Aktuální zprávičky
Proběhla brigáda v nové klubovně a je vymalováno :)
Na horách jsme si zalyžovali a vyzkoušeli opět několik nových netradičních sněžných vozidel
v lednu bychom sice raději bobovali, ale v Praze nám moc sněhu příroda nedopřála
Originální zápis letošního letně-táborového dění.
UPOZORNĚNÍ
Níže uvedený zápis dějstva tábora letního byl vyhotoven rytířem Danielem z Bobku. V některých pasážím můžete získat pocit absolutního nepochopení dějstva táborového. Nic si z toho nedělejte, tento pocit nastává i u přímých účastníků. Příjemné čtení.
Tedy dorazili jsme. Stany zabrali. Ája s Jezulí ukázaly, že se jako správné tulačky nebojí námahy a stan cvičně zbouraly a opravily. Po chvilce dětmi s povděkem přijatého flákání, rozdělili jsme je i sebe do družin, přitom nás jako blesk z čistého nebe zasáhla zpráva, že už nejsme Tuláci, nýbrž kadeti. Nebo, to se týkalo těch nejlepších z nás, tedy mne a několika nespravedlivě vyznamenaných, rytíři. Světlo jsme vyměnili za zdraví. Po těchto událostech vydali se děti do minulosti shlédnout příběh Uthera Pendragona.
Řečený Uther (posléze zvaný úterek, Merlin, Blois, všelijak jen ne správně) vysvětlil velmi důrazně Jezerní panně, že nemá jiný cíl než sjednotit Albion a rozsekat, k čertu, na kusy každýho gdo by mi v tom ksakru chtěl bránit , pojďte za mnou a já vám dám vítězství, děkuji za podporu Sdružení mladých konzervativců. Projev to byl působivý, byť ke konci trochu neartikulovaný, a tak mu byl propůjčen Excalibur, za účelem rozsekání, k čertu, na kusy každýho gdo by mu chtěl bránit, viz výše.Jak se děti posléze dověděli, ani Uther nebyl naprostý šílenec a dal nakonec přednost sexu před politikou. Důsledkem byla válka a Artuš, mortalita výrazně převýšila natalitu. Dítě vzato, meč zaražen, Uther mrtvý. K večeři byly, tuším, těstoviny s mákem. V následujícím rytířském turnaji se děti snažily navzájem se rozmanitými způsoby zabít. Nepovedlo se, to mě v některých případech docela mrzí. Ani vítězové ovšem nedokázali Excalibur vyjmout, zatím Artuš kroužil kolem nich, co hladový sup, aby mohl meč „náhodou“ vyndat a ukázat, jaký je machr.Což se mu povedlo. Využiv pak své nově nabyté královské moci poslal všechny kadety hledat glejt.Děti poslušně běhaly tři čtvrtě hodiny z lesa a do lesa.
Ve jménu lesní moudrosti a kdo ví čeho jsme se navečer pokusili podpálit tábor.
Když přijde noc svět se roztříští na tisíce nekonečně vzdálených lamp a ohňů a svíček, jako v touze splynout s hvězdným nebem. Ale tma čeká a jednou všechny hvězdy zhasnou.
Dopoledne se odělo rudozlatými spreji
fixami, tužkami, v barevném reji,
kostýmů nadešel čas.
A zatím
Lepení pohledů dokola a zas
Ponuré myšlenky probouzelo v nás.
Odpoledne se myslím trochu opozdilo, pravda
Ztrapnění druhých ve vracendě pro mnohé byla sranda.
Ve čtvrt na pět, ale už
Tábor jako jeden muž
Nastoupen zdravil Merlina.
Ispadadenovi do vína
od víly houby měli dát,
aby se s nimi mohl smát
A podobných věciček pár,
Však nečekal je věru zdar.
Snad ještě vílí kytku najít
Před obrem jeho kůru ztajit
Či dračí osten vyhrabat…
Leč o vousu si nech jen zdát.
Nezabral lektvar, nevesel
Je stále dobrý panovník.
