Oddíl Tuláci
zážitky, přátelství, hry, příroda, dobrodružství, zapomenuté legendy

O trůn faraóna

Mladočov, 6. – 13.3.2004

Jako každý rok i letos vyrazili naše dva oddíly – MOP Tuláci Malešice a MOP Tuláci Karlín na jarní tábor. Stejně jako v posledních dvou letech se cílem našeho týdenního pobytu stal „akorát“ velký baráček v obci Mladočov nedaleko Litomyšle. Pro náročné zde máme i přesné zeměpisné souřadnice (N = 49048´ 23,05´´, E = 16012´ 10,24´´).

Co se na této akci děje z hlediska programu si časem budete moci přečíst ze zápisu z Expedičního deníku, který je vytvářen dětmi přímo na místě.

Cesta proběhla z Prahy zřejmě dobře ale vzhledem k tomu, že jsem dorazil autem s věcmi až kolem 11 večerní neznám více podrobností. Snad jen to, že vlak bylo nutné na chvilku vyměnit za autobus z důvodu výluky na trati. Ihned večer se naše sbírka zabavených věcí rozrůstá o zajímavé exponáty. Na letáčku, kteří všichni dostávají s přihláškou se jasně píše, že „hrací skříňky, které hrají jinam než do dvou uší se na naše akce nevozí“ a tak se naše sbírka rozrostla o pěkné počítačové reprobedny. Dalším kamenem úrazu jsou mobilní telefony, které si dětští členové s sebou bráti nemohou s vyjímkou těch, kteří na místo srazu a rozchodu dojíždějí sami. Takové děti jsou cca 2–3 ale mobilů se nám zde mezi dětmi sešlo k desíti. Napadá mne jedna otázka: „Umějí rodiče číst a nebo děti letáček raději ani doma neukážou?“ Odpověď nechávám otevřenou.

První večer, sobota 6.3

Vzhledem k čekání na materiál, který jsem vezl autem se večerní program poněkud posunul. Než jsme se začali snažit uložit děti ke spánku vydaly navštívili nás vedoucí naší Expedice Kemet II, jejichž hlavním cílem je nalezení ztracené expedice Kemet, Howard a William a sdělili nám pár základních věcí ohledně této akce. Po jejich krátkém proslovu se ještě bylo nutné vydat do tmy tmoucí najít boha Thovta, který nám sděluje, že námi hledaná bytost jménem Taita se zjevuje na neočekávaných místech v neočekávaném čase, ale že nás směr cesty je správný a každý dostává na krk talisman. První večerní program se tedy díky mému pozdějšímu příjezdu poněkud protáhl což ale dětem příliš nevadilo a ani v hluboké noci po skončení programu jejich zásoby energie nebraly konce. Zážitků na vyprávění mezi sebou bylo prostě mnoho a do rána to určitě nevydrží. První noc probíhala mírně ve stísněných prostorech protože jeden pokoj obývala skupinka mladých nadějných fotbalistů, kteří zde dokončují týdenní trénink. S touto skutečností se pojí stěhování po odjezdu fotbalistů, kdy se téměř polovina lidí vydala se svými věcmi na jiná místa. Většinu z vás jistě nepřekvapí, že někteří jedinci po tomto přesunu nemohou nalézt některé věci. Za všechny jeden příklad z úterního celodenního výletu:

Beruna: "Ondro proč máš jenom jednu rukavici, není ti zima?
Ondra: "Je ale ztratil jsem jí při stěhování.

Druhý den, neděle 7.3

Přesto, že je polovina března venku není zrovna vlídné jarní počasí, ale zima stále kraluje. Teplota kolem mínus třech stupňů je jako stvořená pro fáborkovou cestu pod vedením Michala. Nezklamal a nejedno houští a terénní stupeň neponechal bez povšimnutí. Fáborková cesta končí kde v „poušti“ kde se nachází mág, čaroděj, vědec prostě všeuměl Taita a mladý faraón Tamos, který je před nebezpečím, jelikož mu ještě není 18 let a armádní egyptští důstojníci se pokouší převzít vládu za něj. Mezi námi a Taitou dojde k dohodě, my potřebujeme pomoci jeho čarovné síly při hledání ztracené expedice a on potřebuje pomoc při hledání spojenců k mladému faraónovi. Tamos každému otevřel jeho talisman čímž se konečně „prosáklo“ kdo je s kým ve skupině. Po poledním klidu kdy děti popustily uzdu své fantazii zde máme skupinky s těmito názvy

KŘIVKY ŠOTCI RORÁCI TERČÍCI
Konop a Gulli Colin a Beruna David a Monty Michal a Lucka
Hynek Jenůfka Magda Bláťa
Balů Helča Světluška Cecka
Tonča Pepa Majda Píšťala
Majkee Drobek Franta Malina
Žvejkal Verča Jelen Tonda
Hankie Maverick Lavice Ash
Kačka Vlk Jirka Ma. Pluhař
Amazonka Kuba Hor. Lišák Cvrček

Odpoledne se seznamujeme s názvy egyptských měst abychom se při našem putování po Egyptě neztratili. Ke každému jménu města přísluší jméno faraóna. Pro svitek se jmény faraóna si každá skupinka vyrazila nedaleko do hustníku a aby předvedla svojí schopnost pamatovat si měla si je na cestě zpět všechny zapamatovat.

