Tuto výpravu chystali a také hráli především: Bob, Mirek Suchý, Mirek Semecký, E.T. a Martínek. Ve hře je použito jako námětu knihy Den trifidů od Johna Windhama a J.R.R.Tolkiena.
SLAVNOST HVĚZD – pátek večer
Večer tentokrát přijíždíme ve správný čas, i počasí nám přeje. Na dveřích domu čteme zprávu tohoto znění:
Tuláci, až se posilníte a šero padne na tento kraj, přijďte do místa, kde Slavnost hvězd spatříte. Než však sídlo toto opustíte, rozdělte se do třech skupin, které budou silou a schopnostmi přibližně stejné. Počítejte i s nejstaršími z vás. Ti však ať šátky vezmou do rukou. Slavnost hvězd u Boranovy skály bude k vidění, družiny nechť patnáct minut času nechají mezi sebou.
Světlo vašim krokům! Orr
Družiny se po večeři postupně vydávají za Orrem. Ten stojí na Boranově skále a za ním hoří oheň. Říká o příležitosti získat Druhý kruh do Znamení tří kruhů, kterou dostaneme a nesmíme zaváhat až přijde, a upozorňuje nás na to, že až se vrátíme, nebude naše sídlo jen tak obyčejný dům, ale budou v něm žít bytosti, které nám něco potřebují sdělit. Měli bychom se k nim chovat, jako bychom byli na jejich místě a čekali od druhých jen to dobré…
Když se podíváme nad hlavu, skrz větve stromů prosvítá spousta hvězd (počasí se opravdu povedlo). To ale není samotná slavnost. Začíná se ozývat ptačí zpěv a barevné „hvězdy“ vyletují nad skálu. V té chvíli mají všichni dospělí šátky na očích. Tak rozhodli bohové dne a noci, kteří se doslechli, kam to Orr Tuláky v Zemi Fantazie hodlá zavést. Ukazuje se, že dům se změnil v Dům ztracených her. Obývají jej Elfové a ti vypráví o dětech, jenž žily s nimi v tomto domě a o bytostech zvaných Solosimpy, které svou hudbou omámily děti a ty s nimi odešly pryč.
V noci se pomocí „kouzelné ruky“ (Myšákovy) objeví na tvářích většiny přítomných znamení buď oka otevřeného, nebo zavřeného…
CESTA ZA SOLOSIMPAMI – sobota dopoledne
Ráno někteří srovnánají svá znamení a hádají, co které znamená. Přicházejí Elfové a vysvětlují, že znamení zavřeného oka je neblahý důsledek Slavnosti hvězd – lidské oči na toto nebyly připraveny. Není vše v Zemi Fantazie určeno k vidění. Ten, kdo měl šátek na očích má oko otevřeno. A někteří nemají žádné znamení (jen tak mezi námi: jsou to ti, kteří hrají Elfy a další bytosti).
Družiny každá samostatně vycházejí z Domu ztracených her a vydávají se hledat Solosimpy. S sebou si nesou Znamení nesmrtelnosti od Elfů, které je má ochraňovat. Cesta je dlouhá, místy musejí ti, co mají znamení zavřeného oka, jít se šátky na očích. Vedou je dospělí, nebo Elfové, kteří jdou s každou družinou také. Některá místa prověří i vybavení Tuláků. Poučení pro příště: nechoďte do lesa s oddílem oblečení jako na vycházku do parku!
Dvě místa na cestě jsou zvlášť důležitá. Na prvém se zavázanýma očima Tuláci sbírají dříví na ohniště, mezitím se nedaleko objeví bůh dne – Danuin (hraje jej vždy do kostýmu schovaného za nedalekým stromem převlečený Elf). Ten dá na chvíli všem Dar prozření a poslechne si, co je přivedlo do těchto míst. Když se dozví o Solosimpách a dětech, rozhodne se poradit. Tuláci musí dojít za jeho bratrem, bohem noci, který má jméno Móru. Ten ví kudy dál. Přestože je den, není nutné čekat na noc. Boha noci lze probudit a to tichou modlitbou. Tu dá Danuin dětem napsanou. Všichni ji musí znát zpaměti!
Druhé důležité místo, jak jinak, je místo, kde se Elf převlékne za onoho temného boha. Ostatní mezitím procházejí za slovní navigace územím trifidů (žahavé rostliny z knihy Den trifidů, za dotek je trestný bod). Každého kmene, pařezu, větve, atp. označeného barevně se Tulák musí dotknout. aniž by se dotkl borevného znamení. Celá družina se propotácí trifidím místem a spícímu bohu noci řekne modlitbu:
Bratře Móru, já, Danuin, ústy jiných k Tobě teď mluvím. Slyš MODLITBU PROBUZENÍ! Ty, jenž spánek přinášíš, v němž sílu ztracenou má každý najít, ty, jenž tmu nosíš, v níž noční dravci ožívají, ty, kdo živým na půl dne oči zavíráš, bratře můj, ty, s nímž se dělím o vládu nad světem, na chvíli probuď se! Otevři oči a vyslechni ty, kdo za Tebou přichází!
