Jak bylo na jarním táboře ve světe elfů, hobitů a skřetů.
Den odjezdu, tedy neděle 18.2.
Stojím před školou a nikdo zde není. Do 9 hodin se scházejí všichni odjíždějící. Jirka nikde. Asi se vrací do svých předchozích let. Kolem 9:30 přichází Macek se vzkazem, že autobus nepremává. Vzkaz putuje k Míšovi a do Karlína. Po půl 11 přijíždí Jirka, hurá. Nakládáme se a jedeme směr Karlín, kde již netrpělivě čeká další dav.
Na místo dorážíme akorát na oběd v 12:30. Nechápu to, ale prší a to docela hodně. Po obědě stěhujeme obsah autobusu na pokoje a začíná shon. Jak začneme když prší? Kde je tohle? Co s tímhle? atp. Vyrábíme nástěnku a kolem 3 odpolední odcházím s Jakubem udělat úvod hry. Prší a je stále nad nulou, tudíž vody je habaděj. Vybíráme si místo za hrází na verandě jakého si letního občerstvení. Převlečeni za 2 trpaslíky vyčkáváme ostatních a krátíme chvíli rozhovorem. Již za hodinu přichází Jirka se slovy: „Kterým směrem odešli?“ Dostává odpověď: „Kdo, tady ještě nikdo nebyl.“ Za další otočení Země o 7,5O přicházejí úplně z jiné strany. Má slova jestli pochopili význam zprávy kterou měli složit, doprovází jen 40 nechápavých, tupých pohledů. Po chvilce odcházejí směrem a nacházejí zprávu. Po dlouhém skládání a několikero čtení a mým vysvětlením dostává každý trpaslík na čelo číslo.
Po pokusu o večeři, kdy venku stále prší, se v jídelně odehrává hra. Každý hledá nějaké číslo, tedy trpaslíka s tímto číslem a tímto se stmelují čtyři družiny jež později nesou tato jména:
Večer přichází do jídelny Gandalf s Thorinem. Thorin (Jakub) nám vysvětluje ve které jsme se ocitli době a kdo ukradl trpaslíkům poklad za kterým se vydáváme. Gandalf (Jirka) se představí jako čaroděj jež nám pomůže na naší cestě, která zajisté nebude jednoduchá. Dále dostáváme radu že nám chybí jeden člen do družin. S tímto se s námi loučí. V pozdějším čase večerním jdeme hráti hru na jména za účelem lepšího seznámení, hlavně s malými dětmi z Karlína. Vždy jeden stojí uprostřed a ostatní říkají jména. Stačí-li ho praštit šálou dříve než dotyčný řekne jméno, vymění se s praštěným.
Každý den začíná snídaní a ani zde to není vyjímka. I když jak časem poznáme mohla by býti ve více kusech.
Dop.: Zastavení první – Hobit
Po snídani následuje nástup kam přichází Gandalf s Thorinem jako ostatně dále každý den. Družiny sepisují vlastnosti postavy, která jim chybí. Po sepsání vlastností jsme posláni Gandalfem na jisté místo kde visí popisy různých postav (hobiti, skřeti, vrrci, orlové, elfové). Každá družinka si vybere nějakou postavu, ale Gandalf jim to rozmluví a výsledný efekt je že jdeme najít hobita. Známe kde má noru (na vrchu Šroubený). Na vrchu Šroubeném čekám s Bilbem (Jezule) na trpaslíky. Přemlouvají hobita aby šel s nimi ovšem hobit je bytost nerada hrnoucí se do dobrodružství, rád sedí se svými přáteli a popíjí čaj či si lebedí ve své útulné hoře. Je velice překvapen že trpaslíků neubývá až nakonec přijde i Gandalf, který je za ním poslal. Slíbí jim pomoci za obkreslení mapy jež se nalézá v okolí trpasličích doupat. Mapu přinášejí opět jednotlivě po družinách a Bilbo jim tedy slíbí, že cestu absolvuje s nimi. Gandalf radí jak pokračovat v cestě: „Odpoledne cestou podél jezera až k danému místu.“
Odp.: Zastavení druhé – U Zlobrů
Po obědě jest klid polední, dnes delší. Odcházím s několika většími kolem 3 hodiny a ostatní zabavují děti hrami (kreslení postav). Jdeme kolem jezera až na výřez lesa kde po rozdělání ohně, namaskování elfů a zlobrů čekáme na příchozí družinky. Odstupy jsou 15 minut a zastavení spočívá s cestě trpaslíků za pokladem (celý týden) a potkání zlobrů (viz Postavy). Postupně tedy zlobři chytají jistou část dětí z družinek. Ty nechycené shromažďuje Bilbo a vymýšlejí básničku pro elfy. Po příchodu poslední skupinky jdeme za elfy, kteří nám radí jak osvobodit zajaté kamarády.
