Planeta Arrakis - letní tábor 1997

Neúplný zápis z letního tábora.

Keblov , 10 – 28.8. 1997

„Nekonečný je vesmír pro člověka,
stejně tak nekonečné je množství příběhů, které se v něm mohou odehrát.
Tento příběh je pouze jedním z nich.“

Den nultý, den příjezdový 10.8. neděle

Příjezd jako každoročně provází nezměrný chaos v lidech, jelikož původní osazení tábora se cpe s věcmi do autobusu a i když ti co přijeli nemají všechny věci vyndané. Specielně Michal jeho 15 krabic a černý kufr. No po zhruba 2–3 hodinách je vše uklidněno, věci uklizena a přestavba stanů dokončena.
„Je vedro“, říkají nám naše pocity a proto odcházíme k molu. Na pozdní odpoledne až večer je dle rámcáku na programu úvod do táborové hry. Úvod totiž může začít až bude dokončena výroba pásků k oblekům, tedy přesněji řečeno tvorba zapínání (návod je přiložen, ale přesto je to docela náročné, hlavně to mlácení kladivem).
Slyším asi dobře, ale dělám že nevím že mě volají do kuchyně na miniporadu z čehož se dá odvodit, že hra bude brzo začínat. Úvod do hry má jako každoročně šéf (Michal, Brouk, šedá eminence, astrolog, Hvězdář apod.) Jde zhruba o tohle. Po operativním nástupu kde jsou děti rozděleni do rodů a po 10 minutách usmiřování toho s kým to zase letos jsem v rodu odchází každý rod jiným směrem za účelem vytvoření trasy na jejímž konci umístí pouzdro. Každý rod má přesně definováno kolik úkolů a jakým typem psaných má být na trase umístěno. Poté se rod vrátí a po jeho trase odchází rod jiný, ale se stejným velkým. Na konci dané cesty najde rod pouzdro a to mu prozradí, kterou že to barvu má a tím i jméno v rámci celoroční hry.

• ORIANÉ – bílá
• HARKONENI – červená
• ATREIDOVÉ – modrá

No a poté následuje cesta za domorodci na této planetě, Fremeny. Ti nám tak zhruba něco řeknou a hlavně rozdávají pásky. Všichni mají obleky, které se používají na nástupy a právě k nim se fasují pásky.Každý rod získá barvu pásku, podle barvy která přísluší rody. Fremeni nosí černou a šéf Hvězdář (šéf rodů a lodi Algernon) má fialovou. Fremenské obleky šila všechny Iva a jsou trojího druhu, ale to patří někam jinam.

Den první a druhý, 11.8. – 12.8. pondělí – úterý, OÁZA CTIHODNÉ MATKY

Program na následující dva dny si pro nás připravila Jezule. „…Ctihodná matka je představitelkou mocné organizace věřících ve vnitřní sílu člověka – řádu Bene Gesserit. Používá však k prosazení svých záměrů ne vždy těch nejčistších metod. Jedna z oáz je ovládána „benegesseriťany“ a proto si její obyvatelé pospíší pozvat obyvatele Algernonu právě k ní. Ctihodná matka má velký zájem, aby příští Muad`Dib byl pod jejím vlivem. Připraví tuto zkoušku pro každý rod, aby se přesvědčila, který z nich bude nejlépe ovladatelný.....“

Tolik tedy říká rámcák, ale jak už to bývá ve skutečnosti to bývá trochu jinak. Tedy jde o to získat několik ingrediencí do receptu, který se má dát vypít Ctihodné matce za účelem jejího oblbnutí. Lektvar slouží k tomu aby Ctihodná matka získala nad algerňoňany moc a zjistila kdo se dá nejlépe ovládat. Ve skutečnosti je ten lektvar trochu upraven což C.m. při požití zjistí a nebude zrovna nadšena. Pondělní večer jest zprestřen zahajovacím slavnostním ohněm. Po několikahodinových přípravných akcích – smůla, louče, dřevo, ohniště apod. nám hranice vzplála již při úplné tmě takže již hned po zapálení odchází nejméně polovina účastníků spáti. Ingredience a soutěže dodá Jezule

