Měsíc od poslední víkendové akce utekl jako voda a tak s příslibem deště a nižších teplot (než těch letních na začátku jara), vyrážíme do Kamenice u Humpolce, abychom poodhalili další kousek z tajemství truhly, která provází naší letošní celoroční hru. Cesta vlakové čety proběhla bez větších potíží, cesta autočety bylo okořeněna 13 km dlouhou dálniční kolonou, kterou se nám ale podařilo slušně objet.
Dříve než nám klesly večer víčka, zavítali jsme po nám známých znameních za starým indiánem, který nám vyjevil cosi z historie Vlčího lidu.
Prastará legenda o stvoření lidu kmene Pawnee hovoří o jejich osudovém spojení s Vlkem. Kdysi dávno, pradávno, se konala velká porada, na kterou byla pozvána všechna zvířata, příroda, vesmír i všechny živly. Ale z nějakého důvodu, na který se již dávno zapomnělo, nebyla pozvána největší hvězda severní oblohy. Vlčí hvězda – Sírius. Zatímco se všichni domlouvali, ona je z dálky zlověstně pozorovala. Velká rada pověřila Bouři, přicházející ze západu, aby chodila po zemi a dávala na vše pozor. Bouře na svých dalekých cestách nosila větrnou mošnu, v níž byli uschováni první lidé. Když se večer Bouře zastavila k odpočinku, pustila lidi ven a oni si postavili tábor a začali lovit bizony.
Vlčí hvězda, rozhněvaná, že nebyla pozvána na velkou radu zosnovala krutou pomstu. Poslala na zem šedého vlka, aby zpovzdálí sledoval Bouři. Když Bouře usnula, ukradl jí vlk větrnou mošnu, poněvadž se domníval, že je v ní něco dobrého na zub. A utekl s mošnou v zubech pryč. V ústraní ji otevřel, z mošny vyběhli první lidé a postavili si tábor. Nikde v okolí však neviděli žádné bizony. Když zjistili, že je nevypustila Bouře přicházející ze západu, ale šedý vlk, velice se rozhněvali, štvali ho po prérii a nakonec ho zabili. Když Bouře přicházející ze západu našla první lidi a spatřila co učinili, velmi se zarmoutila. Dobře věděla, že zabitím vlka přivedli lidé na zem smrt. Tento čin se neměl stát a nebyl v záměrem Stvořitele, ale když se již stalo, nedal se skutek ničím odčinit. Bouře přicházející ze západu poručila prvním lidem, aby z vlčí kůže zhotovili posvátný (vlčí) balíček, ve kterém budou uloženy věci jež budou navždy lidem připomínat to, co se kdysi událo. Potom jim Bouře sdělila, že ostatní lidé je budou znát jako vlčí lid Skidi Pawnee.
Vlčí hvězda na vše dohlížela z výše severní oblohy. Kmen Skidi Pawnee ji nazývá Jménem Žertuje s vlky, neboť vychází před úsvitem a nutí vlky, aby vyli před prvním denním svitem. Vlčí hvězda tak prvním lidem stále připomíná, že se na ni zapomnělo v době, kdy nastal čas stvořit zemi. 
Vyslechli jsme legendu od Indiána a vyrazili zpět na lože. Ráno nás přivítalo brzkým křikem některých jedinců a navzdory předpovědím rosniček, celkem slušným, bezdešťovým počasím. Dopoledne byli hry na hřišti a je to škoda, neboť bývá na akcích zvykem, že sobota je plně věnována celoroční hře. Přeodobědový boj na trávníku od, kterého jsou všichni zelení se ale vydařil.
Odpoledne jsme vyrazili po okolí, kde jsme na různých místech nacházeli otázky, prověřující znalost příběhu, který nám včera indián odvyprávěl. Na výběr bylo ze 3 možností – a,b,c a ke každé možnosti byla připojena obálka s obrázkem. Po obejití okruhu s devíti otázkami jsme se pokusili seskládat obrázek a kupodivu to vyšlo – naše odpovědi byly tedy správné. Obrázek určuje místo, kde najdeme něco co potřebujeme a tušíme dle dopisu, který jsme získali, že to bude druhá část mapy. 
Odpoledne ještě zdaleka nekončí a tak jdeme na přilehlé louky hrát rozličné hry. Po večeři se netrpělivě vydáváme na místo z obrázku. Cesta je poměrně dlouhá a když se přiblížíme cíli, vidíme svíčku která osvětluje hrob, ze kterého kouká stůl. Mnozí si možná vzpomenou že o stolu mluvila již šerifova závěť a duch, kterého jsme na jedné akci probudili. Dle závěti kdysi získané víme, že to co celé generace lidí hledali, má se nacházet v zásuvce stolu. Mezitím nás straší místní duchové, kteří hlídají místo posledního odpočinku šerifova bratra, kterému byl stůl v závěti odkázán.
Zásuvka stolu nejde však otevřít, brání tomu kříž a zahrábání stolu. Kříž vyndaváme, zásuvku se daří otevřít a hle, opravdu obsahuje mapu. V tom se nad našimi hlavami zjevuje duch šerifa a po úvodním nevlídném tónu, že mu nedáme pokoj a stále „lezeme“ na místa kde je on, se nám dostává rady abychom si stůl odnesli celý, neboť ještě nevydal všechna svá tajemství. Snažíme se tedy vyndat stůl, ale moc to nejde. Je potřeba odhrabat zeminu, která ho věky tíží. Nakonec se daří a slavně putujeme s druhou polovinou mapy a stolem zpět do příbytku. Zde nad čajem zkoumáme co by mohla zobrazovat mapa, ale nic kloudného nás nenapadá.
Ráno vydává stůl další informace. Dostali jsme zprávu následujícího znění:
Váháte? Nevíte kam dál? Aby vám někdo pomohl by si každý přál? Někdo ví. Někdo by mohl. Stačí jít a hledat. On ví. Hledejte a najdete. Žije u vody. Není však prudká a hlučná. Jen tichá plocha. Žije tam. Dlouhá léta přemítá. Není bílá tvář. Je z indiánského rodu. A podarí, požádáte-li. Stačí jít. On je K.S. On může.
Dopolední program jsme strávili v Medvědím lese a to hrou zvanou Pašeráci. Úspěch měla u všech, zejména u těch co měli kraťasy a několikráte prolétli ostružiním či hustníkem. Po obědě už zbývá jen pár drobností jako úklid, balení a odjezd.
Foto z akce najdete zde. A jedno video z akce.
Rozcestník
Aktuální výprava
Pomůžete nám?
Letní tábor 2024
Schůzky
Klubovna
Zkoušky
Vedoucí
Oddíloviny
Táborové okénko
Kronika
Hry a náměty
Oddílové písně
Kdy, kde, co?
Slavíme
Dnes je 8. září 2024
svátek má Mariana
Narozeniny
03.září - Zuzka (20)
04.září - Amálka (18)
06.září - Vláďa (37)
06.září - Matyáš (12)
11.září - Vendy (18)
13.září - Kuba (16)
18.září - Vašek (16)