Hu, Hu, pravěká planeta

Dnes v 3:05 ráno nás vzbudil ugu, který nám řekl, že musíme nějak nalákat mamuta do jámy. Pak jsme se rozdělili do 4 skupinek a dělali jsme mamuty… Dupali jsme, troubili, rvali se, usmiřovali a jedli trávu chobotem. Šli jsme spát. Probudili jsme se asi v osm hodin a pak jsme šli ulovit snídani (rybičky). Z rybiček jsme si udělali pomazánku. Po snídani jsme v jámě objevili mamuťátko, dobušili jsme ho a pak vytáhli. Potkali jsme také šamanku, která nám řekla, že nás Ugu chce sníst. Dala nám kartičky s úkoly. Vyrazili jsme do starého lomu jménem Alkazar.

Po cestě jsme plnili úkoly na kartičkách (edit přepisovatele: procházeli jsme cestu bojovníka Ugu). Když jsmme se přiblížili k cíli, ulovili jsme si kešku. Došli jsme do cíle a tam jsme si upekli mamuta (v dešti). Prošli jsme nějaké jeskyně a narazili jsme na posvátnou jeskyni kmene Ugu, kde na ns čekala Šamanka. Řekla, že jestli nechceme, aby nás Ugu sežral, tak mu máme přinést posvátný oheň. Proto jsme šli zase zpátky a oheň jsme odnesli pomocí svíček jen tak tak. Přišel Ugu a řekl, že si zahrajeme nějaké hry jako např. vytahování z kruhu a přeskakování lana. Na večeři šel ugu s námi, naučili jsme ho jíst příborem.

Po večeři jsme šli zakopat jámu na mamuta. Poté chtěl Ugu zkontrolovat posvátný oheň. Dominik ho nesl a omylem ho zhasil. Zapálili jsme ho znovu sirkou, ale Ugu to poznal a chtěl nás sežrat. Kapitán nás zachránil a odvedl nás do lodě USS STAR. Vynadal nám, že jsme Ugu lhali a překazili jsme výsadek. Pak jsme dělali běžné práce jako např. sekání dřeva a kapitán nás při tom kontroloval. Znovu jsme hráli hry – hutututu a gladiátorské šátky. Před spaním Píšťalka vyprávěla horor o malých růžových králíčcích.

Neděle 21. 4. 2013

Tuto noc jsme se všichni vyspali do růžova. Nebylo to pouze večerní pohádkou, ale i tím, že nás nikdo nebudil a ve spacácích jsme leželi devět hodin. Na snídani jsme se všichni těšili, protože byly buchty. Přišlo nám divné, že vychází na osobu pouze dvě. Až vstala Píšťalka, zjistilo se, že nám další čtyři balíčky zůstaly schované za těstovinami. Takže nakonec jsme každý dostal minimálně pět.

Po snídani jsme si zašli hrát petanque. Radar ho speciálně na tuto příležitost dotáhl z Prahy na zádech. Rozdělili jsme na čtyři týmy podle barev koulí (modrá, žlutá, zelená a červená). Ze začátku nám to moc nešlo, ale postupem času jsme se zlepšovali a házeli přesněji. Díky bohu se nám žádnou kouli nepodařilo hodit až do řeky. Ze začátku to červení (Profesor, Dominik, Patrik) projížděli na plné čáře, ale později se vzchopili a dotáhli to až na vítězství o tři body. Mezitím dopsal Lukáš konečně kroniku za sobotu, takže jsme nemuseli mít před kapitánem strach. Chvíli jsme ještě hráli bojové šátky, když najednou Radar řekl: „Už je oběd, ale ještě před tím jedna, dva, tři, čtyři, pět…“ Všichni se rozběhli pro šátek. „… si půjdou umýt ruce.“ A všichni vylítli po schodech na těstoviny se sýrovou omáčkou. Omáčky nebylo moc, takže jsme si dali i s kečupem.

Po obědě k nám přišel kapitán s tím, že výsadek je u konce. Rozdal nám šerpy, na kterých byl znak zubu. Nezapomněl ani na části hvězdné mapy. Pochválil nás, že jsme dodělali lodní deník. Zabalili jsme si, uklidili chatku a šli ven na štafetové závody a hru Červená, černá. Při picí pauze spadl Tomáš s Patrikem do vody. Byla dost ledová. Přesto se ostatních chtěli také koupat. Holky seděli na schodech a pozorovali kluky, kterým se nějak nechtělo do vody. Nakonec tam ale vlezli všichni.

Cesta na vlak byla rychlá. Na hřišti u nádraží jsme vyhodnotili bodování za třetí čtvrtletí a pak už jen zbývalo nastoupit do vláčku směr Praha. Hodinka uběhla rychle a my se mohli rozloučit na Hlaváku.

Zapsal: Profesor, Lukáš, Mates