Oddíl Tuláci
zážitky, přátelství, hry, příroda, dobrodružství, zapomenuté legendy

Únos Morany - bohové smrti

Lhotka u Mělníka, 16. – 18.11.2001

Tak se zase sešel pátek s pátkem a odjíždíme na výpravu. Tentokrát naše kroky zamířili do Lhotky u Mělníka nedaleko Prahy. Místo nám již léta známé doznává stále změn, tentokráte však nastala změna hned na hlavním nádraží v Praze. Nedovedu popsat přesně ten chaos jaký České dráhy při odjezdu vlaku vyvolali, jelikož jsem jel autem, ale dle slov přímých účastníků na nástupiště, ze kterého se mělo odjíždět, přifrčel rychlík do Hradce Králového a ne lokálka směr Mělník. Než se však podařilo zjistit ze kterého nástupiště vlak odjíždí byl pryč.

Zanedlouho odjíždí další, ale ten již nenavazuje v Mělníku na přípoj a tak je nutné vyčkat hodinku a půl na nádraží. Konečně pár minut po osmé se otevírají dveře lokálky ve stanici Lhotka u Mělníka a z naprosto přeplněného vlaku, do kterého se v Mělníce zdaleka všichni nedostali, vypadávají Tuláci.

Program začíná příchodem Žrece, který nám vypráví další z řady příběhů na naší cestě.
Perun kdysi vystřelil ohnivý šíp, který dopadl na kámen a ten se rozpálil do ruda. Svarog si všiml té nečekané záře a protože tím zásahem kámen ožil, dal mu podobu muže – Dažboga. Dažbog začal poznávat svět a nic netuše připletl se k jedné slavnosti v Irii, na které byli slovanští bohové. Na dohled od radujících se bohů spatřil překrásný palác a protože byl zvědavý, odešel ze slavnosti a chystal se do paláce vstoupit. Viděl v otevřených dveřích temnou, ale krásnou dívku. Byla to Morana. Cítil z ní magickou sílu a protože i on sám byl z těch, co takovým silám rozumí, vytušil, že její úmysly nebudou zrovna dobré. Pochopil, že se jí ostatní bohové straní a ani na svou slavnost ji nepozvali. Moranin palác byl také plný hostů a Dažbog poznal, že to jsou démoni a zlí bůžkové. Morana si Dažboga všimla a zvala ho dál. Vstoupil, ale měl se na pozoru. Morana ho přitahovala, ale nedal se zlákat a pozvání do její komnaty odmítl. To Moranu rozhněvalo a chystala se ho očarovat. Dažbog odešel z paláce, ale Perun jej vyhledal a rozohnil se, kam to jeho syn chodí. Tu se rozzuřil i Dažbog, že se nic vlastně nestalo a nenechal si od otce radit. Dál chodil k paláci Morany a čím dál tím víc se mu ta temná dívka líbila. Při jedné z černých slavností vstoupil do paláce a jen proto, aby upoutal pozornost, vystřelil jeden ze svých zlatých šípů. Ten svým obloukem pod stropem velkého sálu ozářil celý prostor. Možná by se jiným hostům Dažbogův čin líbil, ale démoni měli jiný vkus. Rázem byl Dažbog středem pozornosti, obklopili ho a včele s Moranou jej proměnili v nevzhledné zvíře. Měli z toho legraci, ale jen do té chvíle, než se objevil Perun. Žádal Moranu, aby jeho syna proměnila zpět, protože nemohl zrušit její kouzlo v jejím paláci. Morana měla podmínku, že se Dažbog stane jejím mužem. Perun s tím nakonec souhlasil. A ani zpět proměněný Dažbog neměl nic proti svatbě.
Zvěst o jejich manželství se lehce rozkřikla i do nejtemnějších koutů světa, věděl o ní i Černobog, který Dažbogovi temnou a krásnou Moranu záviděl a rozhodl se jí unést. Tajně pronikl do jejich paláce a ani nemusel příliš Moranu přesvědčovat. Sama s ním odešla, když poznala, že jeho temná moc je nedozírná. Lehce opustila Dažboga a odešla s pánem temnot.
Když Dažbog zjistil, co se stalo, rozhněval se na Černoboga, nedokázal si připustit, že na tom má jeho krásná Morana nějaký podíl. Je to únos a já ji osvobodím, říkal si. Vydal se na dlouhou cestu a nakonec našel v daleké tmavé zemi Moranu v paláci Černoboga a ona jej okouzlila a dala mu napít čarodějného nápoje. Dažbog usnul a protože byl synem Peruna, neodvážili se ho oba temní zabít. Uložili ho na dno hluboké propasti, ale Dažbog, když se probudil, dostal se z ní s pomocí svého koně, kterého přivolal. Dažbog si nedal říci a vrátil se pro Moranu podruhé. Znovu byl očarován její krásou a tentokrát ho Černobog proměnil v kámen a ten odhodil daleko do krajiny. Sám Perun vytušil, že se děje něco zlého, kámen nakonec našel a vrátil Dažbogovi jeho podobu. Ale neukázal se mu. Dažbog se potřetí vrátil a tehdy jej Morana bez řečí svými kouzly spoutala a přikovala k odvrácené straně Alatyrské hory. Tam jej našla Živa, matka země a dcera Svaroga. Dažbog už dávno prohlédl a tak když se mu Živa ukázala ve své božské podobě a zeptala se ho, zda se zřekne Morany – bohyně smrti, Dažbog souhlasil. Živa zrušila Moranina kouzla a vzala Dažboga do sídla bohů, do Irie…