Den třetí, 13.8. středa, OÁZA SÍČE TABRU

„…Slovem síč označují Fremeni svoje obří jurty – kožené stany, kam se vejdou všichni obyvatelé oázy, aby byli chráněni před nepřízní písečné krajiny. Tabr je jméno síče, odkud pochází Otec Fremenů, který teoreticky vládne celému fremenskému národu. Poznání způsobu život a v síči …“

Program zajišťuje Jitka, která zde není, což se vyřešilo tím, že včera přišla přiměřeně tlustá obálka adresovaná šéfovi a po vybalení zjišťujeme, že obsahem je dnešní program. Dopolední náplní je luštění šifer, které jsou umístěny na stromech v okolí tábora. Jde celkem o 14 půlpapírů zašifrovaných posunutou abecedou s klíčem, který jest na stromě Pravdy. Obsahem papírů je odpolední činnost a to práce s keramickou hlínou. Dopoledne se tedy hodnotí rychlost opsání všech 14 šifer z okolních stromů, vyluštění a dle mapy nalezení keramické hlíny. Odpoledne je ve víru plácání všeho možného z hlíny a z některých fotek je opravdu vidět, že hlína byla všude. Večer po nástupu nás ještě čeká rozdělení na Ivinu nočně denní hru, která začíná 2 hodiny před budíčkem (tedy za naší plné účasti). Hra má název LeMann a ve skutečnosti to znamená automobilový 24-hodinový na okruhu. No a podobný námět bude mít naše verze. Večerní sezení v kuchyni je zpestřeno výrobou automobilů na zítřejší závod.

Den čtvrtý, 14.8. čtvrtek, VOLNÝ DEN

„Dělej, vstávej, přijeli novináři“,
budí nás někdo hrozně brzo, protože venku je ještě tma. Chvíli trvá něž většina lidí zapne a přijde na to co se děje. Půlhodiny po budíčku závod začíná a tak přesně půlhodiny má každý pětičlenný tým čas na přípravu svých automobilů a svých dep.

Princip hry spočívá v tom, že na předem daném okruhu se běhá (či jinak pohybuje) 2 hodiny a 20 kol. Máme 6 pětičlenných týmů : žlutý, hnědý, tmavě modrý, bílý, červený, světle modrý. Z každého týmu mohou být na trati 3 automobily a každý musí být náležitě označen a při proběhnutí cílem je nutné ohlásit za který tým. Běhají se vždy 4 kola normálně a páté se musí běžet s handicapem, které jsou tři : s židlí, s míčem a s někým druhým se svázanýma vnitřníma nohama. No a nyní dáme prostor na zápisky novináře Jezule.

Jaká je vaše nervozita před závodem?
Slečna Kapuca: Nulová Team hnědých: Na vaše otázky odpoví náš tiskový mluvčí, který ještě nevstal. Pan Bobek: Vzhledem k tomu, že ještě nemáme taktiku, tak značná. Slečna Pytlák: Malá, vzhledem k skvělé atmosféře. Team tmavomodrých: Žádná, to víte ta praxe (osmiletá) z plaveckých závodů. Team červených: Velká. Bojím se, že se ztrátím.

Pak nastalo velké rozcvičování. Byly rozcvičovány zejména nohy a to stehenní svalstvo, někdo rozcvičoval krk a ostatní si nacvičovali pokřiky. Tedy, cvičil každý. Ale závod se blíží a závodníky ještě čeká zahřívací kolo. Zahřívací kolo již máme za sebou a za 3 minuty b ude start „Le Mans“

Na startu se hromadí auta a ozývá se túrování motorů, ještě posledních pár organizačních pokynů, 30 vteřin do startu, poslední pokyny koučů START ! A po prvním kole přibíhá v čele závodník Paleček, Vanda, Jonáš......A vybíhá další jezdec.....

Vaše zážitky z trati
Slečna Paleček: Výborný. Jak se vám jelo: Dobře.

Při kontrolním měření trati bylo zjištěno, že tato trať měří 388 kroků což jistě není malé číslo. Na trati jsou závodníci slavných jmen: Brouk, Rákosníček, Macek a mnoho dalších. Team červených neustále vysílá hvězdu svého týmu Berušku. Zatím vede team červených, následuje žlutý. A již vychází Slunce.

