Expedice CLÄVIS - Deník
Puťák po Lužických horách, 11.-20.7.1995
Den prvý putování našeho – to jest 11.7. úterý 1995
- 6:00 – sraz v parku, holky byly vysmáty a já přemýšlela, co jsme všechno zapomněli
- 6:25 – přišli jsme na Hlavní nádraží a tam již byla Nikola se Štěpánem a trpělivě jsme čekali až dorazí Kuba, který dával všem varování, aby přišli včas
- 6:35 – šéf dorazil, vesele jsme se pobavili na dané téma a hurá do vlaku
- 6:54 – odjezd z Prahy, spatřila jsem proděkana Krpatu (z oboru geodézie z ČVUT)- šok
- 9:33 – příjezd do Nového Boru a nekonečné nakupování, přičemž jsme zjistili jak hodně máme peněz
Vydali jsme se na cestu po zjištění, že i děti mají těžké baťohy. Po chvíli chůze jsme se domluvili, že sníme oběd a po obědě jsme ušli ještě 500 m a pak Vanda rupnul popruh. Po chvíli přemýšlení jsme se dohodli, že s Nikolou pojede do Boru a baťoh koupíme. V Boru jsme ale žádný slušný nesehnali a tak jsme jeli do Lípy. Batoh si Vanda nesla sama a já přemýšlela, co nám na to řekne její máma a jestli nám vyjdou peníze. Cesta zpět byla poněkud úmorná a s Nikolou jsme ocenili stoupání na Slavíček za jedna. Pak když jsme ho slézali už jsme neměli skoro žádnou vodu a navíc jsme si museli tipnout směr do Svitavy. To už toho měla Vanda plný zuby, ale my taky. Konečně jsme na křižovatce spatřili sedící postavu. Byl to Kuba a jak mi později řekl, zrovna si zavazoval tkaničky, aby nás šel hledat. Řekl, že k věcem je to už jen kousek a tak jsme po „kousku cesty“ konečně dorazili. V okolí bylo několik táborů a tak bylo poněkud rušno. Večer jsme expedici zahájili vydáním identifikačních karet.
Den druhý putování našeho – 12.7. (středa)
Zápis tzv. bodový:
- lepím účty
- děti blbnou v jeskyni
- prší
- obědváme čočku
- Nikola vybalila kůru a všichni se snažili udělat si obal na sešit
- začíná vědecká práce – děti, já a Kuba zůstaneme
- slaňování nad jeskyní
- špagety
- Štěpánova čočka
- mytí nás i nádobí
- Monty ztratil nůž
- chvilku jsme hráli na kytaru a šli spát
- začínáme číst Malý strom
- Vanda se jeví zaražená
Den třetí – 13.7. (čtvrtek)
- ranní bouře
- Nikola a Monty viděli skvost evropské fauny – batolce duhového
- šli jsme s Kubou napřed od křižovatky abysme zjistili, že krám je zavřený a to navíc výjimečně což pro mě znamenalo dalších pár kroků navíc (to bylo podruhé)
- nasadili jsme baťohy a protože jsme neměli jídlo šli jsme kratší cestou a naštěstí jsme našli otevřený obchod
- Nikolino veselé ošetřování
- na louce u tábora Dětské putovní společnosti jsme rozbalili náš tábor a až do usnutí četli posilnění gulášovkou
Den čtvrtý – 14.7. (pátek) 
- tiché ranní štípání – Štěpán v amoku
- snídáme pro Nikolu hustou krupičku
- bez baťohů ke Skále smrti, obdivujeme kvalitu provedení
- odchod v pravé poledne
- na konci Lindavy jsme se osvěžili vodou z pračky a dostali pomerančovou limonádu
- pak přišel krizový bod – holky nechtěly přelézat místo, kde ve staré trati chyběl most a i my jsme usoudili, že to nemá cenu a tak se naše cesta značně zkrátila a přišli jsme o Dutý kámen
- došli jsme do Cvikova a nakoupili
- po zelené jsme došli údolím Samoty až do Radvance a cestou se osvěžili u studánky
- nálet mušek, psychicky zničeni štípanci
- šli jsme se umýt do rybníčka
- snědli jsme tajné jídlo – kuře
- spánek ve stanech proběhl zcela dramaticky – boj s muškami
Den pátý – 15.7. (sobota)
