Účast opět nebyla nijak valná, ale někdy i toliko 11 dětí stačí na unavení. Přicházím až na nádraží a nejsem sám. Do vlaku nalézáme těsně před odjezdem. Jedeme „rychlíkem“ do Havlbrodu a odtud do Kamenice. Rychlík, nerychlík již v Běchovicích stojíme 30 minut a poté čekáme skoro v každé zatáčce. Zanedlouho se dozvídáme, že u Velimi spadla trolej a tak vlak musí přejet na jinou trať. No, již v 19:30 (tedy 3 hodiny po výjezdu) jsme v Kolíně. Přípoj již stejně ujel tak co. Ke konci páté hodiny ve vlaku vám to připadá jako stereotyp. V 9 večer vystupujeme v Havlbrodě a zaplňujeme nádražní halu.
Útokem bereme zdejší automat na pití a postupně vytahujeme jídlo z baťohů, pokud ještě nějaké zbylo. Přípoj jede ve 22:29 a Jíťa, která tu na nás čekala v oněch 18:30 snad odjela do Kamenice. Jídlo které máme objednané na 8 večerní u paní krámské, je již pase. Hurá, jásejte, je bez 40 minut půlnoc a jsme zde v Kamenici. V baráku se topí a je připravená polévka od Jíťi (och jak příjemné). Po jídle jdou děti spát a my dohadujeme jako obvykle co zítra. Dnešní program byl kupodivu odložen. Humoru neubývá (tak už to bývá), ale kolem 1 noční jdeme spát. Potřebujeme to všichni jako sůl a to je začátek.
Vstáváme na etapy. Brouk s Jíťou dříve a vyzvedávají jídlo v krámě. Venku tvrdě přituhlo na tak zatápíme hned ráno v kamnech. Ráno přichází za dětmi Orr a vyprávěním připomíná předchozí činnost. Dělí děti do dvou skupinek a každá dostává svitek. Je celkem slušně zašifrován a třeba říci, že skupinky jsou luštitelně nevyrovnané. Tvrzení se potvrzuje, první skupinka odchází dle textu : „Odeberte se k Boranově skále. Zde najdete kůži běsa. Vrátit se musíte v násobku třetí minuty od vašeho odchodu.“
Nakonec s pomocí i naše skupinka vyluštila svitek a jdeme na výše uvedené místo kde úspěšně nacházíme kůži. Po návratu je oběd. Míšovi jeho salámové sladké knedlíky chutnali. Ze zbytku se upekli buchty a nutno říci že dobré. Po obědě jdeme oslavit Jíťu – narozeniny. Na šňůře kolem baráku nachází se zavázanýma očima různé dobroty. Odpolední program zajišťuje svitek, který děti nalézají přišpendlený na futru ode dvěří vedoucích na schodiště. Jdeme na Orlík, což značí přes 5 km vzdálenou zříceninu. Myšák jakožto čarodějka Arlet odchází napřed s Kubou. Máme opět vysílačky, ale spojení trochu vázne. Nutno uznat, že vedro zrovna není a tak odíváme co nacházíme. Po hodinové a kus cestě dorážíme na místo. Cesta není dvakrát zajímavá, jelikož jdeme po silnici a ještě k tomu fičí pěkný vítr. Od čarodějky se dozvídáme, že krystal Kondrian lze získat pouze když budeme vlastnit znamení Tří kruhů.
Cesta domů se zdá býti kratší (to již tak chodí). Hned po příchodu ládujeme do kamen a oddáváme se jídlu. Večer mají děti jíti pro znamení prvního kruhu. Původní verze do hrobky, se časem mění na blížší místo a výsledkem je, že děti odcházejí jako do hrobky, ale již u studny svitek leží. Vracejí se do budovy, kde ve sklepě vyrostl tábor trollů. Nestíhám se již uklidit do sklepa tak chodím jako strašidlo se svíčkou po chodbě. Trollové mají úspěch a děti nakonec získají co chtějí.