Obdržíme klacek jehož nositel je pro zlobry neviditelný. Jeden dobrovolník (Medulka) se přikradla k zajatcům a dává jim klacek spolu s vysvětlením co s ním. Zlobry lze zničit pouze uhašením jejich ohně, ale ten si hlídají. Pomocí klacku rozhádáme zlobry mezi sebou a ti co hlídají oheň se k nim přidají a tak ostatní mohou uhasit oheň. Po uhašení ohně přicházejí elfové a my se dozvídáme kam nás ponesou naše nohy zítra: „Zítra půjdete na místo posledního odpočinku před divočinou a to do Roklinky kde se setkáte s elfem Elrondem. Kudy jít najdete v 9:30 tam kde se velká voda mění v malou.“
Dop.: Zastavení třetí – V Roklince (setkání s Elrodem)
Do 9:30 se děje akorát snídaně a nástup. Odcházíme opět po družinkách po žluté značce až k místu včerejšího dění, zlobrů. Na tomto místě potkáváme elfy a žádáme je o radu. Nutno říci že naše družinka nic moc, všichni mlčí a když máme s elfy zpívat nálada je na nule. No přesto něco zahýkáme a jdeme dále za starým elfem Elrondem. Tomu sehrajeme příběh, který jsme zažili cestou za pokladem.
Naše družinka sehrává příchod krále Thóra do hory, kde našel Arcikam a žil tam spokojeně s trpaslíky po celá století, až jednou přiletěl drak Šmak, poklad sebral a trpaslíky rozehnal či zabil. Další družinka hraje princeznu na hrášku a ostatní nevím. Toť vše a odcházíme zpět domů. Následuje oběd a nejoblíbenější část dne totiž polední klid.
Odp.: Zastavení čtvrté – U Gluma (cesta za Glumem)
Cestu prohlíží dopoledne Jirka s Myšákem. O poledním klidu se vede dlouhá diskuze o tom kdo bude Glum. Od Vaška se tom přes všechny dostává opět zpět k Vaškovi. Začátek cesty je na vrchu Šroubený, kde nacházíme zprávu tohoto změní: „Podívejte se vzhůru a zjistíte, že mraky se stahují a bouře je na blízku. Uchylte se proto do jeskyně. Cesta k ní vede po barvě staršího salámu.“ Scházíme opět z kopce dolů a za železničním přejezdem začíná zelená značka. Jdeme po ní a cestou několiko úkolů (nošení dlouhé klády mezi dvojicemi stromů, přenos žebříku). Před loukou na padlém stromě sedí skřeti a hulákají na nás. Vypadají opravdu hnusně a na IQ tykve či bublajícího bahna a navíc k tomu smrdí.
Po vzájemném rozhovoru z nich vypadne něco o tom jak dále. Prý potřebujeme zlatou perlu, ale tu se nikomu nepodařilo získat. Jdeme na louku a zde hrajeme hru na princip jelena o získání zlaté perly. Perlu získáváme celkem rychle a pokračujeme dále po barvě staršího salámu.
Zima je celkem řádná, hlavně na louce kde fouká ostrý vítr a proto jdeme rychleji za účelem zahřátí. Asi po půlhodině cesty narážíme na odbočku k Braniborské jeskyni. Jdeme k ní, ale nic zde není tak se chceme vrátit. Naštěstí však zvítězí varianta o pokračování v pochodu a po další půlhodině nacházíme vzkaz: „Vylezte na kámen a hledejte Gluma.“ Na kámen se leze dosti obtížně z důvodu ledové vrstvy jež ho pokrývá. Glum je spatřen pod převisem a tak míříme k němu.
