Oddíl Tuláci
zážitky, přátelství, hry, příroda, dobrodružství, zapomenuté legendy

Putování a Přízračné město

Nosiči V pátek v pět hodin byl sraz před školou (to je překváápko),nasedli jsme do autobusu směr Divoká Šárka.Podle někoho byla cesta na Zlodějku 6km,ale mně to přišlo jako míň.Někteří z nás podle Opičáka ještě nepochopili jak se vybavit na výpravu, nejmenovaní totiž “táhli“ tolik věcí že jim 6km přišlo jako 20.
Když jsme konečně dorazili,měli jsme na výběr ze dvou cest.Ti CHYTŘEJŠÍ vybrali levou stranu a z toho měli ti,co byli v zadu výhodu…Najednou byli první (byla to špatná cesta takže jsme se otočili).

Před zlodějkou jsme potom na chvíli stáli jako opaření (teda aspoň já) když nám nějaký vtipálek řekl že klíče má Píšťa (měla dorazit později), naštěstí to byl vtip. Ve vnitř po nebo před vybalením (už si to moc nepamatuju) jsme měli jedniněčnou exkurzi do podsvětí…Né dělám si srandu:D…No vlastně. Prostě Zlodějka je vodárna, přes víko se lezlo dolů, kde byla tma jak někde. Lezlo se tam po trubkách obalených něčim oranžovým a špinavým. Vlezlo se do menšího prostoru, všude byla voda (jak jinak že:) a vlevo na kraji byl malinký čtvereček vody o hloubce 10m. Řeknu vám, že se od tamtud hodně špatně lezlo. Večer nám pak dali diktafon abychom nahrávali něco zajímavého o výpravě. Toho se jak jinak ujal Vojta. . Druhý den se nám krásně spalo až do půl jedenáctý.

Při snídani udělal Vojta z diktafonu spíš něco jako mluvenou kuchařku. Po tom jsme vyrazili do přírody. Cestou jsme dělali různý věci jako nejdřív si každý měl najít jednu šišku, na tu se ale zapomnělo takže jsme měli ruce od smůly zapatlaný na nic. Zastavili jsme na velký louce kde jsme zůstali aspoň půl hoďinky. Mezi tím jsme dostávali zašifrovaný vzkazy s úkolama. Například: choďte 5 minut s vypláznutým jazykem, najděte 5 druhů stromů a obejměte je apod. Někdy Opičákovi “nějak“padaly z kapsy oranžový praporky. Po obědě jsme si měli vzít zápisníky a tužku. Šli jsme na ruzyňské letiště, dívali jsme se přes plot na letadla (plechové vrabce) a měli je namalovat. Cestou zpátky jsme se zastavili v Šestce, že prý každá družinka má něco uvařit k večeři s 5ti kily brambor.  Vylíhly se z toho nakonec bramboráky a buřtguláš (teda aspoň myslim).

Velcí pak měli rozhodnout kdo uvařil líp (nerozhodli, zapoměli nebo jsem to přeslechla). Po večeři se mylo nádobí všichni si vesele povídali, ale nebyli tam nikde nějak dlouho vedoucí. Dostali jsme zprávu, že jsme v zemi už si nepamatuju koho. Prý čím budeme hlasitější tím víc oni budou naštvaní…Asi 15 minut se nic nedělo. Najednou začala Píšťa mlátit na dveře ať otevřeme že jí honí. Potom nás jednoho po druhám začala posílat ven. Tam čekal hodný duch s tím, že máme jít přes louku za blikajícím světýlkem. Cestou začalo něco chrastit v křoví. Já jsem se tak lekla, že jsem spadla na zem a ztratila baterku. Na konci na mně vybafla Amazonka a já se skutálela z kopečka.

Po hrůzné cestě následovalo rozdávání cen. Nastal poslední den výpravy. Po snídani sme šli za chatku a hráli hry jako Honzo vstávej, vybiku a cukr káva limonáda. To už ale Áma musela odjet. Po obědě už se jelo domů. Největší pech byl, že jsme jenom vylezli na kopeček a byli u autobusu a to jsme předtím šli 6km!No nevím jak vy, ale tohle byla moje nejlepší výprava! (Počkat, to bylo proto že byla zatím moje jedniná).

Více fotek zde

Sepsala Bára

Komentáře

Komentáře nejsou pod tímto článkem povoleny.

Kalendář akcí

««« září 2017 »»»
PoÚtStČtSoNe
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930 

Všechny události

Dnes je: 22.09.2017
Svátek má: Darina
Zítra slaví: Berta

Narozeniny slaví

19.09. - Eliška (11)

Kalendář