Tohle místo pro nás bylo neznámé a tak se několik z nás vydalo nejprve toto místo poznat. Zvenku se zdálo být to místo podobné jako Kamenice, mělo vekou zahradu se hřištěm, ohništěm i travnatou plochou, jen les jsme viděl v poměrně velké vzdálenosti, ale později jsme k němu našli cestu a značnou část výpravy jsme právě v něm strávili. Nakonec jsme si řekli, že Kamenice je lepší, ale také, že tu nejsme naposledy…
Hřmenín je místo pro čtyři z nás známé a později už pro ostatní, co do něj jeli. Vyjeli jsme z Prahy a museli jednou přestupovat, Když jsme byli v naší cílové stanici, museli jsme ještě asi 8 kilometrů pěšky dojít.
Cestu jsme sice znali, ale v pátek potmě vypadala docela jinak a tak jsme trochu bloudili. Ale nakonec jsme se dostali až do baráku, kde už bylo zatopeno a čekal na nás i horký čaj. Postaral se o to Míra, který putoval do místa napřed.
Když jsme byli na místě a zabydleli se, přišel Grif a ten zvolil kapitány a dal jim papíry se jmény, koho mají v týmu a odešel.
Jako jindy jsme také dostali dopis od Daruly. Ten obsahoval: Nic netrvá věčně, jedno odchází druhé se rodí na svět. Některé věci jsou spojené v kruh a jejich konec je tak i jejich novým začátkem. Ten kdo je dobrý odchází a jeho tělo se mění ve světlo, ten kdo byl zlí, se rozpadne v prach a tmu…
Vedle tohoto všedního koloběhu života, kde duše přicházejí a odcházejí, mění těla a i světy, kde žijí (konec konců, Světakol nežije v domnění, že je jediná planetární soustava ve vesmíru – ostatně zmrzlé sochy na Lezketu byly toho důkazem) se ve Světakolu dostává mrtvím i jiného odpočinku ..
Kdesi za Sunem, za jeho slunci i za samotnými Sunskými světy existuje ještě jeden drobný střípek Lezketu – Narkat. Je to jeden střípek z velkého množství prachu, který z Lezketu odletěl při jeho explozi – protože jde stále o zmrzlé kusy, vytvářejí tak šedý pás kolem celého Světakolu – neznamenají již žádné nebezpečí, přesto se jim, pro jejich barvu, říká Šedé světy. Tento střep je však o něco větší než ty ostatní z pásu a je již z dálky rozpoznatelný, ačkoliv na něm nikdo nežije, je domovem mnoha bytostí.. Senalťané, jak byly obyvatelé Narkatu nazváni v mirucarnštině, jsou duše těch, kteří padli nebo byly zbaveni života dříve než by přišel jejich čas. Odpočívají tu ti, kteří ještě nedošli svého klidu – čekají na čas své spravedlivé odplaty nebo to jsou věrní strážci, jejichž duše se rozhodla i po smrti zůstat při Světakolu, ale ještě nedostala možnost začít žít nový život.
Senalťané mají ale také jinou úlohu, činí-li někdo ve svém životě zle a přesáhl-li již únosnou mez, přijdou si pro něj, ať je kdekoliv ve Světakolu a odnesou ho na Narkat, kde bude pohřben pod prachem svých činů…
Proto přemýšlejte dobře o tom, čím chcete ve svém životě být .. jestli těmi, po kterých tu zbude světlo a hřejivá záře nebo ti, jež po sobě zanechají černý prach a studenou tmu.. … Již jste se setkali s Runami magie (Sog) a cestování (Lef) – runa smrti (Nar) dokáže oživovat – avšak, je velmi vzácná .. … kdyby se vám povedlo získat runu Nar .. mohli byste oživit jednoho Senalťana. Na Narkat je ale cesta pouze jedna ..
Avšak existuje výjimka – hadinožka, květina, jejíž plody jsou schopné uspat, tak hluboko, že duše je pak schopna cestovat sama .. Darula
Tabulka run, jmen a významu
Další den se po snídani šlo ven a hledala se runa cestování, abychom mohli poznat další končiny. Byla to taková hra, že se běhalo na místo, kde byla runa popsána. Například: „Z kruhu veď čáru k zemi“, akorát se to rýmovalo. Potom, co jsme odhalili 14 run a ohlásili to Michalovi, když všichni z týmu přiběhli, byl úkol poznat patnáctou runu po paměti, byla to ta, co jsme neměli nakreslenou na papíře. Uhodl ji jediný tým a to tým KuKu. Měli jsme v lese dva prostory, od sebe vzdálené 50m V jednom prostorubyly viditelně umístěny jednotlivé skutečně kamenné runy. Na druhém místě bylo čtrnáct listin, připevněných na stromech, kde byl popis run s výjimkou runy Nar.
Každý tým hrál sám za sebe a mohl mít v terénu dva lidi – jednoho v „lese listin“ a „druhého v lese kamenů“. Když někdo přiběhl s popisem v myšlenkách, běžel dál do lesa run a tam příslušnou runu našel. Zapamatoval si její podobu, přiběhl ke svému týmu a tam ji zakreslil a připojil k ní jméno. Zároveň si každý musel všímat ostatních run a jejich podoby a když jich měl tým čtrnáct, nakreslil Nar, jak si myslí, že vypadá. Potom jsme se vrátili na oběd a šli zjišťovat další názvy run. U popisu bylo číslo, které jsme si zapamatovali a běželi jsme na druhou stranu zahrady, tam byla čísla a pod nimi názvy run.
