Aktuální zprávičky
Proběhla brigáda v nové klubovně a je vymalováno :)
Na horách jsme si zalyžovali a vyzkoušeli opět několik nových netradičních sněžných vozidel
v lednu bychom sice raději bobovali, ale v Praze nám moc sněhu příroda nedopřála
V celoroční hře Země za zrcadlem píše každý ze čtyř týmů svůj vlastní deník, který popisuje akce během školního roku.
Rosnička, Dan N., Majda
Když jsme se po zdlouhavé cestě konečně dostali k bráně kam nás dostala velmi podovná osoba museli sme vyslovit dost divný zaklínadlo tak nás pustil do brány, ale že už nesmíme z brány. Po vchodu do brány sme objevili divného pouníka. Po velmi nudném a zdlouhavém výkladu jsme šli konečně spát. Výklad zřejmě skutečně nezajímal a vipadaloto že budeme předkládat ŽK. Konec 1.dne.
21.9.2002
Byli jsme rozděleni do 4 skupin. Od poutníka každá skupina dostala srdce. A potom jsme vyšli na tyto místa: Osud, kde jsme položili první srdce a Michal nám o tomto místo řekl pár slov. Pak jsme odešli na místo zvané Údolí zlaté masky o tomto místu jsme se také něco dozvěděli a tak jsme položili druhé srdce.
Šli jsme na místo zvané Malý Stožec kde jsme vyšli velký kopec a tam položili 3 srdce. Nakonec jsme šli na místě Konopiště (nejedná se o žádný hrad, nýbrž o rozcestí). Tam jsme položili poslední čtvrté srdce. Potom jsme šli zpátky na hrad (Tolštejn). Tam jsme se najedli a po obědě jsme hráli hru (Honza řekl písmeno H a Konopík jméno a my jsme napsali jméno od H (Hana, Hanuš)). Při večeři byla zvláštní věc udělali jsme vánoční večeři, protože se bude Tolštejn bourat a tak jsme měli stromeček, přípitek, bramborový salát a sekaná. Tak dobrou noc.
22.9.2002
Po snídani k nám přišel poutník s velkým srdcem a tam měl kartičky na kterých byl znak jako na obálce deníku. A my jsme na něj měli napsat cokoliv. Po obědě jsme se sbalili a odešli na nádraží a tam jsme si sundali batohy a šli jsme dát páté srdce, které měl Michal u sebe na místo zvané Merlinovy kameny. Tam jsme uložili páté srdce. Potom zpátky na nádraží a tradá do Prahy.
Výprava: Lhotka u Mělníka 11. – 13.10.2002
11.10. PÁTEK
Když jsme vystoupili z vlaku, šli jsme směrem k domum tam na nás čekala zpráva, že si tady máme nechat zavazadla a jít směrem k velkému tunelu, kde na nás čekal poutník. Ten nám vyprávěl o Ofiliánech, Arkasínech, Chuorkách atd. Potom nám řekl, ať čtyři z nás přistoupí do předu a ať si začnou vybírat lidi. Pak zase něco vyprávěl, Jiný čtyři který se nebáli měli vystoupit před ostatní a on začal mluvit a ptát se jich jestli kdyby jim řekl, že mají jít teď hned někam bez svíček, atd. Poutník si tam nechal jednoho z nich a mi jsme měli jít asi 100 kroků pryč. Pak si zavolal dalšího z nich, pochvilce třetího až taky čtvrtýho. Potom zavolal dalšího z nás a když nikdo nešel tak řekl ať přijdou dva z nás. Po chvilce šli další a další, až tam nikdo nezbyl. Po těch dvojicích jsme šli po svíčkách ke znamení přátelství a cestou na nás bafali. Když jsme došli do tunelu poutník nám sdělil, že nám chybí dva členi a odešel. Po chvíli přišel kopopýk a řekl nám, že máme jít k první svíčce. Tam jsme čekali dokud jsme neslyšeli volání o POMOC. Rychle jsme šli za hlasy. Když jsme tam došli tak jsme měli najít kouzla a vysvobodit zajatce. Kouzlo bylo „znamení přátelství“ tak jsme ho použili. Potom jsme se vrátili k domečku, kde na nás čekal Arkasín a Chuork pozvali nás do jejich domečku aby jsme jej opatrovali a pohostili nás (večeře). Když jsme dojedli tak se s námi rozloučili a odešli. A potom jsme šli spát.
