Triumvirát: Výlet na Ronov a smažení lívanců

Sobota 17. 4. 2014

Po snídani jsme šli do města. Před obchodem jsme dostali nákupní lístky. Když jsme nakoupili, odlovili jsme keš. Píšťa, Mates a David vyložili nákup a šli jsme na výlet na zříceninu hradu Ronov. Tam jsme odlovili další keš. A ještě cestou objevii hromadu smrkových větví. Lezli jsme nahoru a dolů. Udělali jsme si pár fotek a šli jsme dál. Cestou zpátky jsme se vyfotili u draka (socha poz. red.) a šli lovit další keš. Byla ukryta v pěkném krmítku.
Vraceli jsme se zase kolem tý hromady větví. Všichni se těšili na oběd, Tulácké těstoviny. Ty dělali jen někteří a ti co je nedělali MYLI NÁDOBÍ. Nechtěl bych. Po cestě z hradu Ronov jsem dostal přezdívku Pampeliška. A víte proč? Nevíte? Protože jsem je jed. Při tom, když Šmoulinka, David a Hříbek myli nádobí jsme hráli Dixit. 
Poté jsme hráli šátkovanou a pak někteří zkoušeli udělat do dovedností oheň. Nikomu se to nepovedlo. Za barákem byla tyč. No a tak jsme na ní začali dělat opičiny: lenochoda, netopejra, provazochodce a tak. Najednou jsme uslyšeli za oknem rozhovor. Byli to dva muži, někdo a Marcus Licinius Crassus. Chtěli Julia Caesara do senátu. Když rozhovor skončil, ukázal nám Mates na louku a jestli chceme vědět víc ať se tam podíváme. Našli jsme tam toto. (zpráva je v kronice pozn. red.)
Pak si Píšťa vzala dobrovolníky na lívance. Já byl mezi nimi, ale moc jsem toho neudělal. Psal jsem kroniku. Když jsme dělali těsto, začali jsme dělat i těsto na banánovou buchtu k snídani. Ale zjistili jsme, že nemáme kypřící prášek neboli prdopeč. Nakonec jsme jí udělali i bez toho. Když jsme smažili lívance, dělali jsme větší, abychom je mohli vyhazovat. Za chvilku to Mates začal točit. Večeře byla moc dobrá, lívance s pampeliškama. Takto si to také dali Šmoulinka, Špunt a David.
Večer jsme vyslechli další rozhovor. Přijali Caesara do senátu. Pak jsme se dívali na horor – Fimfárum. Mám z toho zážitek na celej život. 

Neděle 18. 4. 2014

 Ráno jsme začali balit a uklízet. K snídani byla banánová buchta, kterou jsme pekli. Na ní byl další krystal. Bez kypřícího prášku byla trošku hutná, ale i tak dobrá. Dávali jsme batohy ven a domejvali nádobí. Dal jsem schnout utěrku, co je na pařezu? Další krystal. Tak a máme další. Všechny jsem překecal abychom šli zkratkou. V půlce to odbočilo do háje smíšeného a nakonec jsme prolejzali koleje. Ve vlaku jsme objevili kupé. Hráli jsme Tik-tak-bum. Vlak končil na Smícháči, takže jsme museli pohnout. Díky Šmoulince jsme nepřišli o kroniku. To víte, když se pospíchá. No já jí tam zapomněl. Kvůli tomu by Mates málem jel na Smícháč.