První je pronesem z naší strany pozdrav a z jeho strany odpověď a otázka: „Co zde pohleďavate trpašlíči? " Ti jednoznačně odpovídají: "Hledáme jeskyni ve které se chceme ukrýt před bouří.“ Glum vyvaluje oči (to není vidět) a chvíli netuší co se děje. (to, že máme hledat jeskyni před bouří jsme se dozvěděli na Šroubeném ze zprávy). Nějak se to zakecá a přistoupíme na hádanky. Jednu dostane Glum od nás nachvíli se zamyslí a řekne: „Ta je moc šlošitá tu zahodíme.“ Poté uhádneme tři jeho a jdeme do labyrintu. Provázkami udělaná cesta mezi stromy (princip neznám neprocházel jsem to – autor Myšák). Po návratu ke Glumovi zvíme čas průchodu labyrintem. Dostáváme radu, že jeskyni již dnes nenajdeme a máme se vrátit do svých domovů.
Dop.: Výlet do města
Po nástupu jedeme na výlet do Doks. Ozývají se i hlasy jako konečně se najím. Doksy sice nejsou daleko, asi 3 km ale přesto ve výhledu odpoledního programu jedeme autobusem. Jirka nás pouze vyloží a jede se podívat do Bělé pod Bezdězem. Rozprcháváme se po náměstí a okolí. V cukrárně kupujeme čokoládové mince do pokladu jež nešli před táborem sehnat, Iva se snaží přemluvit hodinářku o prodání baterie do hodinek (bohužel výměny pouze v pátek 9–12) a necháváme něco financí v knihkupectví za zpěvníky.
Odp + večer : Zastavení páté a šesté – Napadení vrrky a setkání s Meddědem
Ihned po obědě odcházejí všichni velcí i menší velcí kromě Macka, Jakuba, Vaška a Beruš pryč připravit výše uvedená dvě zastavení. Družiny odcházejí v časové odlehlosti 20 minut a máme vysílačky. Bohužel Jakubovi docházejí brzo baterky a tak komunikace s ním vázne. Cesta je dlouhá a zajímavá. Jdeme za parkoviště a tam do krajiny skal, roklí a lesů. První úkol zněl spočítat listnaté stromy (kolem byly samé jehličnaté). Úkol jděte po slepu a nechte se vést tím nejmladším. Trochu neodhadujeme vzdálenost která se měla ujít a tím přehlížíme důležitou zprávu jak bojovat s vrrky a skřety kteří nás čekají o kus dále. Jdeme tedy dále až najednou vybíhají s řevem ony bytosti z lesa. Na poslední chvíli řvu na děti jak se mají bránit ovšem to je již polovina z nich chycena a ostatní odmítají se bránit. Naštěstí přilétají orlové a vysvobozují nás od těchto podlých tvorů.
Orel nás odvádí dále na konec území orlů. Cesta je ještě poměrně dlouhá a nakonci území čekají již dvě družinky. Stmívá se celkem rychle a teplota také klesá, nohy většiny nejsou zrovna v suchu a tak hrajeme různé zahřívací hry (červený a černý, atp.). Zastavení je úmyslně pozdrženo z důvodů čekání na tmu. Jirka mezitím vyzvedává Brouka na nádraží a obsazuje jej do role Medděda. Po setmění se spouští družinka po družince po laně (lanovka orlů) a pokračujeme dále podle petrolejek až k Meddědovi.
K Meddědovi se musí chodit pouze po dvou, jelikož je člověk samotářský a nemá rád velké návštěvy. Tedy první dvojice vypráví mu příběh a on si ani nepovšimne dalších příchozích trpaslíků. Když je později spatřuje, smiřuje se s nimi. U jeho ohně dostáváme něco k jídlu a k pití (čaj o teplotě –10OC) a také 2 rady. První zní: „Na cestě Temným Hvozdem jež vás čeká nesmíte sejít z cesty sic se vám zle povede.“ a druhá hovoří o směru cesty do našich domovů.
Cesta zpět je velice zajímavá. Vede strmou roklí přímo dolů ve tmě přes kořeny a ještě je namrzlo. Dole v rokli narážíme na jakou si cestu se zamrzlými loužemi a poté na silnici po které s mírným zaváháním dorážíme až do baráku. Později přijíždí i autobus s připravujícími a kupodivu ještě nedorazila poslední družinka. Jirka tedy opět vyjíždí, ale sotva vyjel tak je potkává. Šli po žluté značce a ne po silnici.
Večeře je průběžná (buřtguláš – dobrý a je ho dost) jak kdo přijde. Celková únava je celkem viditelná a tak většina nevyužívá večerku do půlnoci. Dnešní porada končí až zítra. Důvodem je smlouva o Skryjích, která připomíná spíše dikobraz (Jakub) než smlouvu.
