Proběhla brigáda v nové klubovně a je vymalováno :)
Na horách jsme si zalyžovali a vyzkoušeli opět několik nových netradičních sněžných vozidel
v lednu bychom sice raději bobovali, ale v Praze nám moc sněhu příroda nedopřála
V domě UM, kde máme klubovnu, mne onehdy, asi před měsícem, chytila ředitelka na chodbě a dala mi do rukou papír, s tím, že tohle by náš oddíl mohlo zajímat. Alespoň ze zdvořilosti jsme nahlédl, co že to je a zaujalo mne to!
Byla to pozvánka na základní kolo soutěže o znalostech o přírodě, ekologii, odpadech, atp. Bylo mi dopředu jasné, že náš oddíl, který není veden speciálně tímto směrem, nemůže v konkurenci dětí od malička cepovaných třeba v Mladých ochráncích přírody, uspět někde na vrcholných místech, ale řekl jsme si, že by to mohla být dobrá zkušenost a také poznání nových tváří, míst a kontaktů.
Nikdo od začátku nemaloval dětem med kolem pusy, nakonec jsme postavili dvě tříčlenné hlídky (nejmenší počet lidí za skupinu, dle pravidel). Za starší soutěžili Wendy, Konopík a Dáda a v mladších Kapucínek, Monty a Rákosníček.
Na poslední chvíli (ve středu) jsem měnil čas srazu v neděli, kdy se soutěž konala, z půl osmé ráno na čtvrt na osm. Dal jsem to vědět ústně i písemně, přesto se dvěma dětem zdařil husarský kousek – přišli až na půl osmou a naše jízda autobusem číslo 120 od Anděla v 8.00. byla ohrožena. Naštěstí byla na místě ještě maminka Kapucíkna s autem a nabídla se, že nás všechny k Andělu odveze. To nešlo odmítnout! Ještě že jsou děti skladné, ve škodovce – favoritu nás bylo tedy celkem osm. A výkřiky typu: Až řeknu policajt, tak tři hlavy dolů! se ozývaly po celou cestu…
Děkujeme za svezení, stihli jsme vše, jak bylo třeba! Protože den před soutěží nezřízeně lilo jako z konve, pořadatelé se rozhodli změnit trasu. Na místě (bývalé koupaliště v Klukovicích) nás bylo již asi okolo třiceti, ale žádný pořadatel! Nakonec si pro nás přišla jedna dívka od Terezy a odvedla nás do skal k chatě klubu. Tam soutěž začínala a také končila. Dlouhou chvíli jsme si krátili různě. Vše začal Luděk Říha – hlavní pořadatel tohoto základního kola, přišel s kytarou a řekl, že si chvíli ukrátíme hrou a zpěvem a že „začneme od těch vousatejch!“ A podal mi nástroj… Dobrá, zahrál jsme a zapěl, jen Tuláci stydliví, když viděli, kolik uhodilo, vytratili se z mé blízkosti…
První na cestu se vydala hlídka našich mladších. To Kapucínek se jako první nahlásil. A aby to už bylo pohromadě, druzí vyráželi starší z Tuláků. Vlastní průběh soutěže jsem na vlastní oči neviděl. Děti chodily vyznačenou trasou, kde byla rozmístěná stanoviště s lidmi, kteří zadávali úkoly, ať již vědomostní, logické, nebo také fyzické. Vyhlášení bylo až odpoledne. Mezitím jsme spolu s ostatními, kteří zrovna nebyli na trase, odlévali trilobity ze sádry a vyráběly ozdobné palety z květin (pod dohledem ochranáře, abychom neorvali, co se nemá).
Tuláci starší skončili na pátém místě a mladší na místě čtvrtém. Přitom hlídek v každé kategorii bylo pět. Není to žádná ostuda, když téma soutěže nebylo zrovna naší parketou. Zdrželi jsme se na místě jako poslední. Když už všichni mimo pořadatelů odešli, pustili jsme se do štípání dříví, půjčili jsme si ještě onu kytaru, prohlédli si celou chatu Terezu a líbila se nám tolik, že jsme se hned nahlásili na září na víkend. Za dříví jsme dostali od Luďka Říhy materiály, podle kterých můžeme pozorovat přírodu v Prokopském údolí, a konečně jsme vyrazili směrem domů. Dětem se nechtělo, byl to příjemný den, ale museli jsme. Čekala nás dlouhá cesta a v nejlepším je také dobré přestat.
Michal
Dnes je 4. Duben 2025
svátek má Ivana
Narozeniny
4. Duben - Iva (57)
23. Duben - Kačí (15)
26. Duben - David Bur. (19)