Z jeho dalších slov se dozvídáme že máme jít za Belbogem (protiklad Černoboga). Belbog na nás čeká ve skalách před velkým tunelem. Cestou některé notně vylekal Vlkodlak, ale tak už to k těchto krajinách chodí. Pozorně si vyslechne co nás k němu přivádí a obdržíme od něj znamení, které nás ochrání před temnými silami. Tato část se poněkud časově natahuje jelikož jdeme po skupinkách. Odcházíme zpět do baráku a posilněni teplým čajem snažíme se nasoukat energií překypující děti do studených spacáků. Pokus je více či méně úspěšný. Hodinku poté co všichni usínají nastává nedobrovolný budíček. Přichází Svagor, jeden z nejstarších bohů světla a říká nám že viděl oblohou letět ohnivý šíp.Musíme jít na místo kam dopadl ohnivý šíp.

Zde na nás čeká Dažbog (syn Peruna, bůh ohně). Říká co si o Moraně, že jí miluje, ale že jeho vlastní síly nestačí pro její nalezení. Uzavíráme s Dažbogem dohodu. Pomůžeme mu najít Moranu za znamení, které celou dobu drží v ruce. Dažbog souhlasí a diví se proč Slovany tak zajímá kousek „smotaného drátu“ se kterým si hraje. Nyní už opravdu odcházíme spát.

Noc probíhá celkem v klidu, jen se nám zase nedaří jít spát před půl třetí ráno. Je to asi nějaký výpravový syndrom.

Další den dopoledne vyrážíme hledat Moranu. Musíme se snažit, jelikož je v sázce znamení, které musíme získat. Dle mapy kterou nacházíme zavěšenu v našem sídle naše kroky směřují ke mlýnu. U mlýna se nic zvláštního nezměnilo, pískovec je stále ve stejném stavu a vnitřek slouží čím dál tím více jako odpadkový koš. Moranu zde nenacházíme a tak se vydáváme na cestu zpátky. Na cestě zpět potkáváme Belboga, který se nás ptá co zde hledáme. Jak už je zvykem všechno mu vyklopíme a on nám řekne místo, kde by se mohla Morana nacházet. Odcházíme na oběd.

Po obědě a krátkém poledním klidu se rozdělujeme na 2 skupinky. Jedna jde hrát něco s míčem na hřiště a druhá jde plnit dovednost oheň nahoru na skály nad barák. Dřevo není zrovna nejsušší a tak provázky které je úkolem přepálit ohněm odolávají velice dlouho. Každý má na přepálení 1 minutu a 3 sirky. Maximální počet pokusů najednou jsou 3. Jediný komu se podařilo provázek přepálit byla Klára.

Druhá skupina strávila mnohem více času lovením míče z ledové plochy zdejšího rybníčku. Led ovšem není tak pevný aby se po něm dalo bez problémů přejít a míč si z něj přinést. Pomocí klacků a provázku se jim nakonec podařilo míč z ledového zajetí dostat.