12.10. SOBOTA
Když jsme se probudili zjistili jsme že máme každý na čele modré znamení (byl to asi ingoust). Tak jsme se najedli a uviděli u stropu zavěšenou zprávu. Pak jsme jí otevřeli a zjistili, že je napsána runovým písmem. Chtěli jsme jej vyluštit dle zápisníku a David že jej nesmíme použít! Ale řekl nám, že se máme podívat ven a tak jsme se šli podívat vena uviděli jsme tam lístečky s runovým písmem a normálním písmem. Začli jsme je sbírat, tyto lístečky nás zavedly až ke skále, kde na nás čekal poutník a zavedl nás o kousek výš a tam nám řekl ať poskládáme tu zprávu. Skládali jsme ji asi 10 minut.
Pak jsme si všichni stoupli do půlkruhu a přečetli si jí. Dozvěděli jsme se, že máme mor a že se ho musíme co nejdříve zbavit. Poutník nám řekl, že máme jít tam, kde jsme se setkali s poutníkem, že tam bude Alfka. Když jsme tam došli řekli jme jí, že máme mor, a že ho chceme vyléčit. Alfka nám dávala růsný nápoje, ale když to nepomáhalo řekla nám, že by nám mohl pomoct Aldan (nejstarší Arkasín 436 let), ale na na opačné straně světa omega. ale to by nám trvalo hrozně dlouho, a proto nám řekla o ČERNÉ DÍŘE. Tak jsme se rozloučili a šli jsme do ČERNÉ DÍRY. Po dlouhé a úmorné cestě jsme došli ke bráně (ČERNÝ DÍŘE) tam byl strážce a řekl nám, že jestli chceme projít bránou musíme si uvařit vodu, ale museli jsme si dojít pro dřevo z jiného dalekého lesa. Když už bylo voda vařicí tak jsme ji dali strážcovi a on to nalil do nádoby a vznikl nádherný kouř. Řekl nám ať jdeme rychle.
A tak jsme šli, když už jsme byli skoro venku na druhé straně světa OMEGA vylítl z díry OFILIÁN a začal nás honit. Po chvíli zmizel a mi jsme si všimli ALDANA, tak jsme šli za nám. Holky mu přinesli dar. On nám řekl, že by nám pomohla VOIRDŽÍNA a že nás zavede na rozcestí 4 cest pro 4 skupiny, když jsme tam došli on nám něco řekl a pak jsme každá skupinka šla jednou cestou, měli jsme na cestu tam a zpátky 5 minut a ten kdo se nevrátí, tak tam po chvíli budou chodit všechny skupiny protože tam nejspíš bude VOIRDŽÍNA. My jsme šli jako poslední. Šli jsme ke mlýnu a tam byl OFILIÁN a vystašil nás k smrti, ale mi jsme na něj ukázali znamení přátelství. Po chvíli jsme si všimli VOIRDŽÍNY ta nám řekla, ať se jdeme najíst a potom ať jdeme do vodárny a tam najdeme vzácné byliny, které nám pomůžou k přípravě lektvaru na uzdravení.
Po obědě jsme šli k vodárně a tam jsme viděli OFILIÁNA a šli jsme k němu zeptal se nás těmito otázkami.
Co chceme? Co tady děláme?
Odpověď: Chceme kouzelné byliny, které tu mají růst. Řekl, že má na louce otroky a ty hlídaj kouzelné byliny, takže jsme se snažili proběhnout mezi otroky, když se stmívalo šel kolem pan hajný a zlobil se že jme v lese večer (19:00!) že je hon na lišky, prasata, kance, srny a srnce a tak jsme se vrátili na cestu a tam jsme si něco řekli a šli jsme po silnici k ČERNÉ DÍŘE. U černé díry na nás čekal ALDAN, a ten nám něco říkal. Pak jsme šli k bráně, a tam byl zase stzášce, a zase jsme měli uvařit vodu a nasbírat dřevo. Když se voda uvařila zase byl nádherný kouř, a tak jsme zase prošli ČERNOU DÍROU. Potom jsme šli za ALFKOU a dali jsme jí kytky které jsme nazbírali. Ona z nich udělala lektvar a dala nám ho ve dvou lahvičkách které jsme měli vypít, ale až doma. Rozloučili jsme se a vydali se domu. Tam jsme všechny svolali a všichni se napily, aby byli zdravý.
Potom jsme šli ven hrát hry, abychom ze zabavili. Po 15 minutách přišel poutník a rozdal nám svíčky, které jsme zapálili a šli a šli a šli až jsme došli ke dvou Arkasínům, kteří byli polomrtví, a tak jsme jim dali nějak napít a oni nám poděkovali, že jsme jim pomohli. A pak jsme šli spát.
13.10. NEDĚLE
Ráno jsme spaly asi do 10:30 hodin nasnídali se a začli si balit. Pak jsme se naobědvali a jeli do Prahy.