Třetí den, pondělí 8.3

Sluníčko probleskuje a les s 20 cm sněhu je nejlepší pro běhací hru Pašeráci. Pašujeme zlaté mince a za každých pět zlatých mincí získává skupinka jednu indicii, kde se dozvídá něco o ztracené expedici Kemet. Když se pozorně zadíváte na některé hráče jak se brodí sněhem v teniskách s tím, že zimní boty nemají je to už po těch letech k smíchu. Každý rok se někdo takový najde. Je to zřejmě ta vyjímka potvrzující pravidlo.

Odpoledne testujeme kvalitu výbavy zimního oblečení výstavbou pyramid ze sněhu. Všechny jsou velice zdařilé a takto dopadlo hodnocení:

  1. zoologická zahrada
  2. jabloňový sad
  3. oko na jeřáb a aerolinie

Pokud se vám zdají pojmenování nesmyslná tak vznikla při jako pomocná při hodnocení pro lepší pamatování které pyramida je která. Ještě nám zbývá večerní návštěva Taity, který si přivedl na pomoc věštkyni Eset. Pomocí amuletu zapůjčeného od Anupa předá Taitovi ještě větší moc vidění do budoucna a při společném čtení dopoledne získaných indicií se dozvídáme kde by mohla být nějaká věc ze ztracené expedice.

Při pohledu na některé pokoje již i otrlejším z nás došel humor a milé dětičky vyrazily do velkého úklidu. Nekonečné zásoby sušenek a sladkostí se totiž zvolna mění v hromadu obalů posetých po celém pokoji. Je to přeci jasné, protože když je plný koš tak nejlepší místo pro odkládání odpadků je přece místo pod postelí. Tam se toho vejde :)

Čtvrtý den, úterý 9.3

Víte jak poznáte, že Tuláci jdou na celodenní výlet? Ne? No přece tak, že celou noc sněžilo a pokračovalo to celý den. Na dnešní den jsou vytvořeny nové skupinky, dvě starších a dvě mladších. Každá je rozvezena na určité místo a dle mapy popř. dle souřadnic na mapě se všichni máme sejít na daném místě. Počasí opravdu panuje zimní silou a sněží stále stejně hustě. Po menších organizačních potížích (např. že se mi povedlo vyměnit zprávy takže odkazovaly na souřadnice z jiné mapy a že některé značky nebyly pod sněhem k nalezení) jsme se kolem třetí sešli na správném místě. Postupným zkoušením různých azimutů a počtem kroků jsme našli košili člena předchozí expedice. Nalezená věc zatím Taitovi v jeho věštění co bude dál a kam dál nepomohla, ale určitě tato cesta nebyla marná.

Všichni se vrátili unavení, mokří a přesto již po chvilce se po baráku opět linul křik, příliš energií oplývajících dětí. Chodba se po našem příchodu změnila chvilkově na bazén, ale velmi rychle se nedobrovolně přihlásilo několik dobrovolníků, kteří ji ochotně vytřeli :). Po večeři jsme vyzkoušeli svoje štěstí v risku, kde se jako nejchytřejší ukázali Šotci.

No a tím bych zatím skončil. Co se v Mladočově, kde přítomnost cca 40 Tuláků chvilkově zdvojnásobila počet obyvatel, děje nyní těžko říci, jelikož jsem musel opustit tato místa a věnovat se mnohem méně zajímavé činnosti, která se nazývá práce. Jen tak mimochodem – stále sněží.

Pátý den, středa 10.3

Co se dělo v Mladočově mohu se jen domnívat.