Než se nadějeme pomalu přichází tma. Dle rad Belboga vyrážíme na místo (římská čtyřka na skále) kde Moranu skutečně nacházíme. Ale ouha, Morana s námi nechce nikam jít. Nastává přemlouvání a přemlouvání až nakonec Moranu obměkčíme a jde s námi. Vracíme se po dvojicích a co se cestou nestane. Je již černočerná tma a u velkého tunelu nás něco vystrašilo. Než se nadějeme jsme zahnáni do tunelu a zde je sám Černobog. Sebere nám všem talismany a dokonce i Moranu. Nezbývá nám nic jiného než odejít zpět do baráku.

Zde na nás čeká Dažbog a když se dozvídá co se stalo pěkně se rozzuří, nic platné nám nejsou naše reakce, že on po nás něco chce a teď nám nadává. Přichází Belbog a taky není zrovna nadšen tím co se stalo. Oba odcházejí naštvaní a nám také není do smíchu. Vše vyřeší přicházivší Svarog, který nám radí že musíme Černoboga obměkčit darem a třeba nám Moranu vydá. Blíží se osmá večerní a na návštěvu přijíždí Jirka, Iva a Betynka.

Vyrábíme tedy dárky a pak se opět vydáváme za Černobogem. Zde nastává ošemetná situace, velice jednoduše se vnucujeme Černobogovi že se rádi vydáme cestou zla, pějeme mu oslavné písně a básně. Černobog se však nedá opít rohlíkem a jelikož umí číst myšlenky vidí do nás jako do otevřeného okna. Reakce jsou opravdu až zarážející jak jednoduše lze sejít na cestu zla. Žádáme rozhovor s Moranu bez Černoboga. Moranu přemlouváme ať jde s námi, ale ona nechce. Dílčím výsledkem je navrácení talismanů, ale Morana, nic. V jedné chvíli se na druhé straně zjevuje Dažbog se slovy: „Slované, pamatujte že cestou zla znamení nezískáte.“

Černobog se rozzuří, že se Dažbog odvážil do jeho území. Morana s námi opravdu jít nechce vysvětluje nám jak se má u Černoboga dobře, že jí přitahují kouzla, čáry a čená magie. Nedá se nic dělat, odcházíme s polovičním úspěchem.

Čas pokročil, energie některých jedinců také, ale bohužel cestou vzhůru. Bude-li nutno vyrazíme na noční výlet. Nakonec nebylo nutno (to jsem si oddechl, zase se někam v noci táhnout). Opět jdeme spát až kolem 3 ranní, holt, syndrom je syndrom s tím se nedá nic dělat.

Je neděle, chladné ráno (dopoloedne) kdy vylezení ze spacáku se dá srovnávat s dobrovolným vložením hlavy do tlamy krokodýla. Děje se snídaně a poté dlouho nic až se zjišťuje že zase začíná být málo času. Odcházíme za Dažbogem vysvětlit mu co se stalo a že Morana nebude nikdy jeho. Jdeme všichni včetně Žrece. Na místě kde jsme jej poprvé potkali jej voláme. Když už máme všichni hlasivky někde vyplivnuté v lese přichází. Vůbec nechápe že Morana z vlastní vůle zůstává u Černoboga. Není naštvaný jen se s tím musí vyrovnat, v klidu nám oznamuje že jelikož jsme nespnili úkol nemůže nám znamení dát, věnuje nám však klíč.

Klíčem si můžeme otevříti branku od lávky. Před barákem nám Žrec předává místa na kterých nalezneme indicie. Ve čtyřech skupinkách obcházíme tato místa: vodárna, skály na táborem, hráz, malý tunel. Na každém nacházíme lístek s čísly a písmeny. Výsledkem je zpráva kde je ukryto znamení a skutečně jej nacházíme. Žrec si ještě nechá vrátit znamení která nám půjčil. Půjčil nám je proto, že všechna znamení která postupně získáváme je nutné na každou výpravu vozit, ale hlavy děravé a skopové je zanechávají doma. Dnes zde máme ze tří pouze jedno. Pozdravem končí další Slovanský příběh.

Honza

Komentáře

Komentáře nejsou pod tímto článkem povoleny.

Kalendář akcí

««« srpen 2017 »»»
PoÚtStČtSoNe
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031   

Všechny události

Dnes je: 17.08.2017
Svátek má: Petra
Zítra slaví: Helena

Narozeniny slaví

25.08. - Terka (13)

Kalendář