Dále následuje slíbené disco. Používáme semaforová světla a zesilovač na Michalův kazeťák. Pravda ke konci se napojení na bednu kapánek přehřívá, ale vydrželo. Kamna, ve kterých topíme v oné místnosti málem odešla.
Vstáváme opět jak kdo. Na dnešek již program není pouze hra Boba a Mirka u které asistuje Konopík. Dnes se trochu tepleji asi o 3 stupně Celsiovy škály, za to napadlo dobrých 10–15 cm čerstvého, bílého a studeného sněhu. Část velkých vyráží s dětmi na onu hru. Druhá část se oddává úklidu a přípravě oběda. Začíná se u místní studny, kde čaroděj mocný sděluje nám co vše přinésti je nutné pro zachránění princezny. Fouká vítr a tak jemu špatně jdou zapáliti světlice pro znázornění čarování. Nakonec vypomohl Myšák. Věci nacházíme u loupěžníků a různě roztroušené po nedalekém okolí. Za tyto věci zvídáme kde princezna jest. Než ovšem získáme princeznu řešíme několikero hádanek a ve sněhu hledáme drahokamy (i bílé). Princeznu zachránili jsme a tak získáváme poklad ve skupenství pevném. Po hře následuje zrychlený oběd, úklid a etapový úprk na nádraží. Poslední docházejí akorát včas, kdy již skřípají brzdy a vlak kupodivu zastavuje ve staničce. Cesta zpět již výrazně dohonila páteční dráhové deficity, ale i tak dojíždíme se zpožděním 30 minut.
Zápis od Michala
Večer přijíždíme ne vlastní vinou o několik hodin později, ani počasí není příliš moudré ke skotačení někde venku. Proto měníme původní večerní plán a celá hra začne až ráno.
Ráno přichází Orr a oživuje naši paměť shrnutím toho, co jsme doposud v Zemi „F“ zažili a toho, co musíme učinit proto, abychom se zase dostali zpět do skutečného světa. K tomu, abychom mohli předstoupit před Arlet, musíme získat kůži Běsa. Děti jsou rozděleny do dvou družin a každá družina získává svitek, v němž je šifrovaně napsáno, kde hledat kůži Běsa. Svitek popisuje že:
Hledáš-li kůži na níž spí běs, kterou bys prokázal statečnost, slyš, že není v jeho brlohu, silný vitr ji zanesl na strom, jež stojí v místě, jemuž se říká Mravenčák, tam pod Boranovou skalou. Tvé skupině náleží část kůže, jež je zelená (alternativně hnědá). Tuto vezmi s sebou a vrať se zpět v čase, který bude kratší než tři čtvrtě hodiny a v násobku třetí minuty.
Družiny již nezávisle na sobě řeší každá svůj svitek, v němž je již dána i barva „kůže“ té které družině. Na rádcích družiny záleží, zda po vyřešení svitku dětem cestu za kůží zpestří, zda je straší možnou přítomností Běsa, zda je vedou tiše lesem, aby je Běs nespatřil, atp. Po krátkém hledání obě družiny „svou“ kůži naleznou. Mezitím se na futru dveří v chodbě objevuje list s textem:
Tuláci, vězte, že čarodějka Arlet v místě, jemuž Orlík se říká, je k nalezení. Posilněte se, sil naberte a s kůží Běsa tím směrem cestu berte! Orr
Po obědě vyrážíme všichni za čarodějkou směrem ke zřícenině Orlíku, přicházíme tam již za šera, ale Orlík nacházíme oplocený… Pomocnice Arlet nám jen trochu naznačuje směr, kterým máme čarodějku hledat, což se nám nakonem podaří. Vypovíme čarodějce kdo jsme, ukážeme jí kůže, ty si Arlet ponechá, je spokojená, že jsme je přinesli, ale když chceme vědět, kde hledat Kondrian, řekne nám o Znamení tří kruhů, které je potřeba nejprve získat a sama se vyptá na bytost, která nám na našich cestách pomáhá. Děti ochotně dopodrobna popisují Orra a zmíní se dokonce o zlaté niti, kterou je jeho kostým sešitý! Když naléháme, co dál, řekne nám s úsměvem, že se máme vrátit do svého sídla, kde se objeví Orr a ten nám poradí, co dělat, což některé vyvádí z míry: „To jsme sem šli jen kvůli tomuhle???