Poměrně dlouhá doba uplynula od poslední víkendové výpravy. Svůj podíl na tom má dost malý zájem o všechny tulácké činnosti. Přesto se na víkend na který meteorologové hlásí déšť, vítr a další podobné nepříjemnosti vydalo celkem 14 osob. Cesta proběhla bez větších problémů a kupodivu i vlaky byly dost prázdné na to že odjezdovým dnem je pátek. Pochod ze stanice vlaku Jedlová na chatu Setuza, kde přebýváme je cca 3,5 km dlouhý a užili jsme si jak sněhu tak nesněhu. Ještě před pár dny pokrýval sníh většinu zdejšího kraje (osada Jedlová nad Jiřetínem pod Jedlovou) ale přicházející jaro vykonalo své.
Sobota nás přivítala bohatou snídaní a sluníčkem. Venku je aktuálně kolem 10 stupňů, modrá obloha a ptáci zpívají o sto šest. Jaro tak evidentně přichází v plné síle (už bylo na čase). Cestou na snídani nacházíme leták, který nás zve na místní ranč na prohlídku oveček a kraviček, tedy vyrážíme. Cestou necestou se dostáváme k místnímu ranči (dřevěná budova uprostřed lesů s číslem popisným č.1). Před rančem potkáváme předáka, který nám oznamuje že prohlídku ranče, kterou sliboval na letáku, který jsme našli nejlépe zahájí přímo práce. 
Prvním úkolem bylo podojit kravičku, kterou symbolizovala gumová rukavice zavěšená na stromě s mírně děravými prsty. Kdo se snažil nadojil během pár minut plný hrneček. Stříhání oveček, které se pohybují po okolí byl druhý úkol. Ovce má na zádech vlnu, každý kousek za jiný počet bodů. Ustříhnout lze vždy 2 kousky a pak je potřeba donést vlnu předákovi, který zaznamená získané body. Z nasbírané vlny je potřeba něco „spíchnout“ na jednoho z hráčů. Vracíme se chajdy na oběd, který je vskutku královský – polívčička, smažený sýr a opékané brambory.
Polední klid většina tráví ve vodorovné poloze a těžce oddychuje po obědě. Odpoledne pokračuje naše slavné tažení za zvířatkama z farmy. Už už jsme skoro na farmě a potkáváme předáka, který chce ocejchovat své dva nové koně. Ti se ale nechtějí dát a tak nezbývá než se k nim nenápadně přiblížit a připevnit jim cejch (číslo na samolepce) na levý bok. Koníkům se nechce, ale naše snažení má dobrý konec. Sice je „vypálený“ cejch trochu odlišný od toho jaký měl být ale koně jsou označeny. Cestou zpět narážíme na od pohledu bojové slepice a kohouta. Od nich si musíme odnést vejce, kde v jednom je cosi chrastícího (lentilky) a v druhém kuře. Stylem hry totem se snažíme skrze slepice a kohouta proběhnout do malého kruhu, kde jsou vejce a pak zase zpět.
Odpoledne je zakončené bobováním na zbytcích sněhu, přesně v dráze vleku (již nejezdícího). Kdo byl do teď suchý, již to mu tak není a všichni odcházíme na večeři jako vodníci. Večeře ve formě zapečených těstovin a koláče byla opět velmi náchylná k přejedení a tak večerní program, hledání prasátek byl odložen až na devátou večerní.
Po znameních, které mnozí znají z truhly jež provází letošní celoroční hru dojdeme až k ohradě kde spí prasátka. Ona někde ve svém výběhu ukrývají vytržené stránky z deníku, který jsme našli v truhle. Naše hledání narušuje duch Šerifa, kterého jsme neuváženě v listopadu probudili a on stále bloumá krajinou a straší nás. Vytržené stránky jsme sice nenašli, ale máme jakousi krabičku s iniciály K.S., snad nám pomohou v našem dalším pátrání.
Neděle nás vítá soustavným deštěm a tak po snídani, úklidu a balení hrajeme do odjezdu stolní hry v jídelně. Kolem poledne se chtě nechtě vydáváme do deště, směr nádraží Jedlová.
A nakonec jedno video z akce.
Rozcestník
Aktuální výprava
Pomůžete nám?
Letní tábor 2024
Schůzky
Klubovna
Zkoušky
Vedoucí
Oddíloviny
Táborové okénko
Kronika
Hry a náměty
Oddílové písně
Kdy, kde, co?
Slavíme
Dnes je 8. září 2024
svátek má Mariana
Narozeniny
03.září - Zuzka (20)
04.září - Amálka (18)
06.září - Vláďa (37)
06.září - Matyáš (12)
11.září - Vendy (18)
13.září - Kuba (16)
18.září - Vašek (16)