Oddíl Tuláci
zážitky, přátelství, hry, příroda, dobrodružství, zapomenuté legendy

Netradiční vánoce na Tolštejně a v Otradovicích

Tolštejn 11–12.12. a Otradovice 12.-13.12.1998

Letošní vánoční výprava byla poněkud zajímavější a náročnější, ale přežili jsme. V pátek odjíždíme z hlavního nádraží. První zajímavou věcí bylo zpoždění 30 minut, když na přestup v Mladé Boleslavy je 14 minut. No raději jsem si vzal od Michala jízdní řád. Cesta probíhala v pohodě akorát jsme ve Všetatech zapomněli vyhlížet z vlaku Jirku s Ivou a tak jsme je odchytli až na přestupu. Vlak čekal a tak kolem 20:45 dorážíme na nádraží v Jedlové. Cestou jsme si povídali se psem, který umí počítat a také s průvodčí, která říkala:„Blázni, do Jedlové, tam odsuď tejden nikdo neodjel.“

Sníh kolem nádraží je protažený a cesta až nahoru k lavičce je celkem protažená a nefouká. Další část, která již vede po rovině ovšem bohužel již nechráněná lesem a dosti fičí. Nejhorší je závěrečná část na hrad kde je skoro metr neprošlapaného sněhu. Na několikátý pokus se podařilo otevřít barák a hupky dupky dovnitř. Vlídno zde není, ale venku je hůř. Prvním úkolem je zatopit v kamnech v jídelně a v kuchyni a začít rozehřívat sníh na vodu z které se bude vařit čaj. Převědčili jsme se, že voda je opravdu zamrzlá, ale je to divné vždyť bylo celý týden v noci jen –20 C.

Dalším úkolem je roztopit kotel. Dle papírů, které máme k dispozici toho moc nejde (jsou vytvořeny v naprostém chaosu). Proto nastupuje logické uvažování a kupodivu funguje. V kotli hoří, teploměr na kotli sice nereaguje, čaj bude už za hodinu, cesta k záchodu je proházena a venku panuje vesele mráz a vánice. Ozývá se jakýsi hlas z vysílačky. Kuba dorazil a je potřeba jej vyhrabat a odnést věci na hrad. Tak vyrážíme tři a kupodivu se nám moc nechce. No již po třech hodinách se vracíme s věcmi a cesta, kterou jsme si prošlapali nenávratně zmizela. Mráz a vítr dosáhly extrému, ale auto je vyhrabáno a zaparkováno v jiném příkopu a věci jsou nahoře.

Další pozitivní zpráva je, že kotel vyhasl. Udusil se mrzák, dobře mu tak, ale to nám nepomůže. Nu co znova – štípání třísek kalačem a zatápění mokrými skripty socialistické ekonomie nese úspěch. Teploměr na kotli se hnul kupředu, tlakoměr bohužel také. Na kotli stoupá teplota a my se těšíme na teplo. Trubky jsou sice studené a zachvíli nám již siréna ohlašuje, že sauna má správnou teplotu a je možné jíti se saunit. Pravda je ovšem jinde. Siréna nás zaskočila všechny a Jirka statečně vyrazil ke kotli. Aby nebudila děti vypli jsme jí. Proč houkala, ehm: „Nebude to tím, že je na kotli 130OC a trubky nic.“ Hmm, je čas se zamyslet. Tlak i napětí stoupá a již fungují přepoštěcí ventily, které přidávají páru do sauny. Celou situaci, řeší dva kýble se sněhem. Kotel to již tento víkend asi nerozchodí a my taky ne.

Kolem třetí ranní je sauna již vychlazena o kotel usíná. My mrznem. Po šestihodinovém topení v kuchyni stoupla okolní teplota tak o 1–2 stupně. Ve vedlejší místnosti kde spí děti je to o něco lepší (tak o 3 stupně). No mezi výbuchy smíchu občas někdo hledá cosi v jízdním řádu. Jdeme spát s tím že zítra odjedeme.

Ráno není zrovna teplo. Oznámujeme dětem co a jak a oni zakládají velkou radu. Předložili jsme přesvědčivé argumenty a chtějí také odjet. Kuba s Jirkou a Ivou odjíždění autem do Otradovic a my jedeme vlakem do Mladé Boleslavy odkud jedeme avií do Otradovic. No a nyní je již všechno OK.

Večer přijíždí Michal a přišla i zpráva, že Luděk ráno vyrazil autobusem s Eliškou za námi na Tolštejn. No bohužel se mu zvěst o našem přesunu nedonesla. Celé odpoledne vrcholí přípravy na večerní večeři a dárky. Stromeček máme letos značně recyklovatelný (ozdoby z novin a igelitových sáčků). Večeře a následné činnosti probíhají bez problémů a opět se ukazuje, že Tuláci (a i Pláňata) vydrží ještě hodně dlouho. Michal jako každý rok pronáší slavnostní přípitek letos všichni připíjejí z nových hrnků.

Vše jídlo a cukroví musí člověk strávit a k tomu je třeba je trochu hýbat. Kluziště na tenisovém kurtu je ideálním prostředím, třeba na babu nebo na prskání prskavek.

V neděli ráno nás budí jasná obloha se sluníčkem a ledovým královstvím. Holt teplota trochu povylezla na 4 stupně nad nulou a venku se tvoří nádherné množství vody a bahna. To zjišťujeme i při hrách na hřišti a posléze na procházce kolem Jizery. Zvláště oblíbené je odlamování kusů ledu, které se zachytily za jezem na březích. Po několika hodinách venkovní procházky se vracíme zpět. Čekají na nás špagety, úklid a odjezd ke škole.

Taková tedy byla letošní vánoční výprava. Bylo to poprvé po osmi letech kdy jsme neoslavili Tulácké vánoce na Tolštejně. Uvidíme napřesrok, ale vzhledem k tomu, že o Tolštejn se nemá kdo starat nevypadají vyhlídky růžově. Byl nám Tolštejn dokonce ke správcování nabídnut, ale pro nás je to nereálné. Máme Keblov a i tak by zasloužil více pozornosti.

Beruna

Komentáře

Komentáře nejsou pod tímto článkem povoleny.

Kalendář akcí

««« listopad 2017 »»»
PoÚtStČtSoNe
  12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930   

Všechny události

Dnes je: 22.11.2017
Svátek má: Cecílie
Zítra slaví: Klement

Narozeniny slaví

26.11. - Timur (10)

Kalendář