Odjezd kolem 5 od školy je dodržen téměř přesně. Akorát se čeká na ty, kteří sázejí na Jirku že s autobusem přijede později, což se ovšem nestalo. Cestujeme přes Lhotku, kde přibíráme Kláru a již za 2 hodinky jsme na Jiřetínském parkovišti. Sněhu není jako loni ale přesto zde něco leží. Hecujeme Jiříka ať zkusí vyjet s busem nahoru. Říká že to nechápeme, ale bohužel se nám povedlo jej přesvědčit ať to zkusí.
Rozjezd byl parádně rychlý, ale v zatáčce bylo nutné ubrat a tam jsme zkejsli. Při scouvávání dolů to šlo po sněhu trochu rychleji než by bylo třeba a tak si autobus spadnul do příkopu. Po 45 minutách stojíme zpátky na cestě a couvání pokračuje až na místo kde je možné se otočit. Zrovna když je autobus napříč cestou jede jedno auto zespoda a jedno zezhora. Zajímavější je to zde spoda, kterého chvíli tlačíme a asi po půl hodině z něj vypadne že teda má řetězy a jestli by třeba nepomohli. No pak již z parkoviště odcházíme se všemi věcmi směrem ke hradu, kam již před dobrou hodinou odešel Brouk aby zatopil. Dnešní činnost je tradiční. Rozlejzáme se po pokojích a po večeři se celková situace zklidňuje až do té doby než jdeme spát.
Do rána napadlo dobrých 20 cm sněhu což Jirka komentoval slovy: „Myslel jsem si že z toho parkoviště se dá odjezd kdykoliv, tak asi ne.“ V baráku zůstala akorát hlídka na kamna a na oběd a ostatní vyrážejí ven. Menší část jde s Nikolou hledat stromeček a větve, další odcházejí do Jiřetína do krámu a nejpočetnější skupina kotví jako obvykle na cestě pod hradem. Pravda moc to nejezdí, sníh je dosti hluboký. Postupně, vlivem zimy, odcházejí děti zpět na hrad až zůstavají jen kluci, kteří se netváří že by jim byla zima, za to nám ano. Cestou zpět nám Nikola řekla že pod sjezdovkou je stromek, který již neměli sil vytáhnout nahoru. Pravda cesta dolů ze sjezdovky je trochu prudší a sněhu je zde dosti ale za to nahoru s tím „malým“ stromkem to je ještě zajímavější. „Nikolo, malý stromky vypadají opravdu trochu jinak.“
Po obědě odpoledne je ve znamení výzdoby místnosti na večer, přípravy večeře a opět ještě jdeme ven si užít sněhu i když již v menším počtu. Večer nastává okamžik kvůli kterému se tato výprava nazývá vánoční. Všichni se sejdeme v jídelně a po několika málo slovech, která pronáší Michal (většinou se mu nechce moc mluvit). Poté se oddáváme jídlu a posléze se pod stromkem seskupí dárky pro ostatní Tuláky. Letos máme díky Nikole a její skupince opravdu vánoční strom(ek). Dárků rok od roku přibývá a to je důkaz toho že Tuláci jsou spolu rádi. Tento večer je také ve znamení přejedení vším možným, jelikož hned po večeři jest přineseno cukroví a veškeré takovéto věci, které každý přivezl. No pravda kdo nechce ať nejí, ale i když tělo nemůže oči by mohli. Po těchto společných chvilkách jest program dosti roztříštěný, zkrátka každý si našel zábavu kterou chce.
Jak už to bývá, ráno vstáváme. Padlo rozhodnutí že k obědu budou zbytky, jelikož se jich nashromáždilo opravdu dost. Dopoledne jdeme opět na cestu pod hradem a již včera večer ji protáhnul pluh takže to jezdilo opravdu rychle. Většina sáňkových, bobových a kluzákovských posádek končila až pod vlekem vprostřed sjezdovky. Oběd je tedy ve znamení zbytků, uklízení a balení probíhá celkem rychle a bez potíží. Zbylé zásoby zde v dobré víře přenecháváme na lednovou lyžařskou výpravu do těchto míst – uvidíme. Zpět k domovům odjíždíme kolem 3 odpolední opět se zastávkou ve Lhotce.
Beruna
Rozcestník
Aktuální výprava
Pomůžete nám?
Letní tábor 2024
Schůzky
Klubovna
Zkoušky
Vedoucí
Oddíloviny
Táborové okénko
Kronika
Hry a náměty
Oddílové písně
Kdy, kde, co?
Slavíme
Dnes je 16. září 2024
svátek má Ludmila
Narozeniny
06.září - Vláďa (37)
06.září - Matyáš (12)
11.září - Vendy (18)
13.září - Kuba (16)
18.září - Vašek (16)
29.září - Sofie (12)