Závodnice Veverka:
Již jsem uběhla 4 kola, z toho jeden handicap. Trať se mi zdá strašná (pozn. Náročná).
A nyní jsme se svým mikrofonem na začátku „Serpentýn smrti“ jak se nazývá úsek vedoucí přes kořeny a ptáme se. „Co očekáváte na tomto úseku cesty za problém?“
zavodník Malíček: Že zakopnu a upadnu. (a to i když jede autem)
závodník Wendy:Mířím do depa, neboť můj motor je na tom špatně, potřebuje doping.

„Závodníku Evo, jak je na tom vaše vozidlo?“
Eva: Vozí.
Brouk: Strašně, zadírají se mi válce, mám děravý výfuk, nefunguje převodovka a mám rozbité přední sklo
Macek: Velmi dobře. Bolí nás karburátor. Jináč v pohodě. Jen kdyby nebylo takový horko.

Po první půlhodině závodu se tedy situace stává napjatou a zdá se, že některá vozidla již mají nemalé problémy. Přesto však lze říci, že většina vozidel jezdí až hazardně rychle. Např. závodník Kuba, Paleček, Vanda, Klára a mnozí další. Právě projíždí místem posledního závodu pomalu jedoucí vozidla s šátkovým handicapem. A nyní se jdeme podívat na listinu teamů, kdo vede. Situace je stejná: 1. Červený, ale v těsném závěsu je bílá, hnědá a žlutá.
Závodník Vanda nevystoupil z auta, zřejmě se mu zadřela dvířka a jede další kolo.
Závodníci právě zjistili, že jsou ve čtvrtině závodu a to je nemile překvapilo. Ale v polovině závodu se ptám: „S jakým handicapem se Vám jezdí nejlépe?“ Ája: S míčem. Je to můj spolujezdec. Mlčí. Jenom když zatáčí tak si nerozumíme.
Jaké jsou vaše zážitky
Honza-Beruš : Bolí mě prst mám ho ukopnutý. Bolí mě kotník, mám ho vyvrtknutý.
Team světlemodrých křičí neustále FUJ! Bylo zjištěno, že tak se nazývá jejich tým a není to vyjádření názoru na závod.

ANKETA MINI
1) Jak je na tom váš karburátor?
Bob: Blbě.
Beruna: Zahřívá se, ale je výkonný. Vydrží.
Čertík: Dobře.
Monty: Dobře.
Vevera: Skvěle, 5 kol za sebou.
Klára: Používáme ty nejlepší značky.
Šťáva: No, jde to. Zatím je to na dobré cestě.
2) Myslíte, že zvítězíte?
Bob: Ne.
Beruna: Samozřejmě, jiná verze není.
Čertík: Jo.
Monty: Nevím.
Vevera: Samozřejmě. Zatím jsme předposlední.
Klára: Samozřejmě. Jsme nejlepší.
Šťáva: Asi.
3) Který úsek cesty se Vám zdá nejtěžší?
Bob: Kořeny.
Beruna: Komáři.
Čertík: Kopec dole.
Monty: Kopeček.
Vevera: Konec.
Klára: Kořeny. I když cesta je snadná.
Šťáva: Kopeček.

Závodník Honza-Beruna si stěžuje na handicap s míčem. Že prý naběhá 3× více než normálně. Přichází Eva s židlí. Závodník Šťáva upadl při přezouvání Karosy. Bezprostřední dojem závodníka Míši: SPORT JE KE ZDRAVÍ.

Již jen půl hodiny do konce závodu. Jako laik můžu směle říci, že běhají lépe než před půl hodinou. Do cíle doběhli VŠICHNI. S jazykem na vestě, ale doběhli. Je třeba říci, že bylo naběháno několik desítek kilometrů a že žádná noha se nezranila.
Závěrem bych chtěla podotknout, že plavání přes La Manche se vyplatilo a že nyní (v době kdy čtete) jsem již na cestě zpáteční plavbě. Snad se setkáme příště.