Když všichni doběhali, měli jsme si nasbírat přírodniny a udělat jakýsi totem, nebo něco k obřadu. Grif nám vysvětlil, o co půjde, utvoříme si obřad a budeme se snažit, aby díky němu vyrostla květina s plody. Ty, když sníme, ocitneme se v jiných částech Světakolu..
Všem večer vykvetla a plody chutnaly jako lékořice.
Grif vysvětlil, že sama runa Nar nestačí k oživen Asdyí, že je potřeba ještě jedna kytka, tak zvaná Hadinožka k přesunu na Narkat – duše se přesune (viz Darulův svitek z úvodu). Když se týmy náležitě připravily – každý zvlášť také svůj taneček – odejdeme. A protože jsme všechno udělali správně, po nějakém čase se na místech týmových obřadů objevila žádaná květina. Z té si každý ochutnal a tím se přenesl…
Přišel si pro nás Hurek.Hurek se nás poptal, jak nám chutnala Hadinožka, že totiž vidí, že jsme všichni připravení k odchodu na Narkat. Vzít si máme šátky s sebou. Musíme mít s sebou i runu Nar! Vyvedl nás ven, k lesu, kde jsme si zavázali oči a tím pádem „usneme“ a naše duše se přemístí společně s Hurekem na Narkat. Tam jsme si oči rozvázali. Hurek nás upozornil, že jsme v Sunských bažinách, na jejímž okraji se vyskytují stíny, kteří nepřejí naší věci – sledují nás, i když je nevidíme
Narkat není obyčejným pohřebištěm, jsou na něm duše Senalťanů (viz zase Darulův svitek v úvodu). Když si rozvážeme oči, jsme v háji. Tedy v místě, kde vidíme před sebou různě rozmístěná „místečka věčného odpočinku“. Na každém hrobě je nápis (bílé šátky se jmény a mezi nimi Asé Sak Duin Ago, tedy Asda).
Děti obcházeli ta místečka samy (po jednom, dvou…) a četly si jména. Svítily si pouze svíčkami. Nakonec poznaly místo s Asdou. Společně jsme šli k místu, kde odpočíval Asda a tam jsme položili runu Nar. Ozvala se hudba a Asda se začal probouzet – skrze listí a vystřeila ruka se sekerou. Pak Asda pomalu vstal. Měl na sobě kostým, který jsme zčásti znali, měl ale i věci, co jsme na něm dosud neviděli, třeba na krkui malinký váček. Dialog mezi oživeným Asdou a Hurekem je v rámečku.
Ten zub, to byl ten malinký váček – zub v něm. Hurek i Asda se s námi rozloučili a odešli. Zavazujeme si oči a Grif nás odvedl do toho místa, odkud jsme poslepu vycházeli. Tam si oči rozvážeme a chceme postupovat dál, ale z lesa se po nás začnou sápat Stíny, které tu na nás čekali (viz Hurekovo varování dříve)… Následek – úprk. Všichni se teď neseme časem i prostorem a jsme zvědaví, co nového uvidíme. Dostali jsme se na Narkat a oživili Asdu, když jsme šli za ním, tak nás trochu popohnaly stíny, ale my pokračujeme v poznávání světakolu!
Dialog
Asda: „Egrome viro Tuláci. Děkuji Vám za .. za mé navrácení do světa živých, když jsem vyrážel proti Elsenovi a opouštěl jsem svoji rodnou planetu, nikdy bych si nepomyslel kam až mě mé kroky zavedou… nicméně jsem rád, že jsem zpět mezi vámi. Avšak, již jednou jsem spočinul na Narkatu a z něj není lehké odejít – byť již patřím mezi živé… nejsem roven Sunským bytostem a nemohu mezi ně.. Rád bych s vámi putoval, ale cítím, že i vaše kroky vedou do míst, kde ty mé nelze předpokládat.. “
Hurek: „Ztratil jsem svého mistra, měl jsem být tím, kdo mu bude pomáhat při ochraně Světakolu před stíny… nyní jsem ale proti němu.. Asdo, jsi jediný, kdo kdy vstal z Narkatu jako živý a jsi schopen vést Senalťany. Nechci tě za učně.. buď mi roven a chraň se mnou tento svět, příteli..“ –načež Hurek přejde z řad dětí vedle Asdy.
Asda: „Dobrá, .. rád.. a pro vás, kdyby byla potřeba síla těch jež odpočívají na Narkatu, kdybyste potřebovali mou pomoc, přijměte tento zub – stiskněte ho a vyslovte třikrát mé jméno, pak přijdu mezi vás .. a bude-li to potřeba nebudu sám..“
Michal
Rozcestník
Aktuální výprava
Pomůžete nám?
Letní tábor 2024
Schůzky
Klubovna
Zkoušky
Vedoucí
Oddíloviny
Táborové okénko
Kronika
Hry a náměty
Oddílové písně
Kdy, kde, co?
Slavíme
Dnes je 16. září 2024
svátek má Ludmila
Narozeniny
06.září - Vláďa (37)
06.září - Matyáš (12)
11.září - Vendy (18)
13.září - Kuba (16)
18.září - Vašek (16)
29.září - Sofie (12)