Oddíl Tuláci
zážitky, přátelství, hry, příroda, dobrodružství, zapomenuté legendy

Prázdninová výprava v Husinci 1994

Husinec, 3 – 6.7. 1994

Stejně jako v minulých letech i letos jsme zamířili do Husince. Toto je také naše tradiční cesta. Pan Oulický, který v Husinci chová koně, je náš (můžeme-li to tak říct) kamarád. Vlastní rozsáhlé pozemky a na jednom místě u řeky jsme stejně jako v minulých letech postavili několik stanů.

O prázdninách se většinou oddíl rozprchne, děti odjedou na prázdniny mimo Prahu, což jim přeju, ale někdo přece jen i v červenci zůstane v zaprášeném a smogovém městě. A pro toho tu je každý rok nabídka prožít alespoň několik dnů někde jinde.

Vyjelo nás málo, jen Wendy, Paleček, Kamila, Veverka, Konopík, Myšák, Jíťa a já (Michal). Tehdy si s sebou Konopík vezl čerstvě za celoroční práci v oddíle získanou knihu Přítel lesa a shlédl se spolu s ostatními v přístřeší zbudovaném z toho, co příroda dá. Ačkoliv se měli věnovat docela jiné činnosti v době, kdy jsem odešel za panem Oulickým oznámit mu, že jsme dorazili a domluvit se na dalším, věnovali se stavbě, která nakonec nevypadala špatně, jen ale do té chvíle, než zafoukal pořádný vítr a začalo pršet. Tehdy, což bylo hned druhou noc, museli vzít zavděk našimi plátěnými stany. Nenechali si holky poradit, měli chuť udělat to sami a brzy se ukázalo, že rádcovské ruky i hlavy je potřeba užívat vždy v pravý čas!

Pan Oulický si od minula pořídil psa. Byl to opravdu PES, velký černý hladkosrstý briard a jmenoval se Brit. Měl rád děti a byl přímo neodehnatelný. Držel se nás, kudy jsme chodili, ať v samotném Husinci (což jsem měl strach, protože kolem jezdila auta) i na lukách a dokonce i cestou na zříceninu hradu Osule, z níž jsme se museli předčasně vrátit kvůli pořádnému lijáku.

Nepočítám čas, který jsme strávili u vody, ať u samotné říčky, kde jsme měli stany a kde bylo vody nejvíce snad do pasu, nebo na koupališti, kde Konopík získal čestný titul královna Glogla I. Není výpravy do Husince, kdy bychom panu Oulickému s něčím nepomohli. A tak i letos jsme se já s Jíťou vypravili skládat seno, zatímco byl Myšák s dětmi. Po práci nám lezly trávy snad odevšad, byli jsme unavení, ale udělali jsme radost panu Oulickému i sobě.

Letos se v Husinci konaly oslavy M.J.Husa již v předvečer výročí upálení. A tak jsme s dětmi, které měly zájem, vyrazili navečer do Husince, který se proměnil spíš v nějaký jarmark. Ale byli jsme trochu zklamaní, ze stánků na nás zíraly stejné ptákovinky jako z kteréhokoliv plátěného přístřešku v Praze. Škoda. Zvláštní atmosféru však navodil rozhlas, který místo ohraných dechovek pustil nad střechy husineckých chalup Smetanovu Mou vlast. Znělo to nečekaně moudře a po kýči bylo veta.
Již za tmy byla nad Husincem zapálena hranice. Šli jsme se na ni podívat, ale spatřili jsme již jen velkou hromadu žhavých uhlíků hlídanou motorizovanou požární jednotkou…

V Husinci bylo dobře. A to tak, že děti rády vzpomínaly na to, jak nám minule nejel vlak a my volali rodičům do Prahy a zůstali potom ještě jednu noc a vraceli se až o den později. Tentokrát nám však vlak jel tak, jak bylo třeba. Opustili jsme krajinu, kde zůstaly naše stopy a v našich vzpomínkách i ona zůstane zapsaná (i s panem Oulickým a jeho koníčky, na nichž jsme se i letos svezli) a vydali jsme se domů.

Michal

Komentáře

Komentáře nejsou pod tímto článkem povoleny.

Kalendář akcí

««« srpen 2017 »»»
PoÚtStČtSoNe
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031   

Všechny události

Dnes je: 21.08.2017
Svátek má: Johana
Zítra slaví: Bohuslav

Narozeniny slaví

25.08. - Terka (13)

Kalendář