Tolik tedy novinářka Jezule. Nyní bych rád výsledky podložil číselnými údaji:

Pro výpočet km byla použita přibližná délka okruhu 300 m (± 10 m). Tedy celkem bylo na okruhu naběháno 241,8 km (806 kol) v základních 2 hodinách a poté ještě 120 kol navíc, tedy 926 kol tj. 277,8 km což je celkem dost.
Po této náročné hře jak z hlediska fyzického tak psychického následovala snídaně (moc lidí chuť k jídlu nemělo) a do oběda relaxace spojená s výukou a praktickým předváděním masáží. Tedy kromě těch co v kuchyni připravujeme oběd a honíme knedlíky po zemi, se zbytek válí na louce a masíruje se tak vehementně, že to je slyšet až do kuchyně.

Odpoledne se chystá překvapení pro šéfa, jelikož přijede Luděk s jeho maminkou a on o tom samozřejmě neví. Všechno to dopadlo tak, že děti připravují hru pro nás velké (to aby to nebylo tak nápadné) a na konci této hry je umístěno právě to překvapení. Ve hře jde o získání 4 kamenů moci a to krásy, síly, moudrosti a lásky. Každý z kamenů má jedno roční období jaro, léto, podzim a zima. U každého ročního období nás čeká nějaký úkol a spousta vysvětlování a přemlouvání proč že právě nám má být kámen vydán. Dokonce se nám podaří jeden kámen utopit, při namáčení postav plovoucích na duši (bohužel měly na sobě batikované obleky no a ty barví i bez namáčení a na tož s namáčením).

Jaro – hledání dvojic lidí k sobě, plavání k duši pro kámen s nějakou zprávou
Léto – namaskování někoho (Brouka) tak, aby se líbil a byl nám za něj vydán kámen
Podzim – usmíření podzimu s čarodějnicí a jejími sestrami
Zima – paměť je krátká, ale někde bylo převezení dětí kládou přes zátoku a jejich následný odnos ke stožáru

No po návratu do tábora jsou všem zavázány oči a máme s pomocí někoho jiného najít něco v táboře. Ve skutečnosti šlo o kamufláž a všem jsou oči rozvázány a jen Michal je Luďkem veden do svého stanu, kde sedí jeho mamka. No a tak skončilo i odpoledne.

Den pátý, 15.8. pátek, OÁZA VYPRÁVĚNÍ O GOM DŽABBÁRU

Dnešní ráno jest krásné jelikož budíček jest posunut o téměř 3 hodiny (to vzhledem ke včerejším fyzickým výkonům). Opět nás někdo vzbudil dříve a to z důvodu návštěvy hygi kontroly. Byla to paní velice příjemná všude podívala a jelikož děti spali ani do stanů se nedívala. Prohlédla si jídelníček, nějaké věci jsme si ujasnili, prohlédla si zdravotní záznamy, popovídali jsme si o létě a pak spokojeně odešla, zkrátka pohoda.

„…Dcerou Otce Fremenů je Chani – právoplatná dědička Arrakisu. Čeká se, že Otec Fremenů již zanedlouho nebude schopen vládnout. Chani by měla převzít jeho místo, pokud do té doby nebude vybrán Muad´Dib z řad algernoňanů. Ale na místo vládce planety se snaží Ctihodná matka prosadit princeznu Irulán odchovanou řádem Bene Gesserit. Fremeni vysvětlují, že Ctihodná matka má značný vliv na Arrakisu a může se jí mezi obyvateli podařit prosadit "zkoušku krve“.Ta spočívá v tom, že oběma dívkám – Chani a Irulán – bude do dlaně bodnuta jehla zvaná Gom Džabbár. Tato jehla je pro věřící posvátná a ten, kdo má „správnou krev“, ten zůstane naživu a bude nástupcem Otce Fremenů. Ve skutečnosti je však Gom Džabbár napuštěn prudkým jedem, na který Irulán je od dětství připravovaná, ale Chani ne. Musíme navštívit Chani a jejího otce, abychom se s nimi poradili.