Mumie, Honza, Opičák, Klíma, Martina
Alarg monde ar neat
jarj longa aldan
Tvorj belde svam
arkasi choram dei!
V sobotu 26.10 jsme šli do lesa po modrých hledat Voirgina. Voirdžína nám pověděla, aby jsme zachránili (Arkasíni, Chuorkové, lidi) musíme najít kameny. Potom přišli za nami Chuorkové a řekli nám že si snimy musíme hrát abi jsme byli jim podobní. Chuorgové nám potom daly jejich kámen.
neděle 27.10.
Ráno po snídani jsme se vydali na přírodniny do lesa, aby jsme si vyrobyli obleky jako mají elfové. Celé odpoledne jsme vyráběly obleky. Večer jsme se vydali pro elfí kámen, ve třičtvrtě cesty jsme našli správu otom, že do Elfího území nesmí vstoupit člověk se špatným svědomým, a může vstoupit člověk s dobrým srdcem. Když jsme vstoupili do Elfího území (všichni) tak na nás vybafly tři Elfí strážci. Mluvily Elfý řečí, akdyž se jich Alarg dotkl tak mluvili česky (dvěma prsty na čelo). Jeden znich šel domluvit řeč s králem Elfů. Potom nás k němu dovedl a my jsme mu řekly naše požadavky. On nám řekl, že nám dá Elfí kámen na naší vlastní slavnosti tak jsmeho pozdravily, a šly jsme domů.
Doma byl nejdřív karneval a vyhlašovali se nejlepší masky, a nejlepší scénka. Potom začla dojskotéka.
28.10. pondělí
Ráno po snídani jsme hráli různé hry a k večeru jsme získávali kámen moci Vojerdžin tak že jsme hrali hru ze slovanskými bohy na kartičkách. Byli přístavy a mi jsme ty kartičky museli přenýst z jednoho přístavu na druhý. Potom jsme uviděli světlo tak jsme za ním šli když jsme k tomu světlu a tam byla Vojirdžína a ta nám řekla že nám dá kamen moci ale že ho musíme ochraňovat a že další kamen moci musí být od samotných ofiliánů. Poutník nám řekl že nejdřív musíme získat nejdříve pečeť která je ukrita na území Marimena a že je ukrita po částech (čtyři části 4 skupinky). My jsme šli jako první a šli jsme na hranici Marimenova území a zapálili jsme si svíčku a šli jsme ke světlu hledat pečeť (světlo ukázalo kde je Marimenovo území). Vibafli tam na nás červené oči. My jsme vzali kousek pečeti a šli jsme bez Michala spátky do domu. Když všichni vzali pečeť tak jsme ji viřešili kde máme najít strážníky z kamenem moci tak jsme šli až jsme došli na Elfí začátek území a tam v chatičce byl kamen moci ale hlídali ho hlídači ale my jsme ho vyměnily za pečeť. Šli jsme i s kamenem moci domů viz 5:00 jsme šli spát.
29.10.2002 Uterý
Ráno jsem se nasnídali a šli jsme ven hrát míčové hry. Pak jsme šli se naobědvat a potom jsme po polednaku hrali v tělocvičně a k veceru jsme šli za Daglorama a Graturama pro kámen moci a když jsme našli Daglary a Gratury tak jsme si od nich půjčilu a potom se na nás vižítily Ofiliáni a Marimeni odvedli si Alarga a shodily poutníka. Potom jsme šli domů a později k nám přišel Ofiliánský posel a dal nám vyděradškou spravu že nám Alarga dá, ale že mu musíme dát všehcny kameny moci, které jsme získali. My jsme nějaké kameny zfalšujem dáme ho ofiliánovi. Ale když jsme tam přišli tak ofilián zavolal Alarga a ten nesl jakousi krabičku a dal ji před svetlo. Ofilián nám řekl že za každý zfalšovaný kámen se stanou dva znás jeho otroky. My jsme dali 1 kámen moci a dva z nás padli (kámen zfalšovaný) pak jsme dali další tři zfalšovaný kameny a šest z nás padlo a tak jsme dali pět pravých kamenů tak jsme osvobodili Alarga a ten si pamatoval kouzlo osvobodil naše lidi pak si voirdžíny vzali 4 kameny a šli jsme domů.
