Netradiční zima opanovala letošní leden a tak jsme tajně doufali, že naše tradiční zimní akce bude mít letos pořádné grády. Loňské hory zkolabovali na nedostatku sněhu, lidí a odhodlaní a to se letos nesmělo opakovat. Třetí lednový víkend byl ve většině aktivních tuláckých diářích obsazen. Sešli jsme se na hlavním pražském nádraží a vyrazili směr Lužické hory, stanice Jedlová. Již předpověď naznačovala, že bude mráz jako u eskymáků a sněhu jako na Aljašce – splněno beze zbytku, rtuť teploměru se v noci zastavila na mínus 18 stupních a přes den nestoupala nad mínus 10. Zkrátka pořádná zima.
Když jsme dorazili na chajdu Setuza, čekalo nás překvapení ve formě nečekané večeře – gulášové polévky. Je pravda, že na tulácké poměry je ubytování na lyžařské akci téměř typu hotelového, vařením se zabývat nemusíme – tedy vše je možno věnovat zimním radovánkám.
V sobotu po vydatné snídani jsme vyrazili do Horního Podluží na zdejší vleky. Většina účastníků se dohodla že vyzkoušejí snowboard a bylo se na co dívat – zejména na pokusy o první vyjetí vleku, o první oblouček, o druhý oblouček, o zastavení a mnoho dalšího. Foto ve fotoalbu hovoří za vše.
Vlek v Horním Podluží není z nejdelších, ale pro začínající snowboardisty je až příliš prudký (pro běžného lyžaře je to kopeček na 3 obloučky a pak to přestane jet.
Připravený oběd na základně nikdo neodmítl, venku není nejtepleji a chvilková pauza přijde znaveným snowboardistům vhod. Odpolední program se nesl opět ve víru zimních radovánek na vleku v Horním Podluží a druhá skupina vyrazila na Tolštejn – jedno z nejznámějších tuláckých míst z dob minulých (dnes je tam bohužel hospoda).
Po večeři bylo potřeba vyvenčit se za účelem slehnutí a tak jsme strávili přes hodinu ježděním na čemkoliv po příjezdové cestě u chatu. Poté jsme vyhodnotili soutěž o nejlepšího lemura, která probíhala skoro měsíc. Vyhrál 3D lemur od Vojty.
V neděli jsme obrátili svojí pozornost na sjezdovky na hoře Jedlová. Sem vede stařičký vlek o který se vlastníci (tělovýchovná jednota) nestarají a tak zde lyžuje minimální počet lidí a tím se i naše bobovací jednotka vejde na kraj sjezdovky, aniž by ohrozila lyžaře.
Někteří natvrdlí účastníci akce jsou schopni stát hodinu na jednom místě a pak si stěžovat, že je jim zima – zajímavé kdo by to řekl při mínus deseti stupních. Proto se cestou zpět do baráku odehrávají 2 soutěže a to snaha o postavení co nejvyšší stavby ze sněhu (k tomu jsou ideální pomínky neboť sníh je jako krupice a nedrží ani v křeči).
Použít mohla každá skupina cokoliv a tak zatímco jedna zahrabávala boby a snažila se na ně navršit co nejvyšší kus zmrzlého sněhu, druhá se vydala stylem prosté hromady sněhu a třetí zahrabávala jednoho svého člena. Boby se ukázaly jako vítězná strategie. Druhou soutěží byla eskymácká honička s postupným vyřazováním až zbyli jen ti kteří měli možnost jet domů autem a ne vlakem.
Některým účastníkům je však i toto všechno málo a stále se diví že když se nehýbou je jim zima – a dobře jim tak, ať klidně zmrznou, stejně jako jejich mozky.
Zbýval nám oběd, zabalení a cesta domů.
Foto a akce najdete ve fotoalbu.
Rozcestník
Aktuální výprava
Pomůžete nám?
Letní tábor 2024
Schůzky
Klubovna
Zkoušky
Vedoucí
Oddíloviny
Táborové okénko
Kronika
Hry a náměty
Oddílové písně
Kdy, kde, co?
Slavíme
Dnes je 27. červenec 2024
svátek má Věroslav
Narozeniny
18.červenec - Gattaka (36)
18.červenec - Betynka (12)
24.červenec - Daniela (8)
26.červenec - Adéla (12)
05.srpen - Vojta (22)