Tolik říká úvod na dnešní oázu kterou připravila Ája a po pravdě řečeno, odvedla si děti pryč přivedla je na oběd a poté si je opět odvedla a přivedla je před večeří. No, ale přece jen se k uším našim doslechlo co že se dělo. Prováděny byly různé soutěže prověřující zdatnost algerňoňanů aby jim mohlo býti svěřeno tajemství Gom Džabbáru. Odpoledne je pro některé ve znamení posledních příprav na zítřejší orientační běh okolím tábora. Poctil nás svým příjezdem Karlín (no žádné extra nadšení, ale budiž) a hlavně večer přivezl Jiřík posilu zdravotního týmu (novopečenou zdravotnici) Nikolu.

Den šestý, 16.8. sobota, OÁZA PÍSEČNÝCH ČERVŮ

„…Písečný červ je obří červ, na němž ti nejšikovnější a nejodvážnější mohou jezdit. Řídí se pomocí háků, které se zaklesnou červovi za kruhy, které má kolem těla. Podle toho on reaguje – snaží se háků zbavit a pohybuje se vpřed i ve směrech, kam Fremen potřebuje. Je třeba se dostat do síče Chu, tam nyní přebývá Chani a její otec. Ale to musíme překonat Velké písky, kde žijí píseční červy. Určitě se nám to podaří, ale jak, to .....“

Den jako stvořený pro další fyzickou zátěž. Již časně ráno kolem 2 hodiny po budíčku vyráží Beruna na kole značit orienťák (kdybych věděl, že to Jirka projede na motorce celé, což jsem zjistil odpoledne, bylo by to rychlejší) což trvá zhruba 1,5 hodiny. Mezitím jsou v táboře vysvětlovány zvláštnosti map pro orientační závod, rozdělování do družstev, shánění výbavy, doplňování zásob a sil a určování pořadí výběhu. To je rozdělováno tím že si každá dvojice nakreslí velblouda a poté jej roztříhá na několik kousků. Poté se všechny kousky ode všech dvojic dají na hromadu a promíchají. Pořadí ve kterém složí dvojice z oné hromady svého velblouda určuje pořadí startu Trať je dlouhá zhruba 8–9 km a jde projít většinou po cestách. I když na území toto jezdíme již čtvrtým rokem přesto trasa vede z 80% po územích která jsme navštívili poprvé. No startuje se celkem 2 hodiny a asi 1 hodiny po vyražení posledních vyráží Jirka na motorce na obhlídku trasy. Většinu dvojic potkáváme a čelíme častým žádostem o svezení. No a výsledky vidíte v té tabulce vedle. Po orientační a běhací části dne nás čeká cesta na písečném červovi. Červa tvoří všichni členové rodu kromě toho, který červa řídí. Červ je řízen zapomocí provázků, který má každý člen červa ovázán kolem pasu. Červ má zavázané oči, vidoucí se pouze řidič. Princip řízení spočívá v tahání za provázky. Každý z červa jde vždy dopředu a až se provázek napne (tedy nepustího dál) tak změní směr tak kam je provázek povolen. Úkolem jest projet s červem slalom ze špalků.

Den sedmý, 17.8. neděle, OÁZA MELANŽE

„…Melanž je jméno pro koření, které vyrůstá pod zemí témě nezávisle na lidech, ale lidé se mohou dostat do závislosti na něm. Fremeni jej používají jako platidlo vzhledem k okolním bytostem z vesmíru, od kterých získávají jiné pro sebe potřebné věci. Oáza, která má největší hlídané pozemky melanže, přichází za rody s žádostí o pomoc. Již po několikáté na jejich polích řádí někdo cizí. Nikdy není viděn a melanže přitom ubývá. Rody objevují „stopy“ po …“

Tolik tedy říká příběh a realizace je samozřejmě úplně o něčem jiném, jak už to tak chodí. Z původní myšlenky jsme zachovali pouze název oázy. Každý rod vyfasoval ráno polovinu příběhu (psáno na A4 a rozstřihnuto po délce). Úkolem jest pomocí nápověd dopsat příběh co nejvěrněji.
Dopoledne jest ve znamení her za které se získávájí umístění nápověd. Hry typu který rod vydrží déle stát na duši, boj o jablko (více řeknou fotky), obléci na jednoho člověka co nejvíce věcí za 15 minut (rekord 89), různé závody apod. Hry se protáhnou až do pozdějšího odpoledne a to především z důvodů odvozu nepotřebných táborových věcí (potřebné pro I.turnus) zpět do Lhotky a tím i odvoz pasažérů do Prahy. Šlo o železné kostráče, rozebrat, konstrukce dát na půdu, postele a matrace do avie. Po nakládání se mohou rody vydat pro své nápovědy. Nápověda je na daném místě vždy jen 10 minut a proto je třeba přesně načasovat pochod pro ní.