Svit do mysli mu nesešel,
Kde třešeň, vidí trnovník
Jí místo chleba kamení
A žádné dobré znamení.
Však ještě jedna možnost hrdinům naším zbývá.
Je Dragon notorik a ožrala a slíva,
když napije se vždycky nahlas zpívá ,
pak na zem sedne a dlouze, dlouze zívá
a chlast mu víčka těžkou dlaní svírá.
Kloktem už se lektvar vaří,
ohní se oheň, pára paří
a záměr jak se zdá se zdaří.
Opilec Dragon jak žok na zem pad,
vous ustřižen mu.
Podivně páchne, přece snad
Pomůže králi předobrému..
Dále: Děti se vesele nastříkaly jedovatými spreji. Tábor je teď mnohem klidnější, zato začíná hnilobně zapáchat.
Dopoledne zahájily hry. Tedy zahájil ho nástup, který se Michal statečně pokusil prodloužit až do oběda, ten ale nestojí za záznam. Hry měly slušný úspěch, jedna z družin byla natolik vyvedena z míry svým ojedinělým úspěchem, že spáchala název dráčci.Jistý M.V. pak mezi svými protlačil „Jestřábí rytíře“, asi aby dokázal, že nikdy není tak špatně, aby nemohlo být hůř. Dále se tu vyskytují „orandžády“ (pomeranče, brzdová světla, žirafy) a červánci.
Odpoledne jsme se vydali zachraňovat Lesní vílu z moci Dragonovi. Řečený týpek se pravděpodobně probral někdy po poledni s ošklivým případem kocoviny a touhou podělit se o své problémy s celým širým okolím. Lesní víla, dobromyslná, ale naivnější než kadet, věřící v Listinu základních lidských práv, se mu neprozřetelně připletla do cesty. Servav jí skalp, pustil se do týrání, podrobnosti na videu pro Tuláky starší 15 let u Dragona.
Tyto novinky donesl do tábora trpaslík Turvín, dobrácký leč ošklivý (jsou tací a já s nimi samozřejmě nesouhlasím, přinejmenším dokud po mně Michal nebude chtít zaplatit roční příspěvek, kteří věří, že role by lépe seděla na již zmíněného M.V.) Děti se nakonec znechuceně vydaly na cestu a zdolaly Dragona. Při boji bylo vidět, jak moc už jimi prodchl tulácký duch, každý člen skupiny si je vědom skutečnosti, že On je předurčen k řízení a jako takový příliš důležitý, než aby riskoval v boji. Výsledkem je, že ten nejslabší a nejméně průbojný člen bojuje a ostatní na něj křičí.
Dále: porada skončila před jedenáctou a oteplilo se. Děkujeme ti, Pane, za drobná požehnání tohoto života, stejně dlouho nevydrží.
Den běhu, čtení skládání,
den úpění a strádání
Dragonem očarovaný Turvín, šlohnuv Lesní víle prsten, zmizel do lesa a nechal kadety, aby sami vymysleli, co teď. Ti jako obvykle nevymysleli nic a obrátili se tedy na Lesní vílu, šlo koneckonců o její prsten. Víla, disponující lehce šíleným smyslem pro humor, složila jim místo lidské odpovědi zprávu v hotentotštině. Tu pak rozstříhanou na kousíčky rozházela po lese, kde ji hlídala dravá zvěř. Úlohy zvěře se zhostili velcí, včetně mě, hlad je hlad. Rozhazovač, tedy já, byl později obviňován z přílišného zaujetí pro věc. Soud dějin, tedy kroniky, tedy-jak je ten svět malý-mně-,ale po právu rozhodl, že obtížnost hry jen děti nutila překonávat sama sebe, a kdyby vydržely hledat až do začátku příštího tábora, jistě by zbylé lístečky našly a přitom by se z nich stali mnohem lepší lidé. I když trochu obrostlí mechem.
