Proběhla brigáda v nové klubovně a je vymalováno :)
Na horách jsme si zalyžovali a vyzkoušeli opět několik nových netradičních sněžných vozidel
v lednu bychom sice raději bobovali, ale v Praze nám moc sněhu příroda nedopřála
U školy jsme ještě chvíli čekali na Báru a Vlaďku, a pak jsme konečně vyrazili.
Jeli jsme z Hlavního nádraží. Ve vlaku jsme se bavili, skládali zkoušku, Týna (moje sestra) ukázala Michalovi, jak už ode mě umí morseovku, Borůvka vyprávěla příběh do zkoušky a Vlaďka si taky něco plnila.
Asi po 40 minutách jízdy jsme vystoupili v zastávce Klínec. Bylo to docela pěkné místečko uprostřed lesa. Hned na kraji lesa někdo postavil sněhovou bránu, a tím inspiroval Ondru a Michala k tomu, aby po velkém Michalovi začali házet sníh, já a Týna jsme se k nim přidaly a provokovaly jsme tak dlouho, dokud Michal neutrhl (no, spíš neurval) Týně dva ze tří knoflíků na kapuci.
Šli jsme dál lesem a Vlaďka s Michalem zpívali.
Po chvíli chůze někdo vepředu objevil nějakou stopu a Michal řekl, že to asi bude pes. Pak jsme šli polem, bylo tam těch stop víc – pes nebo liška, jednou dokonce i kanec, ale to už bylo na začátku dalšího lesa. Kousek v tom lese jsme poobědvali a všichni, kdo máme oddílovku, jsme si plnili ohně. Ondra a Vlaďka měli postavit hranici, Borůvka pyramidu a já pagodu, zbylé ohně jsme kreslili. Bylo to docela zábavné.
Šli jsme dál a došli jsme až do dalšího lesa, tam bylo bahno všude, kam se člověk podíval. Někteří z nás (například já) se rozhodli s kopce lítat od stromu ke stromu. Jiní šli s kopce pomalu a co chvíli se vyváleli v blátě. Byli i tací, že prostě šli tak rychle, že ani nestačili upadnout a zašpinit si oblečení.
Když jsme sešli s kopce, naskytl se nám pohled do toho nejzabahněnějšího lesa, jaký jsem kdy viděla. Tak jsme se zase klouzali a škobrtali bahnitou cestou (spíš bych to nazvala močálovitou pěšinou), občas jsme se museli chytit kořene nebo lézt po čtyřech. Jednou jsme se všichni drželi kořene, jako by to bylo zábradlí, a Konopík nás musela vytahovat do svahu. Nakonec jsme se z lesa dostali na silnici, byly tam zledovatělé kaluže a my se k nim hned rozběhli a začali se klouzat, ale Monty nás zastavila ještě dřív, než jsme si stačili udělat pořádnou modřinu.
To už jsme došli mezi domky. Šli jsme tou vesnicí až na druhý konec k nádraží. Teprve tehdy jsem si uvědomila, že to jsou Všenory.
Píšťala
Dnes je 4. Duben 2025
svátek má Ivana
Narozeniny
4. Duben - Iva (57)
23. Duben - Kačí (15)
26. Duben - David Bur. (19)