Večer probíhá 1. Kolo VTIPÁLKA Keblov 97, který se stejně jako loni těší velké popularitě. Celkem se zaevidovalo 6 dvojic ochotných dělat ze sebe to co si vytáhnou z mísy témat. Hned na počátek se snaží tým Bystré zraky ovlivnit porotu tím, že Beruna bez brýlí sahá pro téma ovšem do vedlejší mísy, ve které je odměna pro vítěze, maliny. Propukl všeobecný smích až řev, ale porota zůstala chladná, tak jak to má být.

Den osmý, 18.8. pondělí, VOLNÝ DEN

Tedy aby bylo jasno, volný den neznamená, že si každý dělá co chce, je to den bez táborové hry, den kdy se hrají hry ostatní a konají se různé prospěšné činnosti pro chod tábora. Dnešní prospěšnou činností jest posunutý budíček a všeobecně volnější dopoledne, kdy se věnujeme vypalování nádob, uplácaných před několika dny z keramické hlíny. Za účelem vypálení jest vykopána jáma do, které jsou dle návodů vloženy všechny potřebné žhavé věci a nádoby. První výsledek je opravdu zdrcující. Všechny nádoby jsou skvěle vypálené s tím detailem, že jsou na několikero kousků. No nepovedlo, snad příště. Dalším pokusem je vypalování v troubě v kuchyni. Po 10 hodinách topení v kamnech se nádoby v troubě jen blbě usmívají a ptají se kdy konečně bude to teplo.

Odpolední hra LOVECKÉ SAFARI chystaná pilně již dopoledne bohužel nevyšla (dnes je již možno říci, že se jí to stalo ještě několikráte) protože počasí se po týdnu krásna rozhodlo udělat si jedno odpoledne pauzu a spustilo tkaničky vody ze zhora. Bohužel začlo pršet až ve chvíli kdy je již rozmístěno přes 400 barevných kartiček v lese pro výše uvedenou hru. No hodina pryč a pršet neustává, leda že by jo, ale s tím nelze počítat. Vyhlašuje tedy první kolo soutěže RISK Keblov 97.

Soutěž je vyvedena dle známé televizní hry. Hraje vždy trojice a jsou 3 témata, která si losují hádající. V první kole mají otázky hodnoty 10, 20, 30, 40, 50 dle obtížnosti. Témata byla opravdu různá ze všech oboru lidské činnosti a vědění.

Den devátý, 19.8. úterý, VOLNÝ DEN

Počasí pokračuje ve své změně a stále prší. V nepršících mezidobách se snažíme rozjet hru, která se již nepovedla včera, ovšem bezúspěšně, voda ze zhora je vždy rychlejší. Proto po několika neúspěšných pokusech začínáme druhé kolo soutěže RISK Keblov 97. Soutěžní trojice se od včerejška nezměnily, pouze je vyměněno jejich pořadí. Otázky mají v dnešním kole hodnoty 20, 40, 60, 80, 100. Po druhém kole následuje finále, do kterého se dostalo 6 soutěžících – 3 nejlepší z každého kola. Těchto se utkalo ve finále. Z každé trojice vyšel 1 vítěz a poté se rozhodlo mezi nimi. Body získané z RISKu se připsaly rodům jako kredity do obchodování. Záporné kredity se nepočítaly, raději. Do finále se dostali : Dáda, Monty, Konopík, Čertík, Veverka a Wendy a právě ta se stala celkovým vítězem ze součtem z obou kol a finále 660 kreditů.