“ Děti po celou výpravu velké bombardují otázkami, které směřují k jedinému: jestli se půjde do hrobky. Je to místo cca 1–2 km od základny, opravdická hrobka, dávno opuštěná, měli jsme v ní kdysi čaroděje Merlina, což je v Kronice psáno. Dětem se vesměs do hrobky nechce, ale jsou i jedinci, kteří by tam dokonce rádi! Po večeři se mezi Tuláky objevuje bytost, která se představuje jako Orr, ale z Orra má ta bytost pouze kostým (je to Jezule). Říká, že první ze Znamení tří kruhů mají Trolové ve svém táboře. Děti jsou zmatené, zvlášť, když je tento Orr posílá obléci se a shromáždit dole. Nechce se jim do tmy ven, tuší, že vzpomínaná cesta k hrobce se blíží. Vyjadřují tomuto Orrovi nedůvěru, ale ten říká že je Orr a že jim nezbývá nic jiného, než mu věřit. Orr Tuláky posílá na náves k pumpě, kde leží list s tímto textem:
Tuláci, vězte, že tábor Trolů je této noci v okruhu 50-ti trolich kroků od středu vašeho příbytku! (A nezapomeňte, že pod svícnem je největší tma!) Nechť těší vás, že místo, které „Hrobka“ se nazývá, zůstane vašich kroků ušetřeno! Orrka
(text je psán černě, až na poslední slabiku ve jméně na konci, ta je červená) Na návsi v tu chvíli zavládne nefalšované hlasité ulehčení. Tuláci po návratu nevěří vlastním očím: dlouhými setmělými chodbami prochází jeden z Trolů a nechce komunikovat. Hledají proto tábor a naleznou jej ve sklepě. Po dlouhých debatách, kdy vysvětlují, co jsou zač a proč přicházejí do trolího tábora, žádají konečně o první ze Znamení tří kruhů. Trolové tento předmět mají, ale chtějí jej výměnou za něco. Někdo z Trolů navrhne, že za jednoho z nich, ale na to Tuláci nepřistoupí. Pak chtějí kůži Běsa. Tehdy v Tulácích hrkne. Obě nalezené kůže přece nechali Arlet! A tu Orr, nebo-li Orrka, která je s Tuláky, vyjme ze záhybů kostýmu obě kůže… Směna trvá trochu delší dobu, táta Trol si vybírá, komu nakonec onen předmět svěřit. Když se tak stane, opouštíme tábor Trolů a Orrka nám říká to, co vnímavější již pochopili, že není Orr, že jí poslala na pomoc samotná Arlet. Loučí se a ponechává v rukou Tuláků, co si zasloužili: v červeném plátně zabalenou zlatou skříňku s prvním kruhem do Znamení tří kruhů. Otevřít se ta skříňka však může jedině tehdy, kdy přijde pravý čas… Ten večer se ještě netradičně odehraje diskotéka, která se nakonec změní v pokus o country tance.Děti neskrytě hlasitě ocení, když i já vyzvu Myšáka k tanci. Na neděli dopoledne již není žádné dobrodružství v Zemi „F“. E.T., Míra Semecký, Bob a Konopík připravili hru pro všechny ostatní. Honí nás přitom čas, což je naškodu, ale i tak se hra, která probíhá venku, zdaří. Co má být nalezeno, vyluštěno to také nalezeno a vyluštěno je. Cesta zpět domů je posledním bodem programu.
Rozcestník
Aktuální výprava
Pomůžete nám?
Letní tábor 2024
Schůzky
Klubovna
Zkoušky
Vedoucí
Oddíloviny
Táborové okénko
Kronika
Hry a náměty
Oddílové písně
Kdy, kde, co?
Slavíme
Dnes je 18. říjen 2024
svátek má Lukáš
Narozeniny
12.říjen - Honzík (12)
18.říjen - Barča (13)
29.říjen - Tonda (12)