30.10. Streda
JELI JSME DOMŮ
Juráš, Borůvka, Petr, Ondra Ž, Lišák
Pátek
Přijeli jsme po 8. hodině a ubytovali jsme se. Přišel poutník že pujdeme (i poutník) za Daglary a Graturami. Tak jsme se vydali k malému mostu a zjistili jsme že je u přehrady svíce a šli jsme tam. Magická koule (určuje datum) a Daglary a Gratury nám sdělili že je Ryvé 11. Chyťámbru KRUN 022
Ten den byl posvátnou legendou o stvoření světa. Legenda zněla asi takhle: Atal jel se svou lodí v zemi Omega a zde za pomoci svých pomocníků stvořil rasy (Elfy, Voierdžíny, atd…). Avšak 2 pomocníci stvořili Ofiliány a Marimeny. Ti se Atalovi nelíbili a tak se museli pomocníci stát pomocníky pomocníků Atala.
A potom jsme šli spát (až na vyjímky)
Sobota
Ráno když jsme vstaly. Hráli jsme si a čekali jsem až se všichni vzbudí. Potom za námi přišel ATAL který nám řekl že ke každé již rozdělené skupině přidá 1 mistra byli 4: Blanistr, Juristr, Monistr a Kachistr.
Každá skupina měla vymyslet svojí rasu, která již v zemi Omega neexistuje. Naše skupina zelených měla mistra Juristra a vymysleli rasu Irnakové. Dále jsem měli vymyslet každý svoje zvíře a rostlinu. Potom jsme vše předvedly.
Atal všem oznámil že všechny naše rasy přežijí. Potom odešel a my měli polední klid. Po poledním klidu jsme šli hrát různé hry které jsme chtěli. Do setmění jsme hráli hry. Když jsme byli v baráku přišel mistr Kachistr a předal každé skupině listinu. Zařídili jsme se podle ní a vyrazily k velkému tunelu který se právě opravoval a šli dál a tam jsme našli znamení byl to alobal vydali jsme se tímto směrem až ke 3. tunelu tam byl ATAL řekl nám kdo chce jít za člověkem který v tunelu žije. Od nás sem se tam vydal jí Juráš a přivedl jsem poutníka. Ten nám řekl že tato legenda je sice pravdivá ale my jsme jí jenom hráli. A odhalil se ATAL a byl to arkasín, potom jsme mohli odejít. Potom jsme už museli jít spát.
Neděle
V neděli už nebylo už nic co se programu týká ale za to jsme hráli spoustu her a měli jsme tak zvaně volno. A potom jsme už bohužel museli jet DOMŮ.
Juráš
Kikina, Peťula, Žvejkal, Ondra Ž.
Nové místo (letos poprvé) – Penzion Růžena (kousek od Tolštejna)
Pátek příjezd poté vybalování a ubytování. Čekáme na další partu jela totiž vlakem.
Poté co přijeli sešli jsme všichni do společenské místnosti kde jsme se rozdělili do 8 skupin kde potom každá skupina dostala papír na kterém byla napsána jak a která rasa tráví vánoce. Každý den byly alespoň 3 skupinové hry.
Výkend se zdařil i sníh byl!
Zelený tým nenalezl tolik ochoty a sil aby učinil do deníku zápis za tuto akci.
Sobota 8.2.
Sešli jsme se v 14:15 na Hlavním nádraží u kasy č.13. Vlak směr Choceň nám jel v 15:03. Pak jsme přestoupili na vlak směr Litomyšl. Pak se v tom vlaku mačkáme jako sardinky. Když jsme dojeli do Litomyšle, dali jsme si věci do auta a ve druhém odvezli malé. My jsme šli kus cesty pěšky. Asi v půlce cesty nás také naložilo auto.
Ubitovali jsme se a pak byla večeře. Měli jsme chvilku na vibalení. Svolali nás do jídelny a řekli nám co budeme dělat v příštích dnech. Rozdělili nás do družinek a po těch družinkách jsme se vydávali do lesa za Alargem. Mezitím než se ostatní vrátili, ti co už byli zpět se zatím umili a šli spát. Z návštěvy u Alerga jsme se dozvěděli, že musíme získat kameny, dát je strážnému, aby nás pustil k amuletu o který zítra budem bojovat.
Neděle 9.2.
V neděli ráno nás čekal nemilý budíček. Šli jsme na snídani a pak ven hrát hry, za které jsme získali amulety.
A úkoly byly: střelba na koš, běh a skok snožmo a po jedné noze po ledě a pak jsme hráli fotbal potom jsme hráli přehazku. Po sportovním dopoledne nás čekal oběd. Když skončil polední klid jsme se vydali na cestu po fáborkách, přičemž jsme museli plnit úkoly. Byla večeře a po večeři byla noční hra o pokušení se získat kameny kvůli posvátné bráně. Rodina Aramů řekla, že je v pozdním čase řeknou a nebo dají myšlenku o jejich nalezení. Pak se všichni vypravili nazpět a buď vikoupat nebo spát. Všichni jsme únavou lehli a byli rádi že jsme přežili tento den.