Odpolední činnost – VÝLET DO MĚSTA – Jako každoročně i letos nás to čeká. Z dospělých to nikdo nechce, ale z druhé strany tábora se otázky typu Kdy pojedeme do města? A pojedeme tam vůbec? ozývají již od příjezdu. Původní varianta, návštěva Benešova a Konopiště, musela být z frontálních důvodů odložena (déšť si stále nedal říci). Zvítězila varianta Vlašim, stejně jako loni, předloni a předpředloni a.. Rozchod ve městě je na hrozných 2,5 hodiny. Časem alespoň přestalo pršet a v cukrárně mají teplo a dobré věci. Jinak se na klasické výletě nic nového ani zajímavého nestalo. S přecpanými břichy, taškami a prázdnými peněženkami odjíždíme zpět do tábora. Užili jsme si tedy 2 volných dnů a teď hurá zpět co děje.

Den desátý, 20.8. středa, OÁZA

Den jedenáctý, 21.8. čtvrtek, OÁZA

Den dvanáctý, 22.8. pátek, OÁZA

Den třináctý, 23.8. sobota, OÁZA

Den čtrnáctý, 24.8. neděle, OÁZA

Den patnáctý, 25.8. pondělí, OÁZA

Den šesnáctý, 26.8. úterý, OÁZA

Den sedmnáctý, 27.8. středa, OÁZA Muad´DIBA

"…není to nic jiného, než závěr. Jeden člen ze všech rodů získá právo vládnout na Duně – Arrakisu. Je to ten, který se osvědčil jako nejčestnější a nejschopnější. Stane se však to co nikdo něčeká, v jistém okamžiku všech těchto oslavných scén se objevuje pozemšťan. Praví, skuteční, nefalšovaní.

Již delší dobu sledovali let Algernonu a pokoušeli se navázat spojení. Nikdy se to ovšem nepodařilo. Sledovali i počínání lidí na Duně a nyní se rozhodli ukázat. Protože vědí o snaze lidí najít Zemi zaslíbenou, nabízí jim vrátit se na zemi. Jak se rody rozhodnou? Ať již je to jakkoli, výsledkem bude toto: Pokud rody odletí není co řešit – vzdálenost mezi Zemí a Dunou je pro „současnout“ pozemskou techniku malá. Arrakis tedy nezůstane na pospat osudu a jejím obyvatelům je nabídnuto členství ve „FEDERACI PLANET“.
Pokud se rody rozhodnou zůstat bude jim nabídnuta technika, která jim umožní cestovat Zemi a vracet se zase zpět, bez dlouhých a nekonečných letů vesmírem.

Jak je psáno tak se stalo. Dopolední program byl spíše volnější a odpoledne začal ten pravý shon. Příprava závěrečného ohně, příprava poslední večeře, Iva peče dort, na poslední večeři jsme se také bohužel rozhodli zlikvidovat zbytky brambor, což znamená asi 5ti hodinový maratón smažení. No snaha byla aby večeře, proběhla celkem rychle z důvodů zpěvu u ohně a ne jako loni, kdy po večeři všichni odešli z důvodu únavy spát.

Den poslední, 28.8. čtvrtek, OÁZA

No a jak to všechno dopadlo? Dopadlo to dobře, přežili všichni, počasí bylo naprosto super, nemoce se nám vyhnuly, hygi kontrola byla příjemná a vůbec jsme se nepředřeli. Zde jsou přehledně uvedeny výsledky celotáborového bodování do kterého se letos promítlo naprosto vše – činnost přes den, úklid, služba…

Rozcestník Aktuální výprava Pomůžete nám? Letní tábor 2024 Schůzky Klubovna Zkoušky Vedoucí Oddíloviny Táborové okénko Kronika Hry a náměty Oddílové písně

• Kdy, kde, co?
• 25.10. - 30.10. - Podzimní minitábor
• 13.12. - 15.12. - Vánoční výprava
• 17.01. - 19.01. - Lyžo-bobo výprava
• Schůzka - každou středu od 16-18 hod

Slavíme

Dnes je 18. říjen 2024
svátek má Lukáš

Narozeniny
12.říjen - Honzík (12)
18.říjen - Barča (13)
29.říjen - Tonda (12)