Poté děti běhaly kolem poměrně dlouhé trasy, kde mohly získat překlad hotentotských slovíček.Tou dobou naštěstí už většina z nich zapomněla, proč to vlastně dělá. Jinak by je pouhá sympatie k Turvinovi asi v chodu neudržela… Rada nakonec zněla: vydat se v noci za Merlinem pro radu do území duchů (občas tam chodil, protože nikdo to neumí v noci tak roztočit jako opilý poltegraist) a pro ten účel zhotoviti si masek duchů bledých. Síleni Camelotu pamětí vydejtež se pak za magikem po stopách zářících. Já víla lesní, co hotentot hatá učeným známa, pravila jsem.
Po obědě jsme se jeli koupat
Intermezzo: Jmenuji se Světlana Nálevková a učím na prvním stupni základky. Teď jsou ale prázdniny a já jen natahuji nohy a vychutnávám božský klid. Paprsky slunce jako jemné doteky kouzelnického sochaře tvarují hladinu rybníka i moje tělo. Děti jsou andílci, ale je to nesmírně příjemné si od těch spratků na chvíli odpočinout, formuje můj mozek myšlenku stejně pomalu a důkladně jako příboj tvarující skálu. Najednou zazvoní tramvaj. Prudce a polekaně otevírám oči, s tváří zrudlou jako by mé snění bylo něco nepatřičného, z čeho teď budu obviněna, podívejte se na tu směšnou ženskou s hlavou v mracích jako malá holka a děti pranýřuje, jen když chvíli nedávají pozor. Rozhlédnu se a najednou jsou tady. Děti a hrozná černá kola ,a dospělí se sveřepými tvářemi a děti a něco, co vypadá jako kříženec lva a medvěda a děti. Zem se chvěje, když jdou. Pak už je jen prudká bolest v hrudi a vše pohlcující tma .
Koupání bylo bezvadné, i když přímo před námi ležela nějaká baba, jako mrtvá. Fuj,nedotkl bych se ji ani holí.
Po návratu jsme si sehnali materiál na masky, a také ho úspěšně v masky proměnili. Šlo o takzvaný sádrotoaletní typ.Večer pak kadety čekala cesta po hustě zadušeném (slovo zalidněném by za daných okolností nemělo valný smysl) území, zakončená řečí hustě zaháknutého Merlina. Některé děti byly hustě vyděšené, a to ani nevěděly o hustě žihadlatých sršních, které se přiletěly ohřát k naším hustě horkým svíčkám.
Dále: Přibyla Jíťa s Dádou. Ubylo jídla. Individuum M.V. se usadilo v táboře a nyní se prohlašuje za hlavního vedoucího. Děti napsali do cecandy několik vážně hloupých věcí a ode dneška do konce tábora už nenapíší pro změnu vůbec nic. Slyšel jsem, že poblíž místa kde jsme se koupali, dostala nějaká dáma infarkt a nikdo ji nepomohl. Hrozné, co je dneska za lidi.
Zpráva ze základny Camelot: orel dragonovi objevili květinu stop není to kytka dobra stop šli pro hnuj stop umrela jim stop ne zase ji zasadili stop umrela voda žije stopstopstopstop
Je mrtvá
Je mrtvá žije je mrtvá
Je mrtvá
Žije žije přece mrtvá hrobník vesel v zemi ryje stopstop šipková růženka se probudila a zabavili ji bejvák pro neplacení daní
Stopůpstopstopstopstop voda hnujmilujluj černýčarodějječamrdaťžijelobo
Naši odpůrci nechť se dostaví na popraviště stop kde budou vyslechnuty jejich stížnosti stop koš na hlavu každý vlastní Coasimyslítetaorlajenžchytivjestřábajekulkousražensoblohy
Alons courage
Takytkaonažijestokrátmrtváapřecežijeanavždybudežít
Dragon orlovi: vyhazov stop dostav se do nejvyšší komnaty
V noci se objevila kytka dobra. Tato podivuhodná rostlina má zřejmě něco společného s extází, dovede totiž přimět člověka, potažmo trpaslíka, aby se rozpomněl na svůj minulý život, vciťoval se do ostatních, byl laskavý ke zvířátkům, platil velké sumy peněz za obskurní náboženské brožurky a vůbec žil lepším a plnějším životem.