Pondělí 10.2.
Po snídani jsme šli ven a tam jsme dostali úkol: Posbírat papírky, které byly připraveny (připevněny) na chatičkách. Celkem jich bylo 64 a dohromady tvořili zprávu, která byla psána tuláckou abecedou. Většina družinek jí vyluštila o poledňáku. Z té zprávy jsme se dozvěděli, že poběžíme (půjdeme) azimuťák. Na jeho konci měla každá skupinka najít kouzelný kámen od brány světů. Jen zelení kopali a kopali a nic nenašli a proto asi půjdou kopat zítra o poledňáku. Vrátili jsme se domů všichni zmrzlí na kost. Byla večeře a všichni čekali co bude večer. Večer jsme hráli hry. Foukání do míčku a snažení se ho fouknout před soupeře na zem, běhání s míčkem na lžíci, odstrkávání ping-pong míčku hlavou, držení jenom v bradě. Potom nás čekala discotéka.
Úterý 11.2.
Ráno jsme se vypravili do lesa a cestou jsme museli plnit úkoly, bažina, chytit svíčku do lasa, jít se zapálenou svíčkou, obejít strážce, zahrát na flétnu a k tomu zaspívat a přivolat tím vílu, aby nás dovedla k poslednímu úkolu a ten byl, že musíme běhat po určitém okolí a budeme si pamatovat jisté písmenko v čísle. Pak jsme vlezli do školky lesní a pronesly zaříkadlo a probudili Arkasína aby nám dal kámen. Kámen nám dal (nějakej šutr popsanej řeckym písmenem). Když jsme přišli naobědvali jsme se. Po našem poledním klidu nás navštívila Viorodžína a odvedla nás za Bílým Králem. Tam si každá skupinka měla vybrat jeden živel a ten pak „nakreslit“ z natrhaných barevných papírů. Byla večeře. Po večeři se šlo ven utvořili jsme kruh a vyvolat duchy těch „prvních“ (Jana, Bára, Terka). Duchové nám dali kameni (4) které 3 v zápětí sebrali ofiliánští otroci. (Honza H, Petr H, Verča, Helča). Pak přišel zástupce (spíš zástupkyně) aramské rodiny a dala nám další šutr, který zůstal pod pařezem. Vrátili jsme se všichni jsme šli spát.
Středa 12.2.
Dnes ráno jsme šli po stezce (plné úkolů) za Líblatníky. U nich jsme splnili úkol (každá skupinka jiný) a dostali jsme kouzelný kámen. Oběd ..... polední klid … (do 16:00). Pak jsme šli hrát něco jako Přístavy, až do tmy. Večeře. Za ty jsme také dostali kouzelné kameny od Daglarů a Glatury. Poté jsme si jako skupina vybrali jednu věc, kterou umíme nakreslit všichni. každý měl 3 tahy. Pak jinou věc každý měl 2 tahy ve 2 kolech. Pak si šli děti 0–11 včetně lehnout. Později i ostatní. Po druhé večeři. Dospělí šli o trochu později.
Čtvrtek 13.2.
Ráno po snídani jsme se připravovali na takový menší celodenní výlet. Okolo jedenácté jsme vyrazili. Půlku cesty nás odvezli autem. Když jsme byly vši vyrazili jsme na místo po cestě jsme potkávali různé otroky. Na konci cesty jsme soutěžily proti otrokům aby jsme získali kameny které nám ukradli. První soutěž jsme běhali nahoru na svah přinášeli lístky s číslama 1–10. Druhá soutěž zhasínání svíček a třetí něco jako basket. Potom jsme se vrátili a někteří jedinci (Verča, Helča, Terka, Monty, David, Jura, Petr) šli pěšky. Po večeři jsme se snažili napodobit slavné osobnosti. A pak byla dýza.
Pátek 14.2.
Po snídani jsme šli do leda si hrát s Chuorkama aby nám dali šutr (kouzelný kámen) museli jsme jim za to přinýst vždy od někoho něco jinýho (jinýho medvěda), naobědvali jsme se a po poledním klidu jsme hráli hry před barákem. Potom jsme šli stavět bránu a po večeři jsme jí i otevřeli. Po návratu na spátek jsme jsme vši došli a byla rozlučková diskotéka. Skončila v půl druhý.
Sobota 15.2.
Je konec tábora a nikomu se nechce domů. Po snídani se musí uklízet zabalit a virazit. Zase kus cesty nás odvezou autem a kus půjdeme pěšky. Pak na vlak a přestoupit a hurá (škoda) jsme doma. Rodiče si nás roseberou. A plní zážitků s pamětními listy a památkou deme domů smutní že to skončilo. Jsme rádi, že něco nového začne.