Šestý den, čtvrtek 11.3

Kolem čtvrté odpolední jsem vyrazil z Prahy zpět za skupinou potrhlých, nenormálních ale úžasných lidiček do Mladočova. Přijel jsem akorát na večeři. Začátek večerního programu nemůže být lepší. Přání Davidovi k narozeninám a dort pro všechny. Přijel jsem zkrátka ve správný den. Večer je na programu slib faraonovi, že mu budeme pomáhat v bitvě proti důstojníkům egyptské armády, kteří chtějí získat vládu nad Egyptem. Po pokojích odcházejí do temného lesa děti po jednom nebo po dvou. Díky malým odstupům a vychytralosti některých dětí se v cíli cesty objevilo i 5 lidí najednou. Jednotlivci čekají u kněžek bohyně Eset a pro celý pokoj pak následuje slib faraónovi Thamosovi. Venku není nejtepleji a 32 dětí po jednom či po dvou tvoří celkem slušný časový blok, proto ti co zde v lese čekali postupně na všechny lidi drkotají zubama možná ještě teď.

Sedmý den, pátek 12.3

Dnešní den na nás čekala rozhodující bitva. Dopoledne byla na programu volná zábava věnovaná převážně dostavbě iglů a prostranství mezi chatičkami. Pouze jedno iglů bylo dostavěno i se střechou, ostatní měly poněkud větší půdorys a tak se zastřešení nepovedlo. Nelze však opomenout velikou snahu tvůrců. Odpoledne jsme se vydali směr bitevní pole s cílem rozhodnout v bitvě mezi důstojníky a pomocníky faraóna. Mnozí účastníci boje byli pomalováni válečnými barvami. Boj probíhal až do chvíle kdy Drobek narazil značnou silou hlavou do stromu. V tu chvíli se vše zastavilo a jediný cíl byl Drobek. Chvilku s námi vůbec nekomunikoval a poté co se probral byl značně zmatený. V nemocnici si postupně vzpomněl téměř na vše, ale rozhodnutí znělo jasně, pár dní si u nás poleží. Šťastně skončila bitva i tato velmi nepříjemná věc.

Poslední večer se přiblížil mílovými kroky a po večeři nadešel čas vyhodnocení a rozdání cen. Čokolády, juice, pexesa, knížky a všemožné jiné předměty velmi rychle měnili majitele. Bodování úklidu dopadlo zajímavě oba dva pokoje kluků předstihli pokoje holek. Celková uklízecí situace však snese pouze jedno přirovnání – skoro katastrofa. Sebekriticky si přiznejme, že vedoucí na tom nejsou o mnoho lépe, vždyť jen pohled na jejich pamětní listy (které získáme až zítra) mluví za vše. Každý má v kolonce úklid FŇ, což v naší stupnici je to nejhorší.

Vyhodnocení je za námi a některé dětičky netrpělivě čekají na diskotéku, kdežto jiné urychleně vyhledávají zvukotěsné úkryty. Naštěstí letos nefunguje místní zesilovací aparatura a tak bedničky od PC nedělají tolik kraválu.
Večer se nám poněkud protáhl, či spíše noc se poněkud protáhla. Vymýšlení řečí na pamětní listy není práce jednoduchá a hlavně to vyžaduje hlavu, která vymyslí něco co se bude všem líbit. Spousta věcí by mně napadla, ale pro některé je pak taková věta neakceptovatelná. Má to ale i jistou výhodu nejste žádáni o mozkový výkon při vymýšlení. Poslední pamětní list byl dopsán v době kdy hodiny ukazovaly 4:07. Vzpomněl jsem si na to že nám být v půl osmé u krámu. Časový rozdíl mezi dobou usnutí a vstávání jsem radši nepočítal.

Osmý den, sobota 13.3

Jednoslovná charakteristika dnešního dne zní – chaos. Snídaně, balení, částečný úklid, oběd, příjezd autobusu, odjezd na nádraží. Ještě bych zapomněl, že po snídani přišlo na pořad dne předávání pamětních listů. Každý měl po včerejším maratónu na paměťáku nějakou „hezkou“ osobní věc, ale nemůžu nabít dojmu, že po desátém přečteném listu to znělo všechno stejně. Nevadí to je jen jeden názor. Před obědem mají všichni (kromě velkých) zabaleno a „údajně uklizeno“. Uklizeno moc nebylo protože po odjezdu všech na nádraží jsme s Konopem uklízeli a dobalovali skoro dvě hodiny.

Tak to byl letošní jarní tábor z mého pohledu. Vy co jste na našich jarňákách byli s tím nemusíte souhlasit, ale od toho se dají k článku přidat komentáře. Expediční deník skrývá mnohem více informací o tom jak to bylo, ale ten musejí děti nejdříve dopsat a poté jej někdo (Konop) opsat.

Komentáře

Komentáře nejsou pod tímto článkem povoleny.

Kalendář akcí

««« září 2017 »»»
PoÚtStČtSoNe
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930 

Všechny události

Dnes je: 24.09.2017
Svátek má: Jaromír
Zítra slaví: Zlata

Narozeniny slaví

19.09. - Eliška (11)

Kalendář