Oddíl Tuláci
zážitky, přátelství, hry, příroda, dobrodružství, zapomenuté legendy

Mrtvé hory a Ygramul

FalcoDalší výprava se konala v Jizerských horách, blízko přehrady Souš. Konkrétně tedy v chatové osadě Nyčovy domky, kam nás pozvala Píšťala.

Na konci podzimních prázdnin jsme se rozhodli pro beznadějnou cestu do Sandonorika, které leží tak daleko, že tam žádný smrtelník ještě nedošel a ten, kdo se o to pokusil, se již nevrátil. Chceme ale zachránit Fantasii a proto doufáme, že nám štěstěna spadne do klína.

BANGPátek, 20.11

Vyrážíme neobvykle i od školy a na Černém mostě nabíráme Patrika a Čičiho. Od Ádi se dozvídáme, že Štofy je lenoch a nejede. Úspěšně nastupujeme do autobusu a všichni odjíždíme. Přijeli jsme asi o 20 minut dříve, než jsme čekali, ale to nám nevadilo, protože jsme nečekali na žádný jiný dopravní prostředek, kromě nohou. :) Od zastávky nás totiž čekaly pěkné tři kilometry do kopce. Cestou jsme se koukali na hvězdy, které pěkně svítily a hledali jsme souhvězdí. Někteří neviděli nic. Ale co, stejně je to krásné, i když v těch hvězdách nic nevidíte.

Po příchodu do baráku se dle složitého návodu podařilo zapnout vodu. Zatopilo se v kamnech, protože v chatě byla zima větší, než venku. Chvíli to sice trvalo, ale potom se jídelna celkem slušně rozehřála. Zahráli jsme si poznávací hru. Každý řekl to co ví o Jizerkách a získal za to čokoládový bonbonek. Poté jsme si vybalili spacáky a šli jsme spát.

Putování lesemSobota, 21.11

Ráno jsme se nasnídali a dozvěděli jsme se, že musíme přejít přes Mrtvé hory. Oblékli jsme se na dlouhý pochod za celkem slušné zimy a vyrazili jsme. Cestou jsme poznávali krásu Jizerských hor. Občas jsme našli na cestě nějaký papírek s úkolem, který se týkal právě Jizerek, nebo Nekonečného příběhu. Každý si psal odpovědi dle svého, ale našli se i napovídači, kteří špatně radili. To se ale poté zakázalo. Je velice zajímavé, jak to ti vedoucí stihli přes noc obejít a rozmístit tam všechny ty papírky. A jak to, že je neodnesl vítr? 

Také jsme cestou dostávali informace o tom, kde právě jsme. Například jsme obdrželi zprávu o tom, že máme odbočit k poslední studánce před Mrtvými horami a máme načerpat energii. Studánku jsme hledali velice dlouho a stejně jsme ji nenašli. Zeptali jsme se tedy a paní nám řekla, že Václavíkova studánka je pouze oblast. Samotná studánka je prý někde v lesích, ale že ji nikdy nenašla a to tam již žije 25 let. Druhá verze tvrdí, že studánka je dole u silnice. Tak jsme nějakou neudržovanou studánku opravdu našli, ale čert ví, zda to byla ona.

Poutníci na silniciCestou jsme si prohlédli i několik bunkrů z druhé světové války a vymýšleli jsme, jak bychom v noci přepadli vojáky, kteří by byli v nich. Proč vůbec v bunkrech byly otvory pro vyhazování granátů, když se člověk mohl schovat za roh a tak dále. Vysvětlili jsme si, že bunkry byly rozmístěny tak, aby na sebe mohli vidět. Dnes to tak již není, kvůli porostu, ale je vidět, že to jistě fungovalo.

Když jsme se blížili k vesnici, dostali jsme informaci, že procházíme územím sklípkanů a abychom jsme se jim zalíbili, musíme mít po celou dobu vypláznutý jazyk. Pokud někdo četl zprávu, nebo zdravil, mohl mít jazyk v normální poloze. Po tom, co jsme byli na konci vesnice, všichni zandali jazyk do pusy. Několik z nás se domluvilo na tom, že to vydrží až do chaty. Nakonec to vydrželi jen dva. Poznalo se tak bratrství.

LovciVečer nás navštívili lovci, kteří zde žili a za to, že jsme jim nasekali dříví a splnili jsme nějaké zkoušky, nám dali suroviny na chutnou večeři. Díky tomu, že jsme suroviny získali relativně pozdě, byla pozdní večeře. Ale za ty brambory na loupačku s kukuřicí to stálo.

Po večeři jsme došli na kopec, kde jsme našli svázaného Šťastného draka. Zpoza stromu na nás vyskočil Ygramul. Spustil něco o tom, že bodnul draka a ten za 20 dnů zemře. Že nás prý bodne taky, že už tomu nemůžeme uniknout atd. „Co by vás mohlo ochránit?“, poznamenal a lehce se pousmál.

Setkání s YgramulOdpověděli jsme, že Orin. najednou zmírnil a začal se chovat přívětivěji. Dozvěděli jsme se od něj, že pokud někoho bodne, tak má dotyčný možnost se přemístit kamkoli, ale za 20 dní zemře. Tak jsme mu navrhli, ať nás bodne taky. Bodnul nás a my jsme se přemístili do Sandonorika.

Neděle, 22.11

V neděli k nám přiběhl Šťastný drak a děkoval nám, že jsme ho vysvobodili. Nevěděl prý, že se může přemístit a slyšel to od nás. Sršel optimismem a přesvědčil nás, že nějaký lék najdeme. Všechno prý dobře dopadne. No tak uvidíme. Zahráli jsme si na louce ještě Latrínu a hru, kde má člověk na zádech číslo, které nesmí nikdo vidět, ale přitom se snaží opsat si čísla ostatních. Po obědě jsme zase sešli dolů na autobus a odjeli jsme do Prahy.

Komentáře

Komentáře nejsou pod tímto článkem povoleny.

Kalendář akcí

««« září 2017 »»»
PoÚtStČtSoNe
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930 

Všechny události

Dnes je: 22.09.2017
Svátek má: Darina
Zítra slaví: Berta

Narozeniny slaví

19.09. - Eliška (11)

Kalendář