Dop.: Zastavení sedmé – Temný hvozd (pavouci)
Po klasickém ranním úvodu nás čeká další z deseti zastaveních. Dnes měníme role bytostí a pavouky hrají největší děti z našeho oddílu (Dáda, Konopík, Wendy). Odcházíme po družinkách a čas který máme značí čas ve který máme býti již na místě. Již několik dnů opět mrzne (zdejší teploměr na, kterém bylo stále 5OC klesl na 0OC a poté dokonce –5OC) což značí, že opravdu hodně a proto vycházíme dříve a naše kroky směřují k jezeru. Cíl naší cesty je opět kousek za zlobry (zamrzlý kus jezera s rákosím) a po jezeře je to kratší. Led je opravdu pevný a některé pády zachycené i na kameru jsou opravu originální, zvláště když je někdo zachycen stále se zvedající. Časový limit utíká jako voda a tak poslední kroky připomínají spíše běh.
Setkáváme se s elfy kteří nás zasvětí do děje. Elfové nesli starému elfovi jídlo a zlí pavouci jim ho sebrali. Na nás je toto napravit. Prvním úkolem je táhnutí klády na čas. V rákosí je označeno červenými fáborky území kde se mohou pohybovat pavouci. Někde v tomto území je jídlo, které náleží starému elfovi (buřty – elfa hraje Brouk) + jsou rozmístěné obrázky jež je dobré si zapamatovat. Buřty máme zhruba po 5 minutách (chyceno nás je asi polovina) a jdeme za rákosí kde je starý elf. Tomu předáváme vysněné buřty a máme co nejdříve rozdělat oheň a opéci je (jsme již poslední družinka – ostatní již odcházejí zpět).
Máme k dispozici jak sirky tak PEPO (pevný podpalovač), ale ten kdo zapálí s méně sirkami a bez pepa má výhodu. Pomocí suchého (spíše zmrzlého) rákosí se daří zapálit oheň na první pokus. Po opečení jsou buřty schváleny, oheň se uklízí a následuje odchod. Odcházím až společně se sběrači a uklízeči vidinou naskytnutí se dobrých záběrů a opravdu jsem se nemýlil. Brouk padající v rákosí kdy není nic vidět, pouze slyšet. Při cestě zpět jdeme na jezerní cestu a uprostřed plochy spatřujeme několikero hemžících se bodů. Většina se vydává za nimi avšak někdo raději odchází do baráku. Uprostřed jezera se sešli všechny družinky a zkoušeli pevnost ledu, seskupením co nejvíce na lidí na co nejmenší plochu. Vydržel a jak by ne když ho je místy přes půl metru.
Odp.: Zastavení osmé – Říše lesních elfů
Po poledním klidu odchází většina lidí bruslit jen někteří připravují odpolední zastavení. Brusle má zhruba polovina osazenstva, ostatní jdou se klouzat. Bruslení je velice zrádné (ostatně to dokazují záběry z kamery) protože na spodní 40 cm vrstvě ledu je zamrzlé to co před několika dny roztálo. Vrchní vrstva obsahuje četné množství vzduchových bublin a do té když se najede, bruslař se mění v tanečníka a většinou končí na ledu. Nebruslaři se oddávají klouzání po kolenou či shazování ostatních v četných soubojích. Po hodině přicházejí ostatní z baráku a hrajeme na řvanou. Z původního velkého zájmu selže a tak zůstáváme zhruba čtyři na každou ze dvou skupinek, tedy osm (pozn. 2 * 4 = 8). Řev je na této ploše slyšet poměrně dost daleko.
Návrat je stanoven na 16:30 a po něm následuje odjezd a hra. Odjíždějí hledači zítřejšího místa na závěr hry a zastavení pro děti. Každá družinka luští z jakých si obrázků a poté jdou do jídelny kde je Thorin a dvě matoucí postavy. Oni musejí poslepu najít Thorina (podle znaků jemu známých (koruna atp.)) v co nejkratším čase. Tím znovu objevili svého krále jehož zajali lesní elfové (v našem pojetí nebyl zajat – to že byl zajat se dozvěděli z luštění pomocí obrázků).