Ahoj příště! Zase za rok! napsala: Verča S. (Tuláci Karlín)
Pátek
Někteří se sešli před školou a ostatní na ně čekali na nádraží. Vyjeli jsme a za půl hodiny jsme byly ve Všenorech na nádraží a potom jsme šli do baráku. Nejdřív šli velcí a potom ubytovali ostatní. Rozdělili jsme se do pokojů a vybalili si. Potom za námi přišel Arkasín a doved nás za Poutníkem. U Poutníka jsme se rozdělil do družinek a řekl nám část dalšího příběhu. Pak nám rozdali svíčky a zahráli jsme si sfoukávanou. A po zahrátí dvou her jsme šli na zpátek. Dostali jsme informace kdy je budíček a kdy večerka. A těm co se chtělo spát tak šli a ostatní byli v jídelně.
Sobota
Po snídani jsme šli hrát hru která spočívala v tom, že jsme se měli dostat k Alargovi ale ještě před tím jsme měli sfouknout svíčku, přečíst dopis a podle něho se řídit a abysme to neměli tak jednoduchý hlídali ná 4 ofiliánští otroci. Kteří kdys se ná dotknou tak stratíme jeden život a musíme si jít pro další k Poutníkovi a ten si to zapisoval. Když jsme to splnily tak za námi přišel Alarg. Potom jsme šli domů a zjistili jsme, že nás barák je jídlu prázdný a tak jsme se vidaly po stopách. Našli jsme jídlo a šli jsme to uvařit. A byl oběd po něm polední klid a pak taky i potom taky. Potom jsme hráli 4 hry 2 na chytrost a 2 na a za ty jsme dostali kameny. Po večeři jsme měli bojovku. šli jsme po cestě jsme potkaly převléknutého Nařana, který nám chtěl vzít kameny. Došli jsme na konec a zjistili jsme, že nařani do svého světa nechtěj a chtěj zůstat v Omeze. Šli jsme na spátek a spát.
Neděle
Po snídani jsme vyšli nahoru na kopec a tam hráli: Země, Město … Na oběd jsme pomalu došli. Najedli se a byl polední klid. Pak jsme dostali pamětní listy a šli jsme uklízet. Předali jsme barák v pořádku a odjeli domů.
Verča
Pátek
Když jsme přijeli, mohli jsme dělat, co chceme.
Večer přišel Poutník a rozdělili jsme se do čtyř skupin. Pak nám řekl, že se máme otočit. Byl tam Marymen. Někdo s křikem, někdo bez jsme běželi do kuchyně. Tam nám řekl Poutní, že půjdeme do lesa. Tam na nás někdo čeká a chce nám něco říct. Kus jsme šli všichni dohromady. Na jednom místě jsme se rozdělili. Žlutý a zelený šli s poutníkem a Davidem.
Když jsme se sešli, řekl poutník příkaz a radu a to: Žádné baterky a radu „Buďte potichu!“
Pak jsme zašli hluboko do leda. Na jednom místě, Poutník rozsvítil louč a řekl, že se máme postavit do půlkruhu. Přišel Ofilián a prosil nás abychom přesvědčili, jejich královnu že jejich říše je zlá, že Ofiliáni nepracují, že za ně pracují otroci. Zpátky jsme šli bez Poutníka.
Sobota
Ráno do 11:00 hodin jsme čekali na snídani. Pak za námi přišel Alarg. Řekl, že oni potřebují k oslavě jara čtyři kytky ze čtyř světových stran. Každá skupinka je musí přinést z těchto míst: Most, zelená-železná tyč, hadí louka junák. Ke kytkám tam bude i kus dopisu který si pak máme přečíst. Když jsme ta všechna místa obešli, měli jsme oběd. Pak jsme si přečetli dopis. Tam bylo, že k oslavě jara bude potřeba připravit scénka, jak přivítat jaro.
Když jsme byli ze scénkami hotoví tak bylo volno.
Po chvíli přišli Arkasíni. Řekli, že půjdeme na místo, kde budeme předvádět scénky, jak přivítat jaro. Když se odehrály všechny scénky předstoupili Arkasíni. Aldan předal dopis jinému Arkasínu a ten to přečetl.
Rada Arkasínů rozhodla, že jejich králem se stane Alarg.
Aldan vyzve Alarga, aby předstoupil předá korünu jinému Arkasínu a ten ji nasadí Alargovi. Pak se vracíme zpátky.
