Výpravy se plánují poměrně hodně dopředu a tak předpověď počasí na poslední květnový víkend nás sice netěšila, ale přece nezrušíme akci kvůli nějakému trapnému dešti. Sešli jsme se na hlavním nádraží v Praze kolem půl páte odpoledne. Mírný chaos zapříčinil zejména Čiči, který jaksi nepochopil, že přidělené jídlo na výpravu měl koupit. Ale klidný odjezd to by nebylo ono.
Pohledem na vlak kterým jsme se přesouvali do Pardubic člověk mírně řečeno nechápe, proč si české dráhy stěžují na nedostatek lidí. Přestup v Pardubicích proběhl bez obtíží a po mírném šoku, že než se vlak dostane za Pardubice jede 2× tam a zpět vylézáme na nádraží v Chrudimi. Čeká nás asi 8 km ke zřícenině hradu Rabštejn.
Před startem naší poutě musíme mírně řečeno přebalit věci našich dvou nových duší, kteří mají asi 5 zavazadel a navrh spacák v igelitové tašce. Obloha je ocelově šedá, ale zatím neprší. Jdeme a vlečeme se pod Rabštejn přes 2 hodiny. Když stoupáme k hradu za účelem první hry, začíná déšť který vlastně už neustává. Ze hry sešlo a jdeme dále s cílem najít místo na přenocování. Déšť zvolna sílí a cesta se mění v bahnitou řeku, neboť v lesích probíhá intenzivní těžba dřeva. Naše cesta končí uprostřed paseky kde údajně dle GPS souřadnic má být základna na letní tábory. Nacházíme jí o 150 m níže a drze se rozkládáme na místní zastřešené terase (majitelům děkujeme). V noci střídavě prší a více prší.
Ráno má obloha stejně ocelově šedou barvu jako večer a v 10 minutových intervalech leje a neleje. Po snídani balíme naše ležení a vyrážíme na zbytky zříceniny hradu Rabštejn, kde se setkáváme s tajemnou postavou K.S. Po zřícenině je rozmístěno asi 15 variant jména K.S. a musíme odhalit to správné jméno. To se daří na druhý pokus a indiánka nám říká, ať síly zbylých indicií vložíme do jejího talismanu (lapače snů), což se realizuje praktickými ukázkami nalezených indicií. Poté nám svůj talisman zapůjčuje aby směřoval naše kroky správným směrem… při získávání dílů map a výběru té pravé…
Příklady indicií – krok srnky, krahujčí stesk, komáří stín, krkavčí spár, klokaní sluj, králičí slina, koruna sanibojů, klečící slůně, křik samaritán, klouzavý svišť, kamenné srdce, křivá skála, kyvadlo soudnosti.Získáváme další informace, které povedou ke zjištění na jaké místo „pasuje“ naše mapa z truhly. Mezitím začíná vytrvalý déšť a vydáváme se směr Licibořice na návštěvu kozí farmy. Na farmě nám bylo poskytnuto přístřeší altánu kde jsme zkonzumovali zakoupený sýr, uvařili čaj, přestáli jarní slejvák (nebo spíš už kropení hadicí). Zdejší kraj je pohostinný, dostali jsme buchty a koláč, shlédli kozičky a hurá zpět do zdejších lesů. Při odchodu z farmy byla modrá obloha, což vydrželo asi 15 minut. Poté se opět zatáhlo, ale déšť zatím zůstal nahoře.
Vrátili jsme se k přístřešku, zaměstnali děti hrami a skládáním mapy a za pomoci březové kůry rozdělali oheň. Sušení oblečení, bot a příprava večeře zabrala bezproblémů celý večer.
Nedělní ráno je opět klasické – ocelově šedé a deštivé. Snídáme, balíme, uklízíme po nás vše co by prozradilo naší přítomnost. Naše cesta na nádraží probíhá celkem klidně a mokře. Na nádraží do Slatiňan dorážíme 2,5 hodiny před odjezdem vlaku. Obsluha nádražního prostoru je celá nadšená z naší přítomnosti, protože těsně před naším příchodem vytírá čekárnu (to je nápad vytírat když prší a ještě chvilku po poledni). Během našeho nádražního pobytu přichází tajemná K.S. které vracíme talisman, který jsme měli zapůjčený. Po uvaření oběda na peróně, odpočíváme v suchu a teple čekárny až do doby kdy nás lokálka a rychlík dopraví zpět ze Železných hor.Foto z akce najdete ve fotoalbu.
Rozcestník
Aktuální výprava
Pomůžete nám?
Letní tábor 2024
Schůzky
Klubovna
Zkoušky
Vedoucí
Oddíloviny
Táborové okénko
Kronika
Hry a náměty
Oddílové písně
Kdy, kde, co?
Slavíme
Dnes je 8. září 2024
svátek má Mariana
Narozeniny
03.září - Zuzka (20)
04.září - Amálka (18)
06.září - Vláďa (37)
06.září - Matyáš (12)
11.září - Vendy (18)
13.září - Kuba (16)
18.září - Vašek (16)