Další hra se odehrává na místní zahradě, porostlé ledem. Úkolem pasažérů je se zavázanýma očima chodit po hlase (za svým jménem). Není to tak jednoduché jak se zdá, vypouští se rychle za sebou a každý volající volá jiné jméno (volajících je 6). Kolem 21 hodiny večerní se začíná chystat, mnohými odsuzovaná krátká večerní cesta jež má prověřit jak si trpaslíci pamatují slova Meddědova: „V Temném hvozdu, jímž musíte projít nesmíte sejít z cesty.“ Chodí se po dvojicích, kousek za železničním přejezdem leží tento text: „TRPASLÍCI, jděte po této cestě tak dlouho až najdete další zprávu.“ Zhruba uprostřed je v lese vlevo od cesty umístěna petrolejka (za kterou čeká Jirka s Ivou a držejí ty co chybně odbočili). Téměř 90% trpaslíku mylně odbočilo k petrolejce a jen ten malý zbytek došel opravdu nakonec. Několik dvojic zprávu nedočetlo, někteří ji přehlédli, jiní věděli od již se vracejících že nesmějí sejít a někdo si petrolejky ani nevšiml. Byli i tací co přišli po čtyřech. Nakonci čekal Jakub se mnou a já odváděl družinky zpět, zatímco Kuba zjišťoval vysílačkou od Jezule kdo a kdy vychází.
Obsahem koncové zprávy bylo zhruba toto: „Trpaslíci nyní musíte vyluštit text který se objevil na mapě ve vašem obydlí. Z toho se dozvíte kdy vyrazit zítra k bráně k pokladu.“ Text na mapě umístěné na nástěnce napsán tajným inkoustem a postupně byl odhalován. Po jídelně jsou rozmístěné kartičky jež slouží jako klíč zhruba k 6 písmenům, což by mělo stačit na vyluštění. Úderem půlnoci mají všichni vyluštěno a již všichni chápou co, že je čeká zítra. Smířeni s osudem usínají velice rychle.
Dozvěděli se zhruba toto: „Zítra na vrchu Šroubený stoupni na kámen. Až zaťuká drozd tak právě v tento den, první sluneční paprsek ukáže klíčovou dírku.“ Tedy při východu Slunce (vychází v sedm hodin) na vrchu Šroubený. Již při noční poradě jež se odehrává již zítra vznikl jiný návrh vycházející z únavy dětí. Brána z vrchu Šroubený přijde k nim a to v šest ráno. Po výrobě brány odcházíme spát.
Dop.: Volný program
Vstáváme 10 minut před šestou hodinou – ne to není žert, ale holá skutečnost. Jirka s Broukem nesou bránu, Iva budí a já točím a třeba říci, že záběry jsou opravdu vydařené. Všichni po vzbuzení nevědí která bije a některým trvá dost dlouho než pochopí, že mají bránou prolézt, za ní si přečíst zprávu: „Bránou jsi prošel další cesta tě čeká až dopoledne.“ Po tomto textu se většina neváhavě vrhá zpět do postele.
Několik původních variant činnosti způsobilo, že dopoledne dnes bude volné a odpoledne budou obě zastavení spojena jako to bylo ve středu. Po snídani odchází většina opět bruslit a několikero nás zůstává na přípravu odpoledního zastavení (rozbalování čokolád je zvláště hrozné). Oběd je na dřívější čas 11:30 a po něm následuje polední klid.
Odp.: Zastavení deváté a desáté – Otevření brány a bitva pěti armád
Kolem 1 poobědní odchází první voj a hodinu po něm první družinka. Má se jít po břehu jezera tak dlouho dokud nenarazíme na žluté znamení. Že žluté znamení značilo značku poznáváme až když na fáborky narážíme po notném kusu cesty což ovšem nevadí neb o žádnou zprávu nepřicházíme. První úkol je hra na slepou babu (alespoň 15 minut) na zamrzlé louži (zajímavé a tvrdé). Poté odbočuje cesta do lesa a přes zamrzlé jezero porostlé hustým rákosím do dalšího, mnohošiškového lesa. Opět hra na 15 minut (evidentně potřebují získat čas) nyní házení šišek na rozeklanou borovici.
Další kroky vedou přes silnici opět do kraje roklí a skal kde jest orientace dosti složitá. Na cestě vedoucí údolím rokle je zpráva, že drak Šmak je nablízku a my jej nesmíme vzbudit sic nás pochytá. Stačilo by kdyby chytil jednoho z družinky a celá družinka končí cestu za pokladem bez nároku na odměnu. Tak tiše jak šli všechny družinky jsem je ještě neviděl. Při první družince drak (Vašek) zaváhal a vůbec nevěděl že přicházejí. Všechny družinky tedy zahnal a Thorin je postupně odváděl dolů do rokle. Tam kuli spolu s Bilbem jak získat poklad. Chtěli se spojit ovšem poté se rozhádali čí bude poklad až se nakonec všichni vydali k drakovi. Ten tvrdě hlídal poklad a dlouho mu jej nemohli vzíti (museli na něj šáhnout). Pak se nás několik postavilo kvůli focení a točení podél skály a bylo. Poklad je nesen dolů do rokle za Thorinem. Ten ukáže co je v něm a nastanou opět hádky čí, že bude.