Tak tedy kytku jsme získali, přitom jsme ale nezískali již dříve ukradené meče a štíty, přestože hádanku jsme uhodli
(promluv a zničíš to – vadná zubní protéza). Honza se ostatně do své role absolutního záporňáka dost vžil, pochybuji, že se toho kdy zbaví (kdo vám to sebral peněženku?) .
Ráno proběhl odchyt Turvínka. Seděl a kejhal na nás, skřet, a poté, co jme se na něj s jekotem vrhli, mávajíce přitom na pozdrav zahnutými noži, dal se na útěk, jasný důkaz špatného svědomí.Tři kytky zničil, ale my měli ještě čtvrtou, kdo se pro fet narodí, ten mu neujde. Přátelsky, některé děti méně přátelsky, jsme ho vyptávali, kde je prsten. Nic si nepamatoval (stává se). Prý ho musí mít Dragon. Až něco provedete, děti, klidně to sveďte na Dragona. To dělají i velcí Tuláci. Nastal před námi nelehký úkol: získat od Dragona prsten. Vyřešili jme to tak, že jsme si šli hrát na schovku a nechali přemýšlení na Turvinovi.
Odpoledne:
Pod Turvinovým vedením
My klopýtali k Hadí louce
ten lehkým skokem jelením
ten tempem mroucího již sumce.
Tam Dragona jsme zlého našli
Pod olověnou oblohou
A uprošovat jsme ha začli
By změřil s námi síly hrou.
(tedy Turvin uprošoval.
Houf dětí ten se jenom snažil,
by každý dobrý záměr zmařil
a Dragona provokoval)
Na slepou babu jsme si hráli
a v těžkém boji výhru vzali
a prsten Lesní víly s ní.
Leč Dragon naši radost zkalil,
že pomstí se, nám vztekle pravil
a naše sladkosti, že sní
Černý čaroděj ukradl sladkosti, čímž mezi dětmi (my, to je náhodička jsme tam nic neměli) vyvolal vpravdě bojovnou náladu. Vlastně někteří nás činí odpovědnými, jakožto vůdce – hlídky se z toho vyvlekly prohlášením, že tady celou noc poctivě dřepěly, tak proč by měly ještě hlídat – a vypadá to skoro …
Pane! Hluk mezi stany sílí a toto jsou možná poslední slova…Jdou sem jdou sem! Nemůžeme ven! Přátelé, budu vám krýt záda!
Zde je zápis přerušen a několik slov je nečitelných pro skvrny od krve a čokolády.
Potlačili za použití softových pálek (musíme příště začít s baseballem) a bojových psů, jmenovitě Betynky. Mám ale strach, že po ráně pětivrstvou bonboniérou se mi do pravé ruky už nikdy nevrátí cit. Proto jsem navrhl pověsit všechny účastníky vzpoury, a taky proto, že už by nám na táboře nezbyly žádné děti, což byl kupodivu důvod, proč můj návrh zamítli.
Návod na hru, jakou jsme hráli odpoledne: Protáhni děti tři hodiny hustníkem, cestou necestou. Aby přece jen nedošly včas na večeři, rozesej jim po cestě spoustu složitě zašifrovaných zpráv,nutících je hrát nesmyslné a nudné hry. Nakonec je doveď na nějaké odlehlé místo a tam jim napiš, že celá akce se konala jen aby zjistily, že se sem mají v noci vrátit.
Příjemnou zábavu!
Dále: Dobyli jsme neradostně Radostnou hlídku. Všichni přežili. Přijela Malíček. Odpolední program měl Michal A SAMOZŘEJMĚ SE MU MOC POVEDL, JE KONECKONCŮ HLAVNÍ VEDOUCÍ. Teď, když jsem to napsal, nemohl bys prosím sklonit tu pistol, trochu mě znervózňuje…ááá to nic, milí Tuláci, toho si vůbec nevšímejte, ve vlastním zájmu ne.