- Štěpán večer sliboval, že když vstane brzo půjde nakoupit, nevstal a šla jsem já s Kopem
- po návratu jsme snědli snídani a začala jsem dělat salát se zeleniny
- holky – vědci šly pro cibuli do skautského tábora
- asistenti plnili úkoly s cvrčkem a trávami
- vaření kolínek
- Vanda chce za každou cenu do Prahy
- večerní lezení na Velblouda
- Nikola vydává rozhodnutí o nelezení – jsme smutní
- mušky nás již štípali méně
- voňavé buřty k večeři
- Kuba se nedovolal 2×
Den šestý – 16.7. (neděle)
- odjezd v 9:00 z Novýho Boru – autobus cesta s Montym
- příjezd v 10:40 a čekání na rodiče, kteří měli přijít v 11:15
- setkání s Rákoskou a odjezd zpět
- cestování jsem měla plné zuby
- koupili jsme dva koláče a vydali se po značce do tábora
- po příchodu jsme zjistili, ze ostatní balí, aby se přesunuli do jeskyně, protože to vypadalo na déšť
- v jeskyni jsme uložili děti a četli Malý strom
- Nikola oznámila Rákosce, že nepoleze
- my s Kubou jsme lezli, abysme udělali fotku
- pekli jsme brambory a holky i když nechtěli přesto usnuly
- chystáme se na odchod na Klíč
Den sedmý – 17.7. (pondělí)
- odchod v 1:15 na Klíč, šlo se nám dobře až pod něj, pak začal kopec a to už šlo hůř
- v půlce jsme se napili
- nahoře byla zima a asistenti viděli poprvé v životě východ Slunce
- sešli jsme pod Klíč směrem na Svor a asi 3 hodiny jsme spali
- vyrazili jsme s Kubou napřed a chtěli nakoupit, ale krámy měli krátkou polední pauzu od 11:00 do 13:30 a tak jsme počkali
- po nákupu jsme razili na Milštejn, cesta měla být v pohodě, ale byla poněkud do kopce
- procházeli jsme Rousínovem, vesnicí plnou krav, telat, ovcí a slepic a pochopili jsme, že sklenice vysící na 3 metrové tyči
- stále do kopce jsme ukončili cestu v Milštejně, kde ze stavby zůstala jen část a skála byla pěkně členitá a vytvořila bránu
- zcela hotoví jsme se uložili a to po trhání kotlíku borůvek a odmítnutí rizota, které nakonec jedli jen Štěpán a Nikola
Den osmý – 18.7. (úterý)
- posnídali jsme slepičí polívku
- vydali jsme se na cestu časně z rána – ve 12:00
- sestoupili jsme z kopce do Ledové jeskyně a spatřili přírodní led v přírodě a navíc v létě
- cestou z a do jeskyně jsme dvakrát potkali Francouze
- nekonečná cesta do Jedlové-nádraží cestou jsme si odbočili na Sirný pramen
- na nádraží potkáváme Francouze potřetí, abychom až dojdeme zjistili, že spí tam kde budeme spát my – tedy na Tolštejně
- dojdeme a spokojeně obsadíme pokoj a uvaříme, zatímco učíme Francouze české jazykolamy a oni nás francouzské
- večerní napomínání – s lítostí se dodatečně a pouze v duchu omlouváme
Den devátý – 19.7. (středa)
- poměrně brzo jsme se vzbudili
- pojedli jsme pudink, který jsme večer úporně vařili
- dopolední procházka za nákupem do Jiřetína se protáhla do 13:00
- místo oběda děti vyrazily s Nikolou na bojovku Francouzů
- my tu sedíme a kecáme
- vratné vyšlo 200,– na osobu, HURÁ!!!
Den desátý – 20.7. (čtvrtek)
- přípravy na odjezd
- jednou povolené slezení dětem od Nikoly, která brzo ráno odjela se Štěpánem
- sbalily jsme zbytky jídla a opětně pozdě vyrazili na nádraží
- cestu do Prahy jsme prospali
- tak skončila EXPEDICE 95
- snad se nám povedla i přes rozpor s Nikolou
Mapa
Sepsala Jezule
Aktuální zprávičky
Rozcestník
Aktuální výpravaPomůžete nám?Speciální AkceLetní tábor 2025SchůzkyKlubovnaZkouškyVedoucíKmenOddílovinyTáborové okénkoKronikaHry a námětyOddílové písně
Kdy, kde, co?
Slavíme