Oddíl Tuláci
zážitky, přátelství, hry, příroda, dobrodružství, zapomenuté legendy

Martin aneb jak to všechno začalo ...

Praha, Valdštejnská zahrada, 14.9.1994

Rozhodnutí o nové celoroční hře padlo ještě před letním táborem v Keblově. Jen my velcí jsme věděli, že se ocitneme ve středověku a že půjdeme po stopách šlechtice, Martina Šporky z Lipé, který vinou intrik přišel o svou čest i o majetek a snaží se získat zpět vše, jak mu po právu náleží.

Autory nové celoroční hry jsou Jezule, Nikola a Jakub. Někteří z nás dostali domů dopis. Text uvnitř byl psaný „středověce“ a oznamoval jen výklad jednoho ze slov kouzla tvoření (Anal natrach ultras detcham duchi elvi enve). Nikdo jsme zatím nevěděli, co s tím. Jen jeden získal velký list, který jsme si poté přečetli ve středu 14.9.

Podle tohoto listu ten, kdo mohl, vyrazil další den na Anenské náměstí. Hledali jsme tam dům s iniciálami. V jeho průchodu jsme také narazili na středověce oděnou postavu. Ale ta zjevně čekala někoho jiného než nás a začala prchat. Než jsme stačili vysvětli, kdo jsme a co chceme, zmizela nám postava z očí a už jsme jí neviděli. Ztratila však DENÍK a DOPIS. Deník byl k našemu údivu prázdný. A abychom se dozvěděli více o jeho majiteli, abychom jej dokázali vrátit, odvážili jsme se dopis otevřít…

Martin tento list posílal Jeremiášovi, svému příteli. Chtěl se s ním sejít v místě, které bylo vyznačeno na plánku v dopisu. Vydali jsme se podle něj a došli jsme až do Valdštejnské zahrady. Zahrada je veliká, hledali jsme něco, co by mohlo mít s Martinem souvislost a po delším pátráníá jsme v krápníkové stěně, v jednom jejím výklenku spatřili zapálenou svíčku. Protože čas běžel mílovými kroky a museli jsme myslet i na návrat, domluvili jsme se, že se tu opět setkáme v úterý 19.9.

V ten den nás u krápníkové stěny čekal stařec, kterého kdysi Martin zachránil v horách. Před starcem byl na zemi nakreslený magický trojúhelník. Stařec vyzval všechny, kdo obdrželi list se slovem kouzla tvoření, ať vstoupí dovnitř. Učinili jsme tak a každý z nás obeslaných pak musel říct přesně obsah svého listu. Potom stařec řekl, že jen jeden z nás se může stát Šimonem, vypravěčem, který mude mít magickou moc. A ptal se na barvu jedné z planet. Jen Jakub správně odpověděl a stařec jej na chvíli od nás odvedl. Když se vrátili z Jakuba byl Šimon a jemu náleželo ochraňovat Martinův deník a číst z něj, když přišel čas. Písmo v deníku bylo totiž neviditelné a postup jeho zvýraznění každý neovládá.

Pozdravili jsme se se starcem novým pozdravem, který patří k této hře:
„Srdce nechť září!“
„Ať září!“

A vydali jsme se domů v očekávání dalších příběhů Martina Šporky z Lipé.

Komentáře

Komentáře nejsou pod tímto článkem povoleny.

Kalendář akcí

««« listopad 2017 »»»
PoÚtStČtSoNe
  12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930   

Všechny události

Dnes je: 21.11.2017
Svátek má: Albert
Zítra slaví: Cecílie

Narozeniny slaví

26.11. - Timur (10)

Kalendář