Aktuální zprávičky
Proběhla brigáda v nové klubovně a je vymalováno :)
Na horách jsme si zalyžovali a vyzkoušeli opět několik nových netradičních sněžných vozidel
v lednu bychom sice raději bobovali, ale v Praze nám moc sněhu příroda nedopřála
Po všech telefonátech a domluvách vyrážíme opět na akci pro všechny, kteří budou doma a mají chuť utéct aspoň na chvíli od televize a cukroví někam mezi Tuláky. Letošní „Vločka“ je již třináctá v pořadí! A má časový plán. Ono to na papíře vypadá pěkně, záleží ale vždy na okolnostech, o kterých ani organizátoři předem nevědí. Tentokrát ten plán ale vyšel div ne na minutu.
Těsně po půl jedné jsme u školy v téměř kompletní sestavě. Je nás deset: Ondra Žufan, Jelen, Tomáš, Majda, Konop, Macek, Michal a dvě maminky: paní Žufanová a Maruška – mamka Majdy a Konopa. Tím desátým je David – E.T., který nás čeká kousek od svého domova, na nádraží v Klánovicích.
Po pár dnech sněhových přeháněk a mrazu, které teď vystřídala teplota kolem nuly, je les pokrytý rozkřapaným bílým kobercem, je hustě nasáklý vodou, ale sem tam jsou místa relativně suchá. Jdeme po naučné stezce, čteme si cedule, které nám oznamují tu některé rostlinky a i motýly, které bychom mohli vidět v jiné roční době, tuhle zase jaké osady někdy ve středověku tu byly a dnes už nejsou.
První zastavení je s buzolami. Určení světových stran pro některé není problémem, zvlášť, když i bez buzoly tuší, kde je sever. S buzolou to už vypadá jinak a když hodnoty úhlů se začínají pohybovat od známých čtyř stran, už je u některých Tuláků a maminek všechno jinak. Maminky jsou statečné, zvládají to také.
Když se u cesty ukazuje poměrně velké území bez sněhu a s kládou, na které se dá při troše vůle a s nějakou tou tepelnou izolací pod zadkem i sedět, směřuji tu tuláčí sestavu přímo tam. Nejprve se rozeběhneme do lesa, kdo bude tak úspěšný a donese kůru břízy, šišky ze smrku, borovice, případně dalších stromů, list dubu, větévku smrku a borovice. Zvláštní prémii slibuji tomu, kdo donese šišku nejdelší. To se zdaří mamce Ondry!
Mezitím, co se téměř všichni rozeběhli po lese, na stromech v okolí se objevují papíry s čísly od jedné do deseti. Po zaznamenání přírodnin se malí Tuláci vydávají na čas oběhnout postupně od jedné všechny označené stromy. Konečné pořadí je od zadu:
Pauza na odpočinek a „dobití baterek“ přijde všem vhod, zásoby jídla a pití z baťůžků pomalu mizí.
Čas nám plyne docela rychle. Ještě několik zastavení na naučné stezce a nakonec větší pauza na místě, kde si zkoušíme uzlování. Rozdělujeme se podle jednoduchého klíče, kdo co umí. A to, co neumí, to se právě snaží naučit. Velkých je na to dost. Očko zvládá každý, ale je slovu přicházejí osmička, liščí smyčka, ambulantní spojka, křížová smyčka, škoťák, dračák, zkacovačka a také ta druhá zkracovačka a to napínací. I uherský uzel je přivázán na jednu z větví a některé další uzle. Obě maminky uzlují s námi, na mamce Ondry je znát, že uzlovačku v rukou nemá poprvé! Maruška se diví, co jí to potkalo. Zbytečné divení – je přece na tulácké akci!
Blíží se zvolna hodina návratu a postupně přituhuje. Stmívá se a přidáváme trochu do kroku, abychom stihli naplánovaný autobus. Zdaří se nám to, v teplém nitru autobusu rozdávám pamětní lístečky z téhle „vypečené“ akce a jsem upřímně rád, že proti té loňské „Vločce“ se našlo celkem deset odvážlivců, kteří nezůstali doma za pecí. Snad si všichni odnášejí víc než rýmu a sníh za krkem!
Michal
Rozcestník
Aktuální výpravaPomůžete nám?Speciální AkceLetní tábor 2025SchůzkyKlubovnaZkouškyVedoucíKmenOddílovinyTáborové okénkoKronikaHry a námětyOddílové písně
Kdy, kde, co?
Slavíme
Dnes je 5. Duben 2025
svátek má Miroslava
Narozeniny
4. Duben - Iva (57)
23. Duben - Kačí (15)
26. Duben - David Bur. (19)