Mezholezy, 14. – 16. 12. 2012
Rok se sešel s rokem a uže je tu zase poslední akce roku – vánoční výprava. Tentokrát vyšel termín na třetí adventní víkend. Ještě na začátku prosince jsme nevěděli kam pojedeme. Nakonec se podařilo sehnat chalupu v západních Čechách. Mezholezy u Kdyně jsme navštívili již několikrát. Naposledy jsme zde obývali Planetu blesků.
Tato výprava zaznamenala nejvyšší účast za poslední rok. V jednu chvíli nás v chalupě bylo třiadvacet. Jeli dokonce i lidé, kteří normálně jezdí pouze na tábory či na dvě akce ročně (kvůli povinnému počtu bodů.)
Po čtyřhodinové cestě vlakem či dvouhodinové autem jsme zjistili, že budova nelze vytopit. Sice tu bylo hodně přímotopů, ale když se zaply všechny najednou, tak vyhodily pojistky. V pokojích sice bylo teplo, ale ve společenské místnosti, přestože tam neustále plápolal krb, teplo nebylo.
Bohužel nás musel opustit člen posádky Dan. Má totiž dlouhodobé problémy s uchem a po příjezdu ho začalo bolet. Po půlnoci si pro něj přijel autem tatínek a odvezl si ho i s dárky domů.
Těsně před spaním k nám přišla poručík Katrys a poustevník. Vybrala si od nás šerpy a oznámila, že se nacházíme na planetě Winterfell. Více nám řekl poustevník. Na této planetě žijí dva králové ve svých hradech Zimohrad a Letohrad. Po půl roce si vždy střídají korunu. Jak vidíme, právě vládne král ze Zimohradu. Tento poustevník žije mezi těmito hrady už několik desítek let a podle jeho chování bylo jasné, že je velice moudrý.
Některé z nás probudila vůně vánočky, ostatní jsme museli budit. Pár vedoucích bylo nutné vytahávat z postele i několikrát. Snídaní jsme se příjemně naladili do vánoční soboty. Ani jsme se nenadáli a už u dveří stál král z Letohradu a medvídek. Neměl už korunu, protože ji odevzdal svému kolegovi. Všechna zvířátka už se odebrala do svých brlohů, kde přečkávají zimu a spí. Pouze tenhle neposlušný medvídek zůstává vzhůru. Medvídek si postěžoval, že nemá kde spát.
Nabídli jsme se proto, že mu nějaký postavíme. Oblékli jsme se a vyrazili ven. Již z oken jsme pozorovali, že sníh neustále padá ze stromů. Přesto jsme šli do blízkého lesa. Našli tam velký spadlý strom a jeho zlomenou špičku použili 
jako vánoční stromeček. Následně jsme vybrali krásné místo pod zbylým stromem a začali budovat chýši. Nejdřív olámat nebezpečné klacky, poté z nich vytvořit střechu. Pak následovalo asi dvacetiminutové lámání chvojí, které jsme nakladli pečlivě na zem a vytvořili útulné místo na přezimování. Během stavby po lese náhodně padaly kusy sněhu, které jsme nazývali laviny. Párkrát jsme i my byli zasáhnuti.
V průběhu stavby přišel medvídek a připravil nám sněhovou stopovačku. Když jsme byli s jeho brlohem hotovi, poděkoval nám, rozloučil se a šel si do něj zdřímnout. Zahráli jsme si ještě eskymáckou honičku po které většina z nás byla celá mokrá. Šli jsme tedy zpátky před barák a rozdělili jsme se na dvě skupinky ve kterých jsme stavěli sněhuláky. Třetího postavili vedoucí. Sníh se dobře lepil, a tak sněhuláci byli dokonce vyšší než my. Jirka s Matesem nám pomohli dostat jednotlivé koule na sebe.
V pravé poledne jsme se šli do baráku usušit a počkali na oběd, který nám připravila Večernice s Radarem.
Odpoledne jsme začali vyrábět ozdobičky na stromeček. Anička udělala nahoru velkou hvězdu, Tomáš přinesl řetěz, 
který doma uháčkoval a ostatní se také snažili, takže na stromečku byly brzy lampionky, řetězy, vločky a další ozdůbky zhotovené dle fantazie.
Stromeček jsme ozdobili a pak pod něj všichni začali nosit dárečky. Bylo samozřejmě potřeba ještě pořádně uklidit, zamést a utřít stůl, ale to se sfouklo za chvilku. Dole v kuchyni se připravovala večeře a nezbývalo než chvíli počkat. Když bylo vše připraveno, vešli jsme do jídelny osvětlené světlem svíček. Usadili jsme se ke svátečně prostřenému stolu a nechali si nandat sekanou a salát. Stůl byl ozdobený větvičkami a talířky s cukrovím.
Byl přípitek a po něm jsme si tu dobrotu snědli. Když byly sklizené talíře, zazpívali jsme několik – docela hodně, asi 15 –
koled a pustili se do rozdávání dárků. Pro každého tam něco bylo. Každý dostal tuláckou vstupenku do Mirákula a spoustu dalších věcí. Seděli jsme, jedli cukroví a povídali si o všem možném. Pak už ale bylo pozdě, tak jsme se zvedli a Večernice na dobrou noc přečetla pár kapitol z Medvídka Pú.
V noci se pak stala zajímavá věc – sešel se Kmen a přijal Večernici.
Nevstali jsme nijak časně, ale přece jen se nám vstát podařilo. Snědli jsme si chleba se šunkou. Ještě jsme si venku na chvilku zařádili a po obědě jsme se balili a uklízeli a ještě si něco zahráli. Přišla za námi poručík Katrys a Zimní král. Král nám poděkoval, že jsme vyřešili problémy s medvídkem, a že letní král může být v klidu, že je vše v pořádku. Poručík nám rozdala šerpy, na kterých přibyl znáček další mise – sněhová vločka na planetě Winterfell.
Rozloučili jsme se, naložili věci do auta, Tom, Vojta V., Lili, Patrik, Terka, Mates a Píšťalka jeli vlakem a ostatní (Jirka, Monty, Hynek, Radar, Večernice, Fany, Nela, Lukáš, Kuba, Zuzanka, Anička, Vojta a Matouš) nasedli do auta, poděkovali panu správci a jeli domů. Konop, Beruna, Tomiš a Kačenka jeli už dopoledne, takže to bylo vše… Tak zase za rok!
Zapsal: Píšťalka, Mates
Rozcestník
Aktuální výprava
Pomůžete nám?
Letní tábor 2024
Schůzky
Klubovna
Zkoušky
Vedoucí
Oddíloviny
Táborové okénko
Kronika
Hry a náměty
Oddílové písně
Kdy, kde, co?
Slavíme
Dnes je 8. září 2024
svátek má Mariana
Narozeniny
03.září - Zuzka (20)
04.září - Amálka (18)
06.září - Vláďa (37)
06.září - Matyáš (12)
11.září - Vendy (18)
13.září - Kuba (16)
18.září - Vašek (16)