Michal nám řekl, že budeme hrát hry. Vyběhneme do terénu, který byl určen. Tam jsou všude rozmístěny na stromech lístky. Vždycky obrazec a číslo. My musíme získat 3 čísla, která budou mít stejný obrazce. Monty zůstane v táboře a bude mít list na kterém budou správné trojice.
Dozvěděli jsme se, že Alarg bude na nás čekat u spadlého kmene. Po cestě musíme nasbírat magické obrazy. Po týmech budeme po několika minutách chodit. Po cestě skoro u Alarga a Ofiliánky byl Marymen. Když jsme tam konečně byli řekl Alarg abychom počkali na ostatní týmy a tak jsme čekali. Pak jsme šli do lesa hlouběji, dokud nás hlas ceremoniářky nezastavil. Pak se nás ptala ještě na další věci, jako třeba, jestli máme magické obrazy. Když jsme jí je ukázali, zatleskala. Přišli dva Ofiliáni s pochodněmi a rozsvítili dvě větší pochodně, kterých jsem si předtím nevšimla. Poté přišly další dva, kteří nesli trůn. Pak ceremoniářka, poodešla a přivedla Modamér. Rádci se postavili kolem ní. Ceremoniářka nám řekla, ať vzdáme úctu a poklekneme.
Poklekli jsme, ale Alarg ne, protože je Modamér roven. Tak začal rozhovor mezi Modamér a Alargem z kterého Modamér usoudila že říše je špatná. Pak udělala to, co udělal Bílý král před lety, rozdala své vědomí všem Ofiliánům. Dala Alargovi talisman osvobození otroků. Řekla mu, že levou rukou musí chytnout amulet, pravou ukázat na otroka a říct tuto větu: „Nai fuine heca at huine, nai erqua atolta are!“ což znamená: „Ať temnota odejde z duše, ať světlo naplní srdce.“ Pak poprosila Alarga, aby ještě chvíli zůstal v její zahradách a řekla, že tím, že Alarg je král a že ofiliánskou říši opouští zlo, nastává pro Omegu novy věk. A odešla s Alargem do tmy. Pak ceremoniářka ještě něco říkala, a pak jsme odešli.
Najednou na nás vybafl Marymen z pravé strany, pak z levé, chvíli za náma běželi, pak se rozdělili každý na jednu stranu a my jsme kousek šli v klidu. Ale najednou někdo vykřikl bacha! Marymen byl za námi a zabručel: „Bach cha cha cha cha cha!“ A pak jsme běželi celou cestu do tábore. Kde jsme konečně se zatopenými kamny usnuli.
Neděle
Balení, Poutník, pamětní lístečky, úklid, odjezd autem na nádraží, odjezd vlakem, Hlavní nádraží, tramvaj, škola v Hostýnské, domov.
Amazonka
PÁTEK
Když jsme vystoupili z vlaku, šli jsme ještě kousek, abychom se vůbec dostali do baráku kde jsme měli být ubytováni. Po krátké době, když jsme byli na místě Michal nám dával zase nějaká pravidla abychom tady ty dva dny přežili. Spali jsme v jedné veliké místnosti, kde byly všude samé postele. Každý si lehl kam chtěl. Docela dlouhou dobu jsme si mohli dělat co chceme. Po delší době přišel POUTNÍK, a rozdělili jsme se do čtyř skupin.
Ještě nám něco pověděl o Elfem atd. a řekl, že za nimi máme jít. Vyrazili jsme hned po té co nám to oznámil a šli jsme ve skupinkách.
Když jsme dorazili na určené místo, byla tam zpráva napsaná elfskými runami. V jednu chvíli se vůbec nic nedělo, ale po chvilce tam jako vždy přišli Marimeni a zajali nám jednoho z naší skupiny. A to samé se stalo i v dalších třech skupinkách. Samozřejmě, když jsme viděli Marimeny, tak jsme běželi a křičeli, takže jsme si toho vůbec nevšimli. Když jsme se vrátili do baráku, což bylo asi tak ve dvě hodiny ráno, šli jsme spát, teda spíše jenom někdo někteří jedinci totiž ještě vyváděli.
SOBOTA
Ráno jsme se probudili a čekali jsme na snídani (CHLEBA+PAŠTIKA).
Když jsme se nasnídali, čekali jsme na další hru, která se odehrávala venku u domu. Měli jsme za úkol vyluštit zprávu od krále Elfů.
Po jednom jsme běželi za barák, kde byly poházeny papírjy s Elfskou abecedou.