Individuum M.V si pořídilo pětačtyřicítku.
Chtěl bych nyní zapsat scénář divadelní hry, kterou jsme shlédli v podání našich statečných dobrovolníků, skupiny Konomarahonty. Vystupují: Gawain, Vivian, Turvin, dvojice zlounů.
GAWAIN kráčeje zvesela zpívá tu nejpitomější písničku, která ho napadne
VIVIAN vynoří se proti němu, když nepozdraví, spustí Rytíř: Pch… No, nezírej tak na mě, jen se tu klidně promenáduj a na zdvořilost se vykašli!
GAWAIN: Dobře.
VIVIAN: Počkej !! Víš ty vůbec kdo já jsem ?! Já jsem Viviana!
GAWAIN: Hele, a to jako fakt?
VIVIAN: Jo.
GAWAIN: Tak to jsem o tobě v životě neslyšel.
V: : Já jsem kouzelnice.
G.: No jasně.
V.:A teď.tě proklínám.
G.: Takovejch bylo.
V.: Koho prvního potkáš, v toho se proměníš.
G.: Jdu najít Bobka. Odcházejí různými směry
Dějství druhé:
G potkává Turvina
G.:Jé, ten je, ale ošklivý. Ještěže nevypadám jako on. Promění se v T
T: Vida, Gríša. No co se tu flákáš, ožralo, dávno užs měl mastňáky z tábora po lese vozit.
G.: Co si to dovolujete, já jsem rytíř Kruhového stolu.
T: : Jo tak. Ty už to taky nehul, prosimtě. Lesní víla prodává pěkný svinstvo.
Vyběhne V. pronásledovaná dvěma ZLOUNY.
G:. Hned ji nechte, nebo s vámi zatočim!
1,Z: Zavři klapačku a vypadni, skřete, sic tě rozšlápnu jak tuláckou naději.
G.: Vážně ? Podívej se doleva. Z :Se podívá doleva a G ho srazí k zemi Vždycky jsem chtěl být zákeřnej a zlej. K druhému záporňákovi: Podívej se do doprava.
2.Z: vrhne se na G. Zprava vyskočí medvěd a předuše přes něj. G ho dorazí.
V: To bylo úžasné. Za tvou statečnost z tebe snímám kletbu. Odcházejí.
T: Gríšo?
Konec
Je mi vážně líto, ale z tohoto dne si pamatuji jen, že jsme šli k poustevníku a vyslechli jeho příběh. On, tj., poustevník, dostal kdysi od víly kouzelný amulet. Ten nám byl ochoten zapůjčit, stačilo, když se vydáme do šíleného a smrtelně nebezpečného boje se samotným Černým čarodějem. Přitom se mu dařilo předstírat, že jde o výhodnou nabídku. V ceně i ochranné znamení, ručně vyrobené, no neber to.
Čas pravdy přišel, pravdy čas
Měl v testu, děti, každý z vás
Nic neprokázal
Další hry k velké radosti
Byly sport, nedokázal
Sledovat nikdo tu úpornou snahu
Nepohnut vidět jak si lámou hlavu
A slyšet steny zhrzeného davu
Mozkových buněk, co říkají ti: vrahu!
Pak přišla bouře strašlivá
S blesky ověnčenou tváří
Svěží déšť trávu omývá
A slunce nezazáří.
Vesele Rákos vzpomínala
Na deště desetidenní
A v mysli obavu nám vzňala
Myšlenka na putování.
Zavřeli jsme se do domu
a hráli -otázky z pohádek.
Kudy jít k světu onomu
Přes kolik hor a kolik řek…
Kdo pojmenoval Amálku?
Proč Bobek hlásá zahálku?
Čím Bzuci slunce přibili?
Jak ševci draka zhubili?
Proč Gargamel měl kočku zlou?
A stále dál dokud déšť hrál
Ponurou píseň svou.