Móru dá každé družině svitek – třetinu mapy, kterou, až přijde čas, musí složit a podle ní poznají, kde hledat Solosimpy a omámené děti. Tuláci pokračují ještě dál, až narazí na poslední místo, kde si musí zavázat oči. Když je řetízek nevidoucích odveden těmi, kdo šátky nemají, kousek do lesa, setkávají se s Orrem a ten jim zvěstuje, že oba bohové, s nimiž se setkali, rozmlouvali s nejvyšším z bohů Valinoru a ten se rozhodl věnovat Tulákům za to, oč se snaží, DAR PROZŘENÍ. Od té chvíle v této části Země Fantazie již nikdo nemusí nikde nosit šátky na očích! Cesta končí, je čas se posilnit a odpočinout.
BITVA O KLÍČE OD DĚTSKÝCH SRDCÍ I O DĚTI – sobota odpoledne
Jedné z družin se podaří díl mapy ztratit! I přesto vcelku bezpečně většina určí správně místo, kde jsou Solosimpy. Orr vysvětluje všechna možná pravidla hry a potom odchází společně s ostatními směrem k Medvědímu lesu.
Bitva je opravdu dlouhá. V průběhu ní postupně zlehčujeme původně trvdé podmínky „boje“. Solosimpy jsou čtyři. Jsou zmalované, každá má v rukou flétnu a píská na ni. Děti jsou také čtyři a drží se v jejich blízkosti (omámené solosimpí hudbou…). Kdo z Tuláků vstoupí do malého ostrůvku Medvědího lesa má úkol ukořistit z jednoho z pěti míst klíč od srdcí dětí. Je to provázek s kuličkou, na níž je symbol klíče. Toto je nutné navléknout omámenému dítěti na krk. Aby bylo dítě ze solosimpích spárů vysvobozeno, musí těch klíčů mít na krku celkem šest (klíčů je přitom dvacet pět, což znamená, že pouze jediný je navíc). Koho se Solosimpa dotkne, musí odejít na kraj lesa pro nový život ke svému tam položenému Znamení nesmrtelnosti.
Útoky jsou nejprve nesmělé, leckdy je slyšet hlasy, že to nejde, ale postupně hra nabírá na obrátkách, až jsou Tuláci čím dál tím víc odvážnější (i drzejší) a nakonec se vysvobodit děti podaří!
DŮM HER ZNOVU NALEZENÝCH – sobota večer
Když se setmí, to už jsme všichni zpátky, přijdou Elfové naposledy. Je opět slyšet ptačí zpěv jako u Slavnosti hvězd. Elfové vysvětlují, že pomocí Tuláků se jejich Dům ztracených her stal Domem her znovu nalezených. Děkují a jako odměnu si mohou Tuláci vybrat jeden z nabízených darů. Jsou to lákadla v podobě sladkostí, valoun „zlata“, různé jiné drahocennosti a mezi tím vším i skříňka dosti podobná té, v níž je uložen První z kruhů. Tuláci si bez zaváhání vyberou právě tento předmět. Elfové se loučí, loučí se i Orr, má radost, že nikdo nezaváhal a k zisku celého Znamení tří kruhů zbývá už jen ten poslední. Venku je zapálen oheň. Ti, kteří ještě nejdou spát, dostanou příležitost vydat se na stezku odvahy, která se z původní „chvilky“ protáhne až přes půlnoc…
TRIFIDI – neděle dopoledne
Balíme, ale stíháme ještě jednu věc: Elfové nám nechali na památku také méně nebezpečné sazeničky trifidů i s průvodním dopisem. Na všechny Tuláky se dostane, na některé i víckrát. Loučíme se se Zemí Fantazie a míříme směrem k příliš skutečnému nádraží.
Michal
Rozcestník
Aktuální výprava
Pomůžete nám?
Letní tábor 2024
Schůzky
Klubovna
Zkoušky
Vedoucí
Oddíloviny
Táborové okénko
Kronika
Hry a náměty
Oddílové písně
Kdy, kde, co?
Slavíme
Dnes je 18. říjen 2024
svátek má Lukáš
Narozeniny
12.říjen - Honzík (12)
18.říjen - Barča (13)
29.říjen - Tonda (12)