Když jsme potom vyluštili zprávu museli jsme jít na to samé místo co včera večer a tam jsme našli věci Elfů korále, šípy a jejich oblečení. Protože do oběda zbývalo ještě dost času, hráli jsme všelijaké hry. Pak jsme se pomalu vraceli nazpátek, na oběd (PÁREK+KAŠE). Po obědě jsme měli polední klid dost dlouho, aby se ti co nespali v noci vyspali teď.
Po hrozně dlouhé době přišel POUTNÍK a museli jsme zase někam jít podle všelijakých zpráv nebo znamení.
Někde taky byl nějaký úkol a museli jsme luštit zprávy.
Když jsme dorazili do cíle, byla tam zpráva, že se máme jít potichu podívat na úkryt kde byli otroci, ale nesměli nás chytit Marimeni ani nikdo jiný. Když jsme se přiblížila tak jeden z otroků šel za jedním z těch co je tam hlídali svolal další a ti se na nás rozeběhli a samozřejmě všichni utíkali. Potom jsme šli tou samou cestou nazpátek. Na večeři. Po večeři přišel Alarg, jestli bychom mu pomohli osvobodit Elfy. Tak nám dal amulet, který k tomu budeme potřebovat a ještě tuto větu:
NAJ FUINE, HEKA AT HUINE,
NAJ ARAQUE ATALTA ORE:
Vysvobodit jsme je museli tak, že jeden z nás držel amulet v levé ruce, ukazoval na otroka a říkal tuto větu. Vyrazili jsme tedy tam kde jsme byli odpoledne a zachránili otroky. Nebylo to moc lehké, ale zvládnout se to dalo.
Elfové nám potom poděkovali a chtěli po nás také jejich věci, na které my jsme zapomněli. Ale oni nám řekli, že je tedy máme dát Alargovy, až si přijde pro amulet a potom nám tam ještě něco povídali a pak jsme šli spát!
! DOBROU NOC !
NEDĚLE
Ráno proběhlo docela v klidu, samozřejmě jako každý ráno. Potom přišel POUTNÍK s ALARGEM. Ten si vzal amulet a věci Elfů a také nám sebou přinesl zajaté členy skupiny. A POUTNÍK se snámi rozloučil a dal nám na památku pamětní lístky ale v menším provedení.
Pak přišel na řadu úklid, oběd, úklid a PÁ, PÁ, PÁ DOMŮ!
Cecina
Vystoupili jsme z Avie na začátku ňáké vesnice. Šli jsme asi půl hodiny. Potom jsme se zastavili a Michal nám dal číslo a pamy. Potom jsme měli najít ono místo, kde jsme měli spát. Cestu nám překazila závora, neboť jsme přehlédli odbočku. Asi tak po hodině jsme viděli Davida a Montyho a vytoužené stany. Při ocasech za námi přišel Poutník. A ten nás zavedl k bílému králi. Ten nám řekl, že kameny moci promlouvají a volají různé členy ras. A také, že se stane něco co se stalo jenom jednou za celý svět. Velcí nás odvedli k molu. Tam jsme uviděli Atala, jak připlouvá. Připlul k molu a zavolal si poutníka. Předstoupil před nás a pravil že už dlouho sleduje naše počínání a skrz kameny moci i další rasy. Prý se ještě někdy setkáme a šli jsme spát.
Ráno jsme dostali popisy ras Omegy. Sbalili jsme všechny věci a Avie nás odvezla na neznámé místo. Skupinky si vzali batohy a šli jsme do polí a hájů. Asi po dvou hodinách neustálého vyměňování batohů jsme si udělali oběd. Naše putování skončilo na zřícenině. Večer jsme si upekli buřty a vzali kostýmy na naše rasy.
Potom k nám zase přišel bílý král a kousek nás odvedl. Když jsme se vrátili bylo už uklizeno a všude hořely svíčky. Došli jsme k věži a vyšel Atal. Jednotlivé rasy děkovaly Atalovi. Atal nám řekl, že máme poděkovat vojerdžíně, která nám vdechla život. Padli jsme na kolena. Po příjezdu do zátoky pláňat pro nás skončil den. Ráno jsme našli tři vosí hnízda. Michal je zneškodnil.
Řezali jsme dříví a šli se koupat.
Část nás odvezli na nádraží.
A zbytek výpravy se dostal domů autem.
Pet
Rozcestník
Aktuální výpravaPomůžete nám?Speciální AkceLetní tábor 2025SchůzkyKlubovnaZkouškyVedoucíKmenOddílovinyTáborové okénkoKronikaHry a námětyOddílové písně
Kdy, kde, co?
Slavíme
Dnes je 4. Duben 2025
svátek má Ivana
Narozeniny
4. Duben - Iva (57)
23. Duben - Kačí (15)
26. Duben - David Bur. (19)