtěli na keš nebo ne. Cesta ke keši byla plná překvapení – došli jsme k ní po valu bývalého opevnění a odcházeli cestou s kopřivami. Zpět u auta jsme se napili a odjeli na oběd. Na oběd jsme si zašli do restaurace, protože nám zbyly peníze a tak jsme si mohli na závěr udělat radost. Skoro všichni si dali smažák s hranolkami. Seděli jsme v saslónku a připadali si jako gurmáni. Závěrečné hodnocení bylo, že oběd byl delikátní. Pak jsme pokračovali do Police nad Metují do muzea stavebnice Merkur. Paní v pokladně nám každému dala nálepku a my si šli prohlédnout výstavu. Viděli jsme ze stavebnice postavený kolotoč, Eiffelovku a hlavně obrovské ocelové město postavené podle románu Julese Verna. V něm jezdila i merkurová mašinka. putak-7-nahled

V dalších místnostech pak byly tabule o historii stavebnice a její výroby a různé staré krabice a délky. Dalšími exponáty bylyelektrické vláčky Merkur, které byly ve dvou místnostech. V jedné byla dokonce celá dráha včetně nádraží, domečků, tunelů, stromů a podobně. Po kolejích se tam proháněly dvě lokomotivy a houkaly. Ve vitrínkách pak byly vystavené různé mašinky, vagónky osobní i nákladní a různé další modely. To se nejvíc líbilo klukům, kteří tam vydrželi asi 20 minut stát a koukat. Nakonec jsme se všichni sešli v herně, kde si každý mohl chvíli pohrát s Merkurem a něco si z toho postavit.

Z muzea jsme museli v půl čtvrté do auta, dali jsme si svačinu a vyrazili do Prahy. V aute jsme hráli kontakt, někdo spal a někdo si stěžoval, že je horko (což bylo, ale nedalo se s tím nic dělat). U školy jsme se rozloučili a hurá na prázdniny!

Píšťalka

 

Komentáře

Komentáře nejsou pod tímto článkem povoleny.

Kalendář akcí

««« listopad 2017 »»»
PoÚtStČtSoNe
  12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930   

Všechny události

Dnes je: 22.11.2017
Svátek má: Cecílie
Zítra slaví: Klement

Narozeniny slaví

26.11. - Timur (10)

Kalendář