Kamenice, 18 – 20.9.2009Čas letních prázdnin je definitivně za námi a začíná další celoroční putování plné dobrodružství a příběhů. Letos se vydáváme do tajů Nekonečného příběhu.
Z pražského hlavního nádraží odjíždíme šťastně do Kamenice u Humpolce kde budeme přebývat v bývalé škole. Kamenice je známá tím, že je zde vždy zima a je úplně jedno ve kterém ročním období sem vyrazíte. Dlouhá léta jsme navštěvovali Kamenici buď časně z jara (duben) nebo těsně před zimou (listopad). Uvidíme zda září s plným rozkvětem babího léta zajistí tepelnou pohodu.
Po příjezdu a nutných přípravách, vyrážíme pod Boranovu skálu (nedaleký les), kde na louce hrajeme svíčkovou (bez knedlíků). Není lepší věc než hrát tuto hru ve větru. Účelem je sfouknout soupeřovi svíčku.
Po chvíli her děti objevily světélko kdesi v lese a pomalu se k němu vydaly. Tiše a pokud možno nepozorovaně jsme dorazili do míst odkud zářilo světlo a spatřili jsme skupinku podivných postav z nichž jedna neustále bědovala jak je vše v háji a že nicota je stále mocnější. Pidiďas Uku na svém turbošneku, Černomůrka Vúšvusula se svým netopýrem, Kamenožrout se svojí kamennou koloběžkou (náramně si pochvaloval výborný vápenec), všichni tito si stěžují že se sem plíží cosi neidentifikovatelného. Po vyslechnutí rozhovoru kráčíme domů.
Ráno nacházíme zprávu, která nás posílá podle mapy na velké shromáždění. Naším cílem je zřícenina hradu Orlík. Cesta dle mapy je značena celkem jednoduše – k hájovně a pak po zelené a žluté značce. V podání dětí se však celkem jednoduchá cesta mění na celkem záživné putování. Cestou lovíme bizony a dle úspěšnosti lovu získáváme dobroty. Po lovu bizonů nabíráme nové síly ve formě dobrého oběda a pak již hurá ke zřícenine kde se kolem pravěké studny odehrává Velké shromáždění.
Zástupci mnoho ras se sešli a každý vypovídá o nicotě, která ovládá všechny kouty dnešního světa. Musíme požádat o radu někoho pověřenějšího a tak se musíme vydat za Dětskou císařovnou, která sídlí na Slonovinové věži.
Odcházíme směr naše základna. Cestou ještě procházíme westernové městečko nedaleko našeho ubytování. Je to tak nečekaná poslední tečka za naším táborem Zlatá horečka.
Po večeři přichází poblíž našeho příbytku kentaur Cairon, který nám sdělil že císařovna je velmi nemocná a vybrala si pro záhranu říše Fantazie rod bizonů. On sice nechápe proč a nemá k nám takovou důvěru aby nám svěřil talisman Orin a bude nás ještě jistou dobu pozorovat.
Den dospěl až ke svému konci a tak hurá do spacáku.
Ráno vstáváme a na kamnech nacházíme stručnou zprávičku, že pokud hledáme naše zavazadla tak činíme marně. V půl jedenácté se máme setkat u vchodu se Šantrošílkama. Čas do půl vyplňujeme snídaní a vybíjenou. Přesně v půl 11 stepujeme před vchodem a už je zde Šantrošilka Šantrošivá a dozvídáme se že v Medvědím lese najdeme odpověď na naší otázku, kde máme batohy.
V lese je několik zástupců Šantrošílků a musíme si s nima zahrát. První část hry je dost o náhodě. Z každého týmu běží dva proti sobě a střihají si kámen – nůžky – papír. Ten kdo vyhraje může pokračovat a vybíhá proti němu další člověk. Pokud se „prostříháte“ až za vlajku, můžete odejít směr totem. U totemu lze získat proběhnutím skrze území část zprávy, která po vyluštění dá odpověď na otázku kde jsou schovány věci. A opravdu na zahradě za barákem na stromech visí naše batohy.
Po obědě, úklidu a balení zbývá vyrazit na vlak a hurá domů k mámě.
Foto z výpravy lze nalézt v tuláckém fotoalbu.
Rozcestník
Aktuální výprava
Pomůžete nám?
Letní tábor 2024
Schůzky
Klubovna
Zkoušky
Vedoucí
Oddíloviny
Táborové okénko
Kronika
Hry a náměty
Oddílové písně
Kdy, kde, co?
Slavíme
Dnes je 21. listopad 2024
svátek má Albert
Narozeniny
15.listopad - Píšťala (34)
16.listopad - Luky (16)