Historie oddílu

Každý jednou začínal, každý máme někdé své kořeny a nejinak tomu je i s oddílem Tuláci. Historie je pro mnoho lidí vzpomínkami na děsivou dějepisářku ze školy a biflování se historických údajů, pro jiné celoživotním koníčkem. Vracet se ke kořenům není od věci a zejména oddíl nesmí zapomenout na to z čeho vzešel, byť po několika generacích prošlých oddílem již těžko sháníte někoho kdo by pamatoval jak to tenkráte začalo.
Přesné datum vzniku oddílu Tuláci neexistuje. Napadá mne využít Cimrmanovské pojetí času, že to bylo v pátek v 16 hodin 32 minut, někdy kolem roku 1982 a 3. Jasné je, že při základní škole Hostýnská fungoval v roce 1982 oddíl Poutnící, které vedl Miloš Brůžek. Ve školním roce 1982/83 (pro dnešní děti v dávných dobách rozvinutého socialismu) byl udělán nábor nových dětí a tuto vzniklou družinku malých špuntů, vedla Jana Pexová (dnes Klimentová). Netrvalo dlouho a družinka se stala oddílem a tak září roku 1983 kdy k tomuto došlo, považujeme za počátek oddílu Tuláci.

Čas běžel a vedení oddílu doznávalo změn. Po Janě, vedl oddíl Petr Vinař, po něm převzal štafetu Luděk Pexa a ten na podzim roku 1991 předal oddíl Michalovi Vitoušovi, který zůstal na pozici nejvyššího Tuláka 17 let až do podzima 2008. 17 let je dlouhá doba na to překlenou jí jednou větou. Za těchto dob prošlo oddílem mraky lidí, začínali tzv. Troskáči, kterých byla hrst a tvořili první generaci oddílu nabranou v roce 1983. Období první generace činnosti oddílu, nejlépe shrnula Jezule v jednom z čísel oddílového časopisu Semtamník: „Na schůzkách jsme nehráli jen hry, ale stavěli jsme stany na čas, vařili čaj, vyráběli si erby a zpívali si s Janou, která hrála na kytaru. Výpravy se v tuto dobu trochu změnili. Jezdili jsme totiž na výroční ohně trampských osad, což vedlo k pochopení, že se na ohni nemusí opékat buřty a že dospělí trampové jsou fantastický lidi, který umí vidět svět z druhé strany.“

Troskáči se stali rádci druhé generace, jež omladila oddíl na podzim roku 1989 a tvoří zřejmě „nejslavnější“ dobu oddílového žití. Období mezi lety 1989 až 1997 můžeme oprávněně nazvat příběhové. Kocourek Modroočko, letní tábor Ferdy Mravence, Pravěk, letní tábor V zemi Orlů, Starověk, Artušův letní tábor, České dějiny, léto jako Labyrint světa a ráj srdce, Mýty a legendy a léto s Vikingy, středověká hra Martin Šporka z Lipé, Země Fantazie – při ní jsme letěli vesmírem v kosmické lodi Algernon – a letní tábor podle Franka Herberta: Duna – to jsou všechno celotáborové a celoroční hry, které ovlivnili druhou generaci oddílu, která měla vesměs dámské složení a tak naše akce v rozdělení 22 holek a 2 kluci, zanechávali mnohým úsměv na tváři.

Čas je ale neúprosný a tak 8 let nabitých příběhy a dobrodružstvím se nezadržitelně chýlilo ke svému konci, který se projevil postupným odcházením stárnoucích dětiček a snahou vyzkoušet práci s novými dětmi. Přes jistý názorový rozkol mezi „starými vedoucími“ přišel rok rozdělené činnosti. Část pracovala se druhou generací oddílu a část s nově získanými dětmi, které vytvořili družinku Pláňata. Po dvou letech oddělené činnosti a odchodu velké části, původně nadšených nových vedoucích, se činnost spojila a oddíl vstupuje do třetí generace dětí. Příběhy pokračují – Společnost Dr. Marvina, Cesta kolem světa, pravěký tábor dle Eduarda Štorcha Na veliké řece, Indiáni, Mýty a legendy, Odyssea, Rytíři a letní tábor v Camelotu …

Mezi druhou a třetí generací oddílových dětí je jeden zásadní rozdíl, který ovlivnil i činnost oddílu. Generace druhá byla věkově homogenní (stejná) a po 8 letech nezapomenutelných oddílových vzpomínek končí jakoby najednou. Třetí generace se už stává věkově rozdílnou, prostupnou, s postupným doplňováním členů různého věku. Téma příběhů neopouštíme ani v dalších letech naší činnosti – Slované, Země za zrcadlem, Expedice Kemet II, Jinozem, Rudolf II, Světakol, Marco Polo. Zažíváme věci, které jsme dříve neznali, zvyšuje se nám počet členů, kteří jezdí pouze na víkendy a na tábory. Maximálního počtu účastníků letního tábora v historii oddílu dosahujeme kolem roku 2003–5 kdy nás je na táboře kolem 55. Koncem období mnozí vedoucí začínají mít po letech pocit, že už nevědí co by vymysleli za hru, zkrátka oddíl zažívá i svá „slabší léta“. Poslední jmenovaný příběh Marco Polo tu není z důvodů, že bychom naši činnost ukončili, ale proto, že na podzimu roku 2008, došlo po 17 let k výměně na nejvyšším tuláckém postu. Michal předal žezlo Beruně (Honza Koukl).

Začal čas změn, které dle některých potřeboval oddíl již o pár let dříve. Z oddílu rodinného typu jsme se začali snažit přejít na klasický oddíl a že to nebylo jednoduché potvrdí všichni kdo se s tímto úkolem porvali. V životě každého oddílu jsou léta kdy je nahoře a kdy je dole, to je přirozený vývoj, který lze určitě do jisté míry ovlivnit nasazením vedoucích. My jsme si na dno, zejména v počtu aktivních členů pro celoroční činnost, klesli právě v letech 2008 a 9. Nástup čtvrté generace oddílových dětí se časově zařazuje velmi těžce, protože od třetí generace doplňujeme členy postupně a ne velkým náborem jednou za 8 let. Nicméně současný stav (duben 2011) lze považovat za nástup další generace malých Tuláků, ze kterých se jednou opět najde někdo kdo strom zasetý v roce 1983 bude zalévat úspěšně dále.

Beruna svojí činnost na hlavním postu spojil s tím, že co nejdřívě předá oddíl dál do rukou mladších, nadějných a plných nápadů. Tato změna neproběhla nijak nárazově ani podpisem předávacího protokolu, ale přechod do rukou Píštalky (Klára Adámková), která v současné době zastává post hlavní tulácké osoby, proběhl postupně a nenápadně.

Podívejte se na náš web a suďte sami, jestli ti, kdo jsou u oddílu jako velcí (někteří od své první třídy základní školy), činí pro ostatní (pro děti) málo, nebo hodně. Nikdo, kdo naším oddílem projde, neodejde s prázdnou. Někdo jen proletí, někdo zůstane mnoho let.

Na základě původního článku o historii oddílu od Michala a rad od Jany, sepsal Beruna

A úplně na závěr se sluší poděkovat všem vedoucím co kdy oddíl pomáhali spoluutvářet. A že ne vše bylo ideální? Tak jistě, jsme jen lidé, oddíl musí být nadčasová věc a překlenout všechny spory. Díky

Chcete se zanořit do historie oddílu ještě hlouběji? V tom případě doporučujeme Semtamník č. 56, který přináší na 48 stranách shrnutí 30 let našeho oddílu. Vyšel totiž u příležitosti oslav 30 let.