Zanedlouho přichází Gandalf že se na nás ženou skřeti a vrrci. Děti čaply truhlu a běží s ní nahoru do stráně tak rychle, že vrrci je skoro nestihli než vběhly do druhé rokle. Boj byl zajímavý a zachraňují nás orli. Zpět jdeme všichni najednou a poklad nese pouze pár dětí naproti tomu ostatní peláší domů. Proto žádají Gandalfa o jejich potrestání. Poklad schováváme na pokoj k Jakubovi a Jezuleti. Večer následuje vyhlášení nepořádku, bodování jednotlivců, pořadí družin. Diamantů získala každá družina 9, tudíž každá dostane pokladu. Po rozdělení odměn za body si někdo vzpomněl kde je poklad. Je tedy po vysvětlení přinesen a rozdělen. Tím je hra u konce.
Zastavení až v Praze
Vstáváme jako normálně, někdo dříve a někdo později. Balíček na cestu je pouze hezká představa. Po snídani balíme, balíme a balíme. Jirka zahřívá již od po deváté hodině. Úklid zde provádí někdo jiný pouze svlékáme postele. Ve 10:15 je vše naloženo i věci i osazenstvo a jedeme domů. V Praze jsme přesně na čas. Po příjezdu domů shledávám že nemám kameru což není věc příjemná. Volám tedy k Michalovi a nechávám vzkaz ať ji nechá u sebe. Přijedu tam a Michal ještě není doma. Přijíždí s Jirkou až za hodinu.
Bodování : Jednotlivců – stupnice –1,0,1,2,3 v rámci družin
Družin – za jednotlivá zastavení 1 – 10 bod, postupují po drakovi na nástěnce, za jistý počet bodů diamant (vyznačeno na drakovi)
Nepořádku – stupnice BROUK (B=nejlepší, K=nejhorší)
Specielní večerka : Večerka byla pro vstřícnější přístup zavedena dle potřeb vlastních spáčů. Od 21:30 jsou na pokojích pouze Ti co spí a ostatní mají své místo v jídelně. Zde mohou provádět libovolnou tichou činnost nejpozději však do 24:00. Setkala se s úspěchem. Pakliže na určitém pokoji nikdo nechtěl po 21:30 spát mohli zde býti vzhůru ovšem v tichosti.
Elfové – kteří jsou od přírody usměvaví a zpívají, co jim slina na jazyk přinese, jsou světle oblečeni a mají úsměv
Vrrci – mají ocas a uši, jsou zlí a neumějí lézt na stromy, bránit se lze vylezením na strom či střílením šiškami a sněhovými koulemi
Hobit – bytost většinou usedlá, považovaná až na výjimky za spořádanou, žijící v dobře vybaveném obydlí, kterému říká nora
Skřeti – poznají se podle pravěkáče a černého zmalování, jsou spojenci vrrků, žijí v temných skalních prostorech, hory jsou jejich chodbami provrtány skrz-naskrz. Skřeti jsou nepřátelští, ostatní obyvatelé světa s nimi v historických dobách svedli vítězné bitvy. Trpaslíci je nemohou zničit mohou před nimi pouze utéci jsou chytřejší než vrrci
Orlové – vládci vzduchu, jež dokázali pomoci vždy v pravý čas, poznáte je dle toho že mají křídla, bojí se jich jak skřeti tak vrrci a utíkají před nimi
Zlobři – bytosti jež jsou úplně hloupé a ničí na co přijdou, poznáme je dle masky, zničit je lze pouze uhašením jejich ohně který si chrání, tím zkamení, nelze před nimi nikam vylézt ani je zasáhnout
Beruna
Rozcestník
Aktuální výprava
Pomůžete nám?
Letní tábor 2024
Schůzky
Klubovna
Zkoušky
Vedoucí
Oddíloviny
Táborové okénko
Kronika
Hry a náměty
Oddílové písně
Kdy, kde, co?
Slavíme
Dnes je 18. říjen 2024
svátek má Lukáš
Narozeniny
12.říjen - Honzík (12)
18.říjen - Barča (13)
29.říjen - Tonda (12)