Pevně jsme se rozhodli, že skupinky vyrazí před jedenáctou. A skutečně, než poledne ztratilo svůj lesk, dá-li se tedy o nějakém lesku mluvit, vyrazili, jako když do nich střelí. Žlutí – Rákoska, Malda, Kuba a nějaké děti i Červení – Ája, Iveta, Monty etc. vyrazili přes Keblov. Oranžoví – Honza, Konop, Myšák a zbytek, se zelenými -Michal David and ještěrky rozmazlené přes Holý vrch. Předtím si zazpívali pár optimistických písní, třeba Vae victis nebo Morituri te salutant. Pokud jste si všimli, že ve výčtu chybí několik velkých, jste nebývale inteligentní a máte pravdu, našli se soudruzi, kterým nebyl pracující lid dost dobrý a ulili se. Bylo to tito a z těchto důvodů: Iva a Jirka – operovali s ávií .Já – přestože jsem toužil jít svým nesmírným hrdinstvím příkladem našim dítkám, spát v mokré škarpě a těšit dětské stížnosti; u vědomí vlastní důležitosti jsem se však přinutil zůstat doma. Máca – protože je lenoch, neschopný snést trochu nepohodlí a reptání děti.
Chvíli poté, co odešli, a zrovna v době kdy jsem se byl projet na Bludné obludě, spustil se lijavec.Vydatný, ale poslední, který nás na táboře čekal.
A my čekali také.
Stalo se, v co už ani nikdo nedoufal. Nebo čeho už se nikdo ani nebál, to záleží na úhlu pohledu.Na každý pád, dnes časně dopoledne přiřítil se do tábora velký bílý vůz, zahoukal jako splašená polární tramvaj a v křečích vyzvrátil několik desítek kadetů, rytířů, hofmistrů a jim podobných.Vypadali, jako by je houf opilých Dánů použil namísto záchodu. Několik osob se rozplakalo, kdykoli slyšelo slovo dřep.V zájmu bodrého českého humoru jsem jim ho několikrát opakoval, až jistá osoba, místo co by se zhroutila jako ostatní, mě nakopala do zadku. Národní duch hrozně upadá. Kuba si vyvrkl kotník. Šlo se pro živou vodu a došlo, Artuš je tedy zachráněn a my máme skupinku nových rytířů. Jsem docela rád, že nikdo netrval na přezkoušení stávajících, můj orientační smysl už není, co býval v mládí.
Nástupcem krále byl zvolen Jirka (Hemelík, věčné panovníky netrpíme), v bodování zvítězila Lenka Borůvka.
Hlášení rytíře Daniela z Bobku, k rukám plukovníka Michala z Polovodičů: Útok na stany zahájen podle plánu za pomoci těžké techniky. V rámci přezbrojení jsme si vyměnili kalašnikovy. Za vodku.To je zajímavý , brouku generále, vypil jsem už celou flašku, a nic to se mnou nedělá. Heheheh. U čeho jsem to… jo děla, děla nemělá co na práci, tak jsem jim řekl, ať začnou střílet na Keblov. Cítím se teď nějak rozhodnější.
Zbyla spousta kompotu, ale nikomu to neřikej, tytyty. Chce se blinkat. Taky spinkat. Dostali jsme pamětní listy. Došel toaletní papír.
Dále: děti, s Rákoskou, Mácou a Michalem a angínou odjeli. Zbylo spoustujídlo. Postarali jsme se o něj, ale nějak nám teď přetéká jímka. Odjíždíme naskládáni v Avii spolu s věcmi, ty nejtěžší jsou nahoře a
a tak skončil tábor
Rozcestník
Aktuální výpravaPomůžete nám?Speciální AkceLetní tábor 2025SchůzkyKlubovnaZkouškyVedoucíKmenOddílovinyTáborové okénkoKronikaHry a námětyOddílové písně
Kdy, kde, co?
Slavíme
Dnes je 3. Duben 2025
svátek má Richard
Narozeniny
4. Duben - Iva (57)
23. Duben - Kačí (15)
26. Duben - David Bur. (19)