Tuto akci si vymyslel Myšák, dal jí vědět ostatním a byl určitě sám zvědav, kdo všechno se zlákat dá. Chystal se ujít cca 17 kilometrů a také to tak napsal na lístečky, které rozdal jednu středu. Myslím, že oprávě tato kilometrová informace mnohé lenochody odradila a přišli tak o přírodu, rostliny i návštěvu Svatého Jana pod skalou a mnohé další jinde neviděné věci.
Vyjeli jsme ve složení: Konopík, Pampalíny, Myšák, Gábina (dcera 11 let Jany ode mne ze zaměstnání), Michal, Jezule, Jakub, Petra (kamarádka Myšáka) a Jana (ode mne ze zaměstnání).
Cestou z Berouna, kam jsme dojeli našlapaným vlakem, jsme po lesních pěšinách pozorovali okolní přírodu a vybaveni příslušnou literaturou jsme se snažili určit nám doposud neznámé rostliny. U některých se to dařilo, u jiných nikoliv. Cestu jsme si krátili vyprávěním všeho možného (i nemožného) a bylo nám (až na kopce) dobře. Svatý Jan pod skalou byl podstatnou zastávkou. Nabrali jsme tam nových sil a děti nových svatých obrázků, které tam byly k tomu určené v nově opraveném kostelíčku. Vydali jsme se také na vrchol Svatého Jana a byl z něho rozhled opravdu dodaleka (přece jen jsem byl klidnější, když jsme z těch skal opět všichni slezli do nížin). Cestou dál jsme se i vzhledem k uplývajícímu času rozhodli nedojít dle původního plánu až do Karlštejna. Na odbočce jsme vzali kurz směrem do Sryjí, tam jsme se osvěžili místní drahou sodovou vodou a přesunuli jsme se na nádraží. Nebyli jsme zdaleka sami, kdo čekal na vlak ku Praze a nedočkal se včas. Měl zpoždění a do Prahy jsme dorazili o něco později, než jsme plánovali.
Michal
Dnes je 21. listopad 2024
svátek má Albert
Narozeniny
15.listopad - Píšťala (